Kňazove deti

Přesvědčivý obrázek dnešního Chorvatska. 1) Skutečnost, že mnozí komentátoři porovnávají film s Troškovými díly, svědčí o naprostém nepochopení věci. Matišičovi nejde o prvoplánovou veselohru, jeho posláním není pobavit za každou cenu. Komediální forma slouží jen jako prostředek sdělení._____ 2) Jakého že sdělení, ptáte se? Odpověď je nasnadě. Autoři se prostřednictvím absurdního konání vyjadřují k dnešku, k morálce, ke svědomí, ke každodennímu životu. Berou si na paškál církev, nacionalisty (lékárník) i běžné Chorvaty, aniž by se přitom dopouštěli nepatřičné paušalizace. Je jasné, že jde o výraznou nadsázku, ale stejně tak je jasné, že zase tak úplně ne._____ 3) Spíš úsměvný než bláznivě veselý snímek mě ujistil v poznání, že chorvatský humor se od českého příliš neliší._____ 4) Zaujalo mě, k čemu všemu lze použít šicí stroj. (16.01.2021)

Divadelní drama plné archetypických figur zasazené do prosluněné středomořské vesničky. Vinko Brešan opět nechává promlouvat postavy do kamer, pohrává si s perspektivou a neotřele propojuje dvě příběhové roviny. K rozdmýchání děje mu slouží banální, ale poměrně originální zápletka, kterou s pomocí nadaného dramatika Matišiće rozvíjí logickým, avšak z žánrového hlediska nečekaně tragickým směrem. (06.11.2013)

Je zjevné, že tenhle snímek z Balkánu vzbuzuje dost rozporuplné a v mnoha případech rozpačité až výrazně negativní reakce. Podle mého vychází ze dvou faktů. Za prvé: po dlouhou dobu se Knězovy děti tváří jako odlehčená letní komedie s poněkud lechtivým tématem. Jenže v druhé polovině se nenápadně začnou vkrádat vážné tóny, které v závěru ústí až do tragických poloh. Zkrátka máte co do činění s tragikomedií, která se v určitém smyslu může připodobnit k českému Farářovu konci. A to pochopitelně příslušně naladěný divák těžko rozdýchává. Za druhé: snímek si otevřeně pohrává s lidskou sexualitou a otevírá tabuizovaná témata za pomocí lidového humoru, který ctitelům velkého umění připadá poněkud svatokrádežný. Za mě jsou to poctivé 4 hvězdičky a 85 % celkového dojmu. Nezklamalo, ale k dokonalosti ještě pořád něco znatelně schází. (23.06.2019)

„Marine! Hej, Marine!“ - „Co je?“ - „Otevři, je to důležitý.“ - „Kam se chystáš?“ - „Nikam. Přišel jsem si pro dětskou výživu a plenky. Stal jsem se otcem.“ - „Kdy?!“ - „Před chvilkou.“ Aneb jaký nápad se může neúspěšnému knězi zrodit v hlavě při pohledu na prasklou gumu kola kotouče…Nemám žádné zkušenosti s filmografií Vinka Brešana, ale asi si na něj do budoucna více posvítím. V případě Knězových dětí jde o velmi svéráznou, neotřelou, zábavnou, absurdní a nápaditou podívanou. Jenže zatímco první hodina je nádhernou tragikomedií, která v mých očích neměla chybičku, poté přijde zvrat (trumpeta), jenž dosud budovanou atmosféru zcela změní (krade se mi na jazyk slovo „pokazí“, ale to jen vzhledem k tomu, čím se snímek do té doby prezentoval). A právě kvůli tomu zvážnění to budou „pouze“ 4*, ačkoliv potenciál byl jednoznačně na 5*, škoda. „Podívejte. Takhle spolu strávili dvě hodiny. Použili tři naše kondomy. Došla mi baterka, takže se mi to nepodařilo nahrát celé. Nejdivnější na tom je, že jeden je pravičák a druhý levičák…“ (14.11.2021)

Veľmi dobrý nápad, ale aj celkovo výborné spracovanie obohatené neuveriteľne skvelou iróniou, sarkazmom a narážkami na cirkev, ale aj zmýšľanie obyčajných ľudí jedného chorvátskeho ostrovčeku v Jadrane. Nového kňaza jedného dňa zamrzí klesajúca demografická krivka, a tak dostane "skvelý nápad" ako túto situáciu vyriešiť, pri čom mu pomáha predavač novinového stánku a lekárnik. No počiatočná komédia sa pomaly, ale isto mení na dramatickú tragikomédiu. Myslím, že aj tento obrat z tohto filmu spravil naozaj hodnotné dielo. Plus aj tá samotná atmosféra malebnej ostrovnej dedinky a miestne vzťahy medzi ľuďmi prispeli k skvelému zážitku (Zdeněk Troška sa má veru čo učiť). (04.12.2013)