Réžia:
Franz Josef GottliebScenár:
Franz Josef GottliebKamera:
Francisco MarínHudba:
Raimund RosenbergerHrajú:
Lex Barker, Marie Versini, Ralf Wolter, Dieter Borsche, Wolfgang Lukschy, Chris Howland, Đorđe Nenadović, Werner Peters, Gustavo Rojo, Antonio Iranzo (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Za to, že zbavil zemi obávaného lupiče Žuta, je nyní Kara hostem samotného padišáha a jako projev díků od něho získá ferman dokazující, že jeho nositel Kara ben Mensi je pod vládcovou ochranou. Hrdina se tu seznámí s půvabnou dívkou Ingdšou, dcerou náčelníka Chaldejů Kadira Beje, ale současně se doslechne také o zajetí svého přítele Achmeda el Kordy, syna hadedinského šejka Mohameda Emina, kterého hodlá padišáhův zmocněnec Marchedž z Mossulu popravit za vzpouru. Ve skutečnosti se Ahmed pokoušel bránit to, co je v poušti nejvzácnější, vodní pramen devastovaný tureckými vojáky. Ihned se rozhodne vyrazit Ahmedovi na pomoc. Po kurdistánských horách cestuje také další známý, anglický lord Lindsay se svým věrným komorníkem Archiem. I ten je zadržen Marchedžovými vojáky, ale lstí Kara ben Nemsiho je osvobozen. Na oplátku se od lorda dovídá o Machredžově hanebném plánu vyvraždit Jecidy, aby nemohli prozradit, že od nich získal velké daně, které však padišáhovi neodevzdal. Díky Nemsímu se Jecidové útoku ubrání, a dokonce zaženou padišáhova zplnomocněnce na útěk. Ten, rozhněvaným padišáhem zbavený všech hodností, se však rozhodne Karovi pomstít. Shromáždí kolem sebe bandu hrdlořezů a přepadne s nimi karavanu, kterou putuje krásná Ingdša. Zavraždí zákeřně čtyři Chaldeje a vinu svede na Karu. Ten je proto poté, co se mu podaří zachránit Achmeda, zajat a společně s přáteli odsouzen k smrti. V poslední chvíli však dorazí Ingdša, aby označila pravého viníka. Ten chce uprchnout, Kara ben Nemsí jej však dostihne a v nelítostném souboji muže proti muži nad ním zvítězí. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (76)
Tak zase jsem se občas zasmál. Jak jsem zmínil v komentu předchozího filmu, dočetl jsem včera celý cyklus a musím konstatovat, že tedy je v tom hezký guláš. Ale zasmál jsem se a desítka je za ten modýlek balónu, do kterého dali figurku v bleděmodrém oděvu, aniž kdo takový v balónu byl. 30 % ()
Velmi dobrá Mayovka. Neztrácí nic na svém půvabu a není na ní znát sériová výroba. Na režisérský post povolali režiséra Gottlieba a podle mě to byl dobrý tah. Samozřejmě nechybí ani krásné ženy, padouši, lord Lindsay se sluhou Archiem a hlavně Kara ben Nemsi a jeho průvodce Halef. Zkrátka dobrodružný film jak má být. ()
Opäť jedna z tých lepších mayoviek, ktorá je podľa mňa o niečo lepšia než predchádzajúci Žut. Príbeh ma zaujal, postavy sú také aké majú byť (odvážne, vtipné, nebezpečné). Len keby každá druhá scéna nebola s lordom a jeho sluhom, určite by ma to bavilo viac. Podľa mňa by im stačil nejaký menší výstup dva krát za film a bolo by vybavené. Takto to podstatne znižuje kvality inak obstojného dobrodružného filmu. 60%. ()
Zoufalá splácanina....škoda, potenciál v té předloze je mnohem, ale mnohem lepší než u indiáne. Ale co se dá dělat, taková byla doba....jinak používání některých scén bez ladu a skladu člověka většinou pobaví, někdy i popudí. Skutečně si někdo myslí, že by se panovník říše, alespoň nějak tak nominálně na úrovni tehdejších velmocí kamarádíčkoval s Karou ben Nemsím, jako nějký arabský šejk? V dalším díle téhle povedené taškařice ho dá dokonce zatknout na základě udání macharedže (v Turecku to byla funkce, ne jméno, jen tak na okraj....) a Kara ben Nemsí se osvobodí díky svému střeleckému umění. Myslel tohle někdo vážně? Přítom tahle scéna v naprosto jiných souvislostech je v prvním dle celé série - Pouští. No nic, tohle je film, stejně jako jeho pokračování, ale řekl bych, že děj je ještě víc zbastlený, než třeba v Angelice - a to už je co říct. Na druhou stranu, kdo to nemá zatížené četbou, třeba ho to pobaví. Ale celkově jsem přesvědčen, že moc ne. Přirovnal bych to k Pyramidě boha slunce nebo Pokladu Inků, kde předlohu neznám a připadá mi stejně hloupé a nezáživné. Asi je to moc poplatné dob a tehdejší úrovni evropské kinematografie. To snad i ty enderácké idiánky jsou snesitelnější. Ne o moc, ale přece jen.... ()
Oproti první části mě tenhle film hodně bavil. A přijde mi, že kdybych ho neviděl dřív, tak asi děj moc nechápu. I když u indiánů jsem ho taky nechápal. Ale přece jen národnosti Osamanské říše to je trochu jiný kalibr. A je vidět, že už tehdy neměli rádi jezídy. Jako by se od té doby nic nezměnilo... ()
Galéria (13)
Fotka © Bengala Film
Zaujímavosti (19)
- Ve filmu si zahráli také potomci maursko-arabského obyvatelstva. Velká část těchto obyvatel byla angažována do komparsu. Mnozí byli na svůj kostým tak hrdí, že ho údajně neodkládali ani na noc. (hippyman)
- Výroba Divokého Kurdistánu byla spojena s mnoha potížemi, mrzutostmi a rozepřemi. Kvůli tomuto filmu vedl producent Brauner tři velké procesy - s režisérem Gottliebem, s Lexem Barkerem a španělským koproducentem Balcazarem. (hippyman)
- Ve filmu zazněla melodie s názvem „Shir Habokrim“ od polského skladatele Mordechai Olari-Nozyka, kterou zkomponoval skladatel filmu Raimund Rosenberger. Původně už ale v jiné verzi zazněla ve snímku Brennender Sand (1960). (mar48)
Reklama