Kňazove deti

Podnázov filmu by mohol znieť Niekoľko pohrebov, niekoľko svatieb a niekoľko pôrodov. Spočiatku good feel filmík vtipne sa navážajúci do trendu znižujúcej sa pôrodnosti, alebo miestnej náboženskej xenofóbie. Postupom času viac dráma, kde sa z hlavnej postavy stáva skôr štatista a ktorá jednou udalosťou nadľahčenosť filmu nekompromisne maže. Film trochu stráca vrstvením viacerých dejových línií pôdu pod nohami, ale všetko, v čom som videl negatíva, bolo skôr kozmetického rázu. (24.01.2016)

Je to takové pravidlo u Balkánců, kteří z vážného příběhu dokáží udělat totální frašku, u které se člověk prostě musí chtě nechtě smát. Nicméně Knězovy děti na to jdou přesně obráceně. Jedná se příběhově o super komedii, která je podle mě až moc zbytečně místy dost tragická. Jenže to jsou prostě Balkánci. Snad jsem neviděl jediný jejich film, který by nebyl alespoň trošku tragický. Každopádně i tak jsem si právě Knězovy děti parádně užil. S příchodem na malý Dalmácký ostrůvek jsem si vzpomněl na každou návštěvu Chorvatska, kterou jsem zažil a ihned mi bylo krásně. Já nevím jak Vy, ale já opravdu ty jejich ostrovy vnímám jako takovou malou návštěvu nebe, i když to nejspíš tamní obyvatelé takhle úplně nevidí. Nicméně právě přes toto prostředí jsem byl z filmu tak nadšen, že jsem se den na to na něj musel podívat znova. Takovou radost mi tenhle film udělal. (21.06.2014)

Poměrně povedená taškařice z jednoho chorvatského ostrova, na němž se potýkají s nízkou porodností a vysokou úmrtností. Problému se ujme místní kněz a se svými kumpány tajně propichují kondomy a antikoncepci mění za vitaminy. Svecenikova djeca je oddechová záležitost s chytlavým hudebním motivem, kterou lze doporučit. (04.09.2014)

Výborná komedie s poněkud mrazivým koncem. Bavila jsem se nejen nad zvraty v ději, ale i u vtipných střihů a scének s bílým pozadím. Letní komedie o klasickém dobrém nápadu s katastrofálními následky. A taky trocha kritika katolické církve, a to kritika nejen humorná. Prostě výborný film, který bych ráda viděla znovu. A to už (u mě) něco znamená! (05.08.2014)

Když si čtu komentáře mých oblíbených, musím se přidat k těm, kteří oceňují především první půlhodinu se zábavně choulostivým námětem, svižným tempem a spoustou absurdity a vtipných nápadů. Kdyby v takto rozverném, ryze komediálním duchu plynuly Knězovy děti až do konce, ani bych se nebál označit Vinko Brešana za chorvátského Mockyho a Knězovy děti za takového Nezbedného farníka 21. století se sexuálním tématem (jemuž se zase Mocky z jiného pohledu věnoval v rámci série svých komedií ve Hřebci, taky zrovna v přímořském prostředí). Zápletka o knězi, který začne neotřelým způsobem bojovat s hojně prodávanými kondomy (posléze i s antikoncepcí) s cílem zabránit hříšným sexuálním radovánkám a současně pozvednout porodnost dětí v ostrovním městečku, je spočátku gradována s velice vtipnou kadencí. Postupně se však Brešan spíše přidává k řadě současných tvůrců „originálních“ komedií, které (jak je dnes zvykem) plynou coby komedie první třetinu až polovinu a pak se začnou proměňovat v drama s občasnou humornou scénou (tady např. vzájemné míření na sebe v řadě na schodišti). Plně chápu, že nečekané těhotěnství a proti vůli narozené dítě evokují už spíše ono drama a že jde o události, jaké dokážou dotyčným lidem rázně změnit dosavadní život, ale nedokážu přehlížet, že film postupně zase ztrácí ze zavedené laťky (a občas i stylu), nedokáže si jí udržet po celou dobu do konce (přičemž scény se zpívajícím opilcem nad přístavem ke konci už začínají být otravně zdlouhavé) a již ve vážnější rovině v rámci celku pokulhává. K přemýšlení mě sice film chvíli přivedl, ale žádné silnější emoce coby drama nevyvolal. I přes nezapomenutelné scény z první poloviny bohužel jen lepší 3*: [65%] (21.05.2023)