Kdysi byli bojovníky

Krutá realita. Bez příkras, filmových obchvatů, amerického patosu a dělání hrdinů z lidí, kteří jimi prostě nejsou. Po duševní rovině neuvěřitelně silný a objemný snímek, který uvrhne do deprese nikoli falešným nátlakem a zobrazováním fyzického utrpení, nýbrž prostě tím, že všechno, co se v něm stane, každou slzu, ránu, výkřik i zvrat, mu jednoduše uvěříme. Primitivní příběh a nápadná roztahanost některých scén mi sice brání dostatečně ocenit OWW z hlediska filmového umění, avšak o něj tady zase tolik nešlo. Tohle je především o dech beroucích hereckých výkonech, o lidském svědomí a o chudinské čtvrti Nového Zélandu, kde by asi každý vyrůstat nechtěl. Klobouk dolů. 85% (30.09.2013)

Sociální drama, které se v určitém okamžiku vždy trochu odkloní od realistického způsobu zobrazení a divákovi tak sledování naprosto šílených obrazů v životech hlavních hrdinů trochu ulehčí. Je to zvláštní způsob, ale funguje. Dohromady to vytváří zvláštní pocit jinakosti, díky kterému si film určitě zapamatujete a i po delší době ho v hlavě bez problémů oddělíte od ostatních. Já jsem měl to štěstí, že jsem si o obsahu filmu nic nepřečetl, takže zvrat, který po nějaké té úvodní půlhodině nastane, mě silně překvapil a zcela přikoval moji pozornost. Gradace celého toho zmaru navíc funguje na výbornou, takže celá dramaturgická stavba dává svůj jasný smysl a nestalo se mi tak, že bych se někde v polovině filmu začal nudit. Má jediná výtka by tak snad šla k hereckým výkonům. Ty mi občas přišly až moc teatrální, ale právě to naštěstí zachraňuje občasná stylizace (třeba využití hudby a ruchů v násilných scénách) a ten zmíněný pocit jinakosti. Hodně silný film. 8/10 (03.03.2019)

Tak dlouho jsem tenhle snímek odkládal až jsem na něho zapomněl. Vlastně jsem si ani nepamatoval o čem že to má být. Škoda že jsem ho odkládal tak dlouho, protože tohle byla pecka ( mezi oči ). Brutální, syrový, drsný, šokující drama vypráví příběh takové (ne)normální rodinky. Napříč tomu, že to nemá žádnej extra příběh je to neskutečně napínavý a atmosféra je přímo deprimující. Nemám co bych tomuto filmu vytkl. Mám jen slova chvály. Vše blo tak jak mělo být. Od kamery, přes hudbu až po dechberoucí herecký výkony. Tohle můžu s klidným srdcem doporučit. Moje rada zní. Čím míň o filmu budete vědět tím silnější může být zážitek. Alespoň u mě to tak bylo. (16.05.2020)

Smutné sociální drama na trošku otřepané téma, muž - tupé násilnické hovado a žena - nebohá milující manželka a matka. Etnické nuance ponechám stranou, nepřijdou mi nijak zvlášť podstatné. Podobné příběhy prožívají všechna lidská plémě. Je totiž naší přirozeností býti hlupáky. Potud vše naprosto v pořádku. Pohybujeme se však v čisté, leč realitou pochopitelně nasmrádlé, fikci a autor se nám tedy snaží něco sdělit, nikoliv pouze popsat. A právě díky onomu sdělení Kdysi byli bojovníky štítivě zavrhuju . Nechci spoilerovat, ale jinak to nepůjde. Matka, která má možnost ochránit své děti, ale jen díky své sebelásce to udělá až za cenu zcela zbytečné nejvyšší oběti jednoho z nich, je horší zrůdou než primitivní původce jejich trápení. A tady? Darmo mluvit. Myšlenkový odpad, formální pětka. Tři. Filmová Výzva 2015 od emma53 (30.10.2015)

Nejsem rasista, neboť lidi rozděluji pouze na ty, kteří mají pro společnost nějaký přínos a ty, kteří na systému bez skrupulí parazitují. Těch druhých je poslední dobou čím dál víc a tak mi vadí, když musím ve filmu sledovat sociální dramata opálených domácností. Proč musím? Protože spolek vážených csfďanů tento snímek zařadil mezi ty TOP a já chci vidět všechny TOP kousky, aby mi něco podstatného neuniklo. Film je však pro mne únikem od všedních starostí a tak mne to, že někdo dokáže natočit syrové drama ze života příliš nevzrušuje. Šel bych s hodnocením ještě níž, ale hodně zachránil nejlepší novozélandský vývozní artikl zvaný haka a taky cholerické výlevy svalouše Jakea stály za to. Jinak je to úplně stejné, jako běžný den na pavlačáku v blízkosti sociálky a tomu asi málokdo dá pět hvězd. (29.07.2013)