Ako vytrhnúť veľrybe stoličku

"Ve filmech, které jsem viděl, často vystupovalo jako hlavní osoba dítě. Nějaké vysoce nadané dítě tam občas hrálo značně velkou a mimořádně vděčnou roli. Filmového dítěte jsem se vždycky trochu bál, protože jsem měl strach, že kvůli němu zdětinštím. Naštěstí se ukázalo, že tato silná obava je zbytečná" (slovy Roberta Walsera) (23.08.2008)

V krku knedlík, pokaždé. Nesmírně povedený film s přesně mířenými dokonale zahranými dialogy a trialogy. Tomáš Holý je dodnes neuvěřitelný herecký dětský přízrak, ale celkově František Němec s Janou Preissovou s Tomášem Holým působí jako pevně spojená molekula H2O. Posvěceno geniálním námětem. I z osobních důvodů je pro mě Velryba více než okolo jdoucí film. Působí silně na emoce, uklidňuje a přitom léčí úsměvem. (10.11.2022)

Kultový to film, ale trošku preceňovaný. Tomáš Holý je úžasný, podobne aj Preissová i Němec, je tu pár skvelých fórkov, ale prejavuje sa tu veľký neduh Poledňákovej - nevie udržať tempo a veľká časť filmu je zbytočne v meste. Škoda, malo to na viac, ale aj tak je to veľmi dobrá zábava, i keď ja radšej uprednostním "Polepšovňu", ktorá je o triedu lepšia a (takmer) všetky chybičky sú tam odstránené. (11.02.2006)

Jana Preissová coby úchvatná milfka ve filmu, který je strašně poznamenaný dobou svého vzniku, jakož i neustálým reprízováním v televizi. Vtipu je zde pomálu, film je mnohem spíše truchlivou televizní podívanou o obnově jednoho dávného vztahu (ostatně v zajímavostech se zde píše, že to Poledňáková původně ani jako komedii nezamýšlela). Pokud jde o mě, vždycky mě na tom filmu iritoval ten jeho debilní název, a navíc soudím, že mají stejně všichni radší až druhý díl (s rovněž debilním názvem), takže asi tak. (25.12.2012)

Tak dobiehanie zameškaného z detstva, tzv. povinných filmových jázd, nie je až tak bolestivé, ako som sa obával. Zároveň však nie je nad čím jasať. Minulý rok S tebou mě baví svět, tento Jak vytrhnout....Vždy som si myslel, že sa myslí normálna stolička na sedenie, ale tak všetci sme občas trochu prihoretí...Poledňákovej film nie je až tak komédia, základ filmu je skôr dramatický. Na maminku je vyvíjaný trochu nepochopiteľný tlak ohľadom hľadania si nového "tatínka", ako by sa rúcal svet. Holého hlášky pôsobia trochu vykonštruovaným dojmom, na nervy mi ale liezť počas filmu nezačal. Milo pôsobia po sebe nasledujúce scény, keď malý ledva pluhuje pri malom zjazde a hneď nato dáva veľké oblúky na nevyjazdenom svahu. Takzvaný druhý plán filmu (i keď tu skôr ten prvý), inteligentne vsunuté problémy nekompletnej rodiny a otázok ako z toho von, je samozrejme v rodinných filmoch ocenenia hodnou pridanou hodnotou. Touto cestou zdravím aj Ítího, ktorého som nedávno po čase videl. (30.12.2014)