Ako dostať otecka do polepšovne

Jedna z nejlepších českých rodinných komedií. Jestli ne nejlepší vůbec... Takovou by dnes už nikdo nenatočil. A navíc se povedlo něco, co se velmi často nestává. Druhé pokračování je lepší než Jak vytrhnout velrybě stoličku. Alespoň podle mého názoru. Prázdninová dovolená u nic netušícího dědečka se nemohla vyvést lépe: komůrka z které krásné Janě Preissové přechází zrak, nádherná česká příroda, hasiči Luděk Sobota a Bronislav Poloczek se svým vysouvacím žebříkem "Máňou", Vodník, listonoš Petr Nárožný a kanec Pepa! Nezapomenutelné a komické situace dostanou snad každého. To vše za doprovodu výborné hudby, která snad ani nemohla být lepší. Nejlepší film Marie Poledňákové... (30.12.2007)

Nejlepší film Tomáše Holýho a úžasná nesmrtelná česká komedie. Na tuhle komedii se můžu podívat kolikrát chci a pokaždé mě rozesměje. Zrovna včera jsem na ní koukal a znovu mě dostala, Tomáš Holý byl strašně talentovaný herec a je ho velká škoda. Myslím, že kdyby se narodil v Americe, tak by se měl jako prase v žitě, protože tam by vydělal miliony. Škoda že toho tolik nestihl, protože on je ten, kdo tahá všechny filmy s ním, i když né všechny se povedli. Žádný není úplný propadák a to jen díky němu, protože scénáře jsou někdy dost odfláklé, ale jak říkám, tenhle film nemá chybu a jsem rád, že byl natočen. Jeden z nejlepších českých filmů a nemyslím si, že se v dohledné době natočí něco alespoň podobně kvalitního. (27.12.2013)

Poledňákovej komédii neoddiskutovateľne priniesol úspech Tomáš Holý. Je len málo detských hercov, ktorí dokázali byť na obrazovke takí autentickí, ako bol Tomáš. Sama Poledňáková uznala, že herci v jej filme neboli iba hercami, ale aj spolutvorcami, čo im umožnilo vžitie sa do postáv, ktoré stvárňovali. Filmu mierne ublížilo nadmerné reprízovanie, ale aj tak patrí dodnes medzi obľúbené rodinné filmy. (08.08.2020)

Když vytrhnete Marii Poledňákové stoličku, dostanete zároveň tatínka do polepšovny....Viac menej to isté, čo prvý diel. Pozeráme sa na zdanlivo nelogické chovanie postáv, keď chlap nie je ochotný dodržať jednoduchý sľub a maminka sa stále chystá odísť, pretože to už má právom celé pokrk. Lenže neodíde, pretože si spoločne s divákom uvedomuje, že chlapi sú už raz takí a občas vo filmoch sú zobrazovaní nielen ako kladné alebo záporné postavy, ale o niečo reálnejšie. Štyria protagonisti mi občas liezli na nervy, občas ma pobavili, stále však nemám z tejto dvojice filmov (krokodílov nerátam) pocit nesmrteľnej vianočnej zábavy pre celú rodinu. Bohužiaľ už nie som generácia, ktorá plne docení kritiku poznámky ohľadom nutnosti svadby do začiatku školského roka. (01.01.2015)

Od útlého dětství je mi záhadou, proč jsou rodinné komedie Marie Poledňákové (z jejíž fotky mám dojem, že svačí duše) tak populární, když se v nich humot vyrábí zásadně uřvaností a nesnesitelností naprosto všech postav. Matka je typická ustaraná trpitelka, zralá na ránu kladivem, otec infantilní kkt a ten malý smrad mě vyloženě děsí - typický zmrdeček, který bral ostatním dětem svačiny a porůznu je šikanoval a když se na to přišlo, všechno se zametlo pod koberec, neb je to přece ták roztomilý hoch. Btw. její filmy mne jako úplně malé Sadako dovedly k přesvědčení, že dospělost znamená de facto lobotomii. (16.08.2013)