Kňazove deti

Není to klasická komedie. Jednak jsem se zase tak moc nenasmál (je to takový hodně specificky suchý humor, který nemusí nutně sednout každému), a pak také kvůli tragickému vyústění. Spíše tedy jakási tragikomedie balkánského ražení, která ve mně zanechala převážně rozporuplné pocity nejen kvůli laciné zápletce s kondomy, ale třeba i nesympatickým postavám. Kritiku církve touto satirickou formou na druhou stranu docela můžu, proto je to ve výsledku za průměrné tři hvězdy. Znovu už se určitě dívat nebudu, což bych o dobré (tragi)komedii nenapsal. (04.06.2014)

Výborná komedie s poněkud mrazivým koncem. Bavila jsem se nejen nad zvraty v ději, ale i u vtipných střihů a scének s bílým pozadím. Letní komedie o klasickém dobrém nápadu s katastrofálními následky. A taky trocha kritika katolické církve, a to kritika nejen humorná. Prostě výborný film, který bych ráda viděla znovu. A to už (u mě) něco znamená! (05.08.2014)

Knězovy děti je jedna s nejlepších tragikomedií, jaké jsem kdy viděl, pokud není vůbec nejlepší. Chechtal jsem se u komedie, která místy přecházela až ve frašku, aby se ve vteřině vše změnilo v nečekaně lidské drama. Nevím, jestli u mě někdy nějaký film vyvolal tak rozdílné emoce, navíc mě jako militantního ateistu potěšilo, že se tvůrci nebáli obout i do svaté matky církve, která kritiku potřebuje jako pověstné prase drbání. Skvělou postavou byl i místní lékárník- nacionalista, který by pro své Chorvatsko udělal cokoliv. Celý tento mix se mi líbil velice velmi a výborně jsem se bavil i dnes, když jsem snímek viděl podruhé. (17.08.2017)

Podnázov filmu by mohol znieť Niekoľko pohrebov, niekoľko svatieb a niekoľko pôrodov. Spočiatku good feel filmík vtipne sa navážajúci do trendu znižujúcej sa pôrodnosti, alebo miestnej náboženskej xenofóbie. Postupom času viac dráma, kde sa z hlavnej postavy stáva skôr štatista a ktorá jednou udalosťou nadľahčenosť filmu nekompromisne maže. Film trochu stráca vrstvením viacerých dejových línií pôdu pod nohami, ale všetko, v čom som videl negatíva, bolo skôr kozmetického rázu. (24.01.2016)

Hořko-sladká satira. Vinko Brešan zde nemilosrdně tepe nejen do církve, ale i do mentality Chorvatů a předsudků vůbec. Klon Bolka Polívky (Krešimir Mikić ) zazářil v roli kněze co si hrál na Boha, postaral o vzrůšo a změnil osud lidiček v jinak poklidné vesnicče. A nakonec vlasně o nic nejde, v církvi vždy platí ,,já na bráchu, brácha na mně". (20.06.2014)