Venuša v kožuchu

Venuše v kožichu je ironickou anekdotou. Venuše v kožichu je filmovou adaptací divadelní hry Davida Ivese, a ta je sama reakcí na slavnou knihu Leopolda von Sacher-Masocha na pozadí moderní doby. Roman Polanski se tu mohl ztotožnit se sadomasochistickou podstatou vztahů mezi mužem a ženou i s dráždivě provokujícím podtónem. Ani zde se sarkasmus nechce za žádnou cenu vyhnout politicky korektní zuřivosti, s ní podniká útoky na fyzickou podobu lásky. Romantismus se zbavil svých zábran, podlehl svému chtíči a dravě sbírá cenné životní zkušenosti, připraven ve jménu svého ideálu věrně sloužit své vyvolené, pro vlastní naplnění a uspokojení. Sadismus, masochismus a fetišismus jsou vykřičníky, vnějšími a nejvíce viditelnými znaky lásky, přičemž podstata je skryta v nitru. Jsou zde zjizvené vnitřní světy, nespokojenosti, touhy, a tvůrčí záměry, pokušení, stimulace, provokace, a zneužívání, i ta niterná rozervanost, která potřebuje vládnout, a přitom je ochotna přijmout také ponížení. Dominance a podřízení, věčný svár vztahů a politické korektnosti. Mužským elementem je Thomas Novacheck (velmi zajímavý Mathieu Amalric), autor nové divadelní hry. Hledání představitelky hlavní ženské role si zoufá v nepochopení. Pozdní zkouška se tvůrci vymyká zpod kontroly, představy ožívají a neomezeně vládnou. Aneb politická korektnost se sadistickým zalíbením krutě trestá utajený a nekorektní podtext autorových myšlenek, vyplouvající z díla na povrch. Ženským elementem je Vanda Jourdain (šarmantní Emmanuelle Seigner), zájemkyně o hlavní ženskou roli nově připravované divadelní hry. Má svůj jasný cíl a v jeho jméně využívá všechny své povolené ženské zbraně, jitřící pocitové vjemy. Smyslnosti se jde naproti s vášní a nekompromisní manipulací. Venuše v kožichu je rozkošně dychtivou hříčkou, která hýbe nevyváženou podstatou lidské touhy tělesnosti. Když bůh vydá muže do rukou ženy, vztekat se může jen politická korektnost. Nestydatá lechtivost je výrazem nadhledu. Nebojácně zábavné! Mimochodem, ve francouzštině je zážitek věrohodnější. (04.03.2020)

Dva dobří herci na divadelních prknech.. Roman Polanski si rád pohrává i hraje (to všichni víme, že..) a v tomto snímku je to znát na 100%, vsadil na živočišnost své manželky (ostatně jako obvykle) a herecký um Amalrica.. Příběh režiséra a herečky, prolínání rolí a světů, záměny postav a dialogy - to vše je působivé a k zamyšlení.. Drobné a nepodstatné připomínky si nechám od cesty.. (29.03.2022)

Převést staré erotické romány do filmové podoby není snadné. Kdyby se Venuše v kožichu natočila věrně podle literární předlohy, tak by to diváky asi moc neoslovilo. Zkuste si představit, milí filmoví experti, jak by se s tímto románem popasoval takový břídil jako je David Lynch. Zvláště zarytým masochistům doporučuji, aby se pokusili představit si, jak by toto téma uchopila třeba režisérka Eva Toulová, která proslula filmem Casting na lásku (2020). Roman Polanski umístil děj příběhu hned do několikerých uvozovek. Děj se neodehrává v 19. století, nýbrž v moderní době. Sacher-Masochův text byl převeden do podoby divadelní hry a my sledujeme konkurz (po anglicku casting) na představitelku hlavní role dominantní Vandy. Výsledkem je až mrazivě dokonalý herecký koncert dvou postav. Dávám sice jen čtyři hvězdičky, protože jsem – nejsa masochistou – nedokázal s příběhem plně pocitově rezonovat, ale řekl bych, že tento film je jedním z klenotů světové kinematografie. (07.04.2023)

Polanski zabíja aj v pokročilom dôchodkovom veku! Iste, nie je to z jeho hlavy, ale. Potom, čo som celý deň študoval vplyvy pornografie na jedincov i spoločnosť, vrátane mňa samotného, beriem ako fascinujúcu náhodu, že som v ten večer zhliadol dielo, ktoré dokáže v 21.storočí prudko vzrušiť obyčajnými slovami! Neexplicitným literárnym textom, dramatizáciou o dominancií a submisivite. Jediné, čo som mohol na dotvorenie atmosféry urobiť ja, bolo omotať sa svojim chlpatým sibírskym kocúrom a vzdychať nad tým, že skorofrajerka neprišla z tanečnej na večeru. (18.11.2018)

Emmanuelle Seigner nám trochu zestárla, ale neztratila nic ze své sexuality, což krásně dokazuje v tomto filmu o dvou hercích, z nichž ten druhý je mladší kopií Romana Polanského. Přes začáteční komediální a humorné scény se příběh přeměňuje do dramatické roviny o dominanci a submisivitě a prohození genderových rolí. Musím říci, že na to, že se celý film odehrává na jedné scéně jsem se ani trochu nenudil. (05.12.2020)