Poklad na Striebornom jazere

Poklad na Stříbrném jezeře je obecně dobře hodnocen, protože jej valná většina hodnotících viděla v čase svého zrání potažmo v době šedého stereotypu přiblbých panelákových komedií a ideologických seriálů o životech kovaných soudruhů. Dnes z hlediska westernů se film jeví jako docela veselá parodie. Jenže, lze se na tento film zlobit? Lze jej nějak kárat za naprostou naivitu a neautentičnost? Normálně bych řekl, že je to nejlepší kovbojka, kterou jsem kdy viděl. Musel bych si ji ale pamatovat z dětství, ne ji vidět nedávno. Neříkám, i po letech ale může zapůsobit. Ti, co to ještě neviděli, musí hold překonat ten zub času a omluvit danou naivitu příběhu, jednání postav, mátožnost indiánů a vůbec neschopnost o nebetyčnou tupost padouchů. Navíc tento film dělá nezapomenutelný především hudební podkres a úchvatná příroda okolí Plitvických jezer v tehdejší Jugoslávii. (14.06.2011)

Co k tomu psat i pro mne je to legenda a asi nejlepsi mayovka z ustredni dvojice jsem tedy pravda vzdycky zral vic Barkera ale taky sem byl spis vic pres ty zaporaky a Herbert Lom je zkratka neprekonatelny nekompromisni a genialni uchvatna masakr scena je pak prepadeni Butlerovy farmy a asi zhruba 100 mrtvych za 15 minut v druhy pulce to pak sice lehce tempo ztraci ale ja stejne uz jenom z nostalgie pod tech pet jit nemuzu (22.06.2012)

Vlastně asi nejlepší díl. Pohádkový, naivní, ale tady to všechno má svoje správný kouzlo. Vtipy neruší, dobrodružství je napínavé, hrdinové, ač čistě kladní, sympatičtí, padouši zlí (Herberta Loma mám z mayovských padouchů stejně asi nejradši). Spousta věcí odtud se později mnohde zopakovala, ale tady to bylo poprvé a nejkrásněji. Pierre Brice prostě je Vinnetou, Lex Barker pro mě v dětství byl hrdina číslo jedna, s Ralfem Wolterem, strýčkem Gunstickem a lordem Castlepoolem je sranda, Götz George ještě nepůsobí zdaleka tak protivně, Karin Dor to tady sluší asi nejvíc (sorry, Ribanno) (ačkoli jako malýho mě to její věčný "Frede! Ne, Frede!" dost štvalo) a Böttcherova hudba je nesmrtelná. K tomu nádherná krajina bývalé Jugoslávie. "Ať je vítán v této zemi nejslavnější mezi všemi. Nejslavnější ze všech jmen, hrdina Old Shatterhand!" (13.02.2015)

Jaj, v některých pasážích se skutečně nelze ubránit smíchu. Čas si zkrátka vybral svoji daň. Ovšem tyto technické nedostatky bych se nebál zanedbat, protože prostředí, kde se vše odehrává se vyznačuje vysokou koukatelností. Bohužel mě příliš neoslovil ani samotný příběh, který disponuje přehnanou mírou nudivosti, což mi nemálo vadilo. A úplně se bojím vyjmenovat všechny nelogičnosti v ději, protože bych tak nechtěně mohl všem milovníkům prozradit, do jaké sračky se zamilovali. Tudíž budu předstírat, že se jedná o naprosto skvostný film a vytáhnu všechny příjemné věci, které jsem při sledování zažil. Dobře jsem se najedl, a dokonce jsem u filmu neusnul. To si zaslouží minimálně 2*, i když si stále stojím za tím, že Vinnetou je prostě gay. (05.09.2012)

Jednoznačně největší hit mého dětství (přetrvá však navěky). Och, jak rád bych se vrátil do dob, kdy jsme si doma hráli na Vinnetua a Oldu Shatterhanda. Vždycky mě při Mayovkách zavalí takový příjemný pocit nostalgie, jenž umocňuje geniální Bötcherova hudba a přenádherné scenérie jugoslávské přírody. P.S. Vždycky jsem se těšil na skoncování s úhlavními padouchy jednotlivých dílů:-) 10/10 (24.01.2011)