Winnetou - Červený gentleman

No když opomenu pár opravdu srandovních okamžiků(A ted nemyslím jenom scéna s medvědem) tak se jedná o celkem jakž takž dobrou Mayovku s perfektní přírodou a celkem dobrým scénářem. Osobně bych řekl že tohle je ten typ kde se vypne mozek a jedete na vlně apačů. Barker je stále borec. A o Kinskim ani nemluvím. Palec nahoru. (03.07.2011)

Dle mého názoru nejzdařilejší filmová mayovka. Šálek dobrodružné indiánky je po okraj plný děje, zajímavých zvratů plných emocí (Rybanin nečekaný sňatek), pevných charakterů (Olda bránící svého koně) a nefalšované jugoslávské romantiky. Rudý gentleman je pěknou ukázkou toho, že různé národy, lidé s různou barvou pleti, mluvící jinými jazyky, nikdy nezvládnou žít pohromadě na jednom území. Tento známí fakt je sice prezentován dětským, až naivním způsobem, ale je pochopitelný pro všechny. K plusu Rudého gentlemana je třeba připočíst ještě téměř žádný výskyt titulování se "bratře" a vůbec absenci kýčovitých dialogů. (05.02.2007)

Rozprávka pre stredne staré deti, ktorá má v sebe to čaro, že si ju opäť a znovu pozrú všetky generácie. Dobrodružstvá náčelníka Apačov a jeho „brata“ Old Shatterhanda sa síce miestami výrazne odkláňajú od pôvodného románu Karla Maya, ale patria asi k najúspešnejším filmom nemeckej produkcie. Herci ako Pierre Brice, Lex Barker, či Karin Dórová (Ribanna) síce natočili aj ďalšie filmy, ľudia si ich už asi nastálo budú spájať s winnetouovkami. Hoci tento diel nedosahuje kvality Pokladu na Striebornom jazere, nechýbajú mu zločinci (Klaus Kinski), či komediálny zberateľ dobrodružstiev lord Castlepool. Vo filme sa objavuje aj Gojko Mitić, neskorší indiánsky hrdina mnohých filmov. Snímka je plná pátosu, ale dobro víťazí nad zlom. A to je hlavné. Howgh. (03.01.2004)

Ano, hudba je krásná, krajina kolem Plitvických jezer nádherná (nápad natáčet v bývalé "Jugošce" považuju za naprosto geniální tah německých filmařů) a srbský tělocvikář Gojko Mitič má svaly jako pravý indián :o), ale neodpustím si jako vášnivý čtenář mayovek hnidopišské rýpnutí - co to má, proboha (když už se to teda jmenuje Vinnetou), společného s předlohou? Odpověď je jednoduchá - vůbec, ale vůbec nic. V této souvislosti si nemohu nevzpomenout na nezasloužené nadávání tolkienovců v souvislosti s Jacksonovým Pánem prstenů, ovšem v případě Vinnetoua se nedá mluvit ani o základní dějové kostře. Tato filmová trilogie nemá s knihama absolutně nic společného (mimo několika styčných bodů v prvním díle). Takhle jsem nucen přetrpět páně scenáristovu banální zápletku, i když - ano - hezky natočenou. Přesto mi zůstane milá vzpomínka na dětství, kdy jsem v plném kině prožíval všechna Vinnetouova dobrodružství a vášnivě sbíral filmové pohlednice :o) (29.12.2004)

Tohle už s žádnou Mayovou předlohou nemá nic společného. Nicméně indiánka je to pořád pěkná. Tentokrát se zamiluje Vinnetou, ale v zájmu vyššího principu mravního musí ustoupit Terencovi Hillovi. Jo, tady asi najdeme nejvíc pozdějších hvězd. Hill, tehdy ještě Girotti, tu bohužel nemá Spencera, ale zato je tu ještě Klaus Kinski a v malé roli Gojko Mitič. Hlavní padouch není tentokrát až taková třída, ačkoli proti tomu, co přišlo později, je ještě prima, ale Kinski, i když s malým prostorem, vládne. Jinak Olda je proti prvním dvěma filmům poměrně v pozadí, což je trochu škoda. Tady už se to vyloženě soustředí na Brice, který z těchhle dvou byl vždycky ten nudnější (pozor, mám ho rád, to jo! Ale Barkera radši). Pořádně si prohlédněte výbuch naftového vrtu, uvidíte ho ještě mockrát. A i tady už se objevuje pár starších záběrů z Pokladu... Jinak asi jediný film se Shatterhandem, kde není Sam Hawkens. Vlastně mi tu ale ani nechybí. "Ač jsem tělem i duší pravý Skot, koupím si tři tyto klobouky!" (13.02.2015)