Čierny panter

Není to určitě nejlepší marvelovka a velkou roli v hypeu sehrává politická rovina, která mi btw přijde úplně v pohodě, jako když vám černý kluk z Ghetta vypráví pohádku, kterou slýchal od dětství. T'Challa je na poměry MCU podivuhodně pokorná postava, Tony Stark zbavený neřestí a infikovaný směsicí Shakespeara a Lvího krále. Je to kouzelně naivní a osvěžující, protože na rozdíl od dalších marvelovek se Panther skutečně věnuje figurám a třeba padouch v podání charismatického Jordana je tu prokreslený lépe než většina jeho konkurentů. Black Panther zase zmenšuje MCU svět a oklešťuje ho o kosmický rozměr. Řeší vlastně jen velmi povědomé a aktuální problémy a v důsledku proto vyznívá jako o to větší pohádka a eskapismus. Coogler svým způsobem uzavřel svou black trilogy, která vytváří postavy černých světců. Ve Fruitvale byla jeho snaha podkopávaná sociálním realismem, v Creedovi spoustou klišé, Panther při všech problémech s tempem a trikovou stránkou vyznívá jako jeho nejpřesvědčivější film. Škoda, že nedisponuje trochu ostřejším střihem a nabušenějším využitím hip hopového soundtracku. Jinak je tenhle čítankový afrofuturismus fakt velice příjemný společník. Film, který věří v lepší svět a v to, že superhrdina je někdy ten, kdo prostě něco nezištně udělá pro komunitu. Politická korektnost? Já říkám common sense. (13.02.2018)

Po tom co jsem dneska viděl druhýho Black Panthera jsem navšívil Disney plus a šlehnul si jedničku. Tady musím říct, že se jedná o čistokrevnou zábavu, která není špatně natočená a vizuálně je dobře promakaná, některé fight chorea luxusní, ale že by to mělo cokoli navíc, kvůli čemu bych se k filmu někdy v budoucnu vrátil to opravdu ne. (09.11.2022)

Dal jsem se hecnout vší tou napáleně oslavnou americkou kritikou, dopřál si Atmos™ kino a vcelku vůbec žádný zklamání. Záhy žádná další plochá nahoněná marvelovka, nýbrž i postavy, které mají dost vlastní hloubky a prostoru, africký 808 folk s puncem krásy a výjimečnosti, BLACK PANTHER je navíc přesahový, důležitý a to ne nějaká (čehož jsem se nejvíc obával) prvoplánová liberálská “blackness” ovcoblbovina ke zpytování svědomí pro privilegovaný. Řeknu to takhle - zatímco jinde v Hollywoodu je černoch často pořád do počtu aby se snad neřeklo, tady je důstojný, zásadní a inspirativní. A byť další komiksárna, je tu svým způsobem vážně převratný film, který v jádru sahá daleko za pouhý velkorozpočtový superhrdinský, politicky korektní automaty na peníze, tupý generický zápletky a nudný digitální bordel-akce, ani se otravně nepotápí v nigga sem nigga tam... Kdo chce pochopí, zbytek ať se třeba zalkne žlučí. (15.02.2018)

I vzhledem k společenským náladám byl vznik Black Panthera nevyhnutelný a o to víc pak překvapuje, s jak zjednodušující a ve své podstatě na hlavu postavenou ideologií se vytasil (černí chtějí být bílí, bílí se mají stydět). Černé komunitě, která není primárním cílem Hollywoodu, to ale prý posiluje identitu a zároveň narušuje osvojené negativní stereotypy o etnických skupinách. Fajn, ale co ta skupina, co unesla v úvodu dívky a nutila je nosit hidžáb? Nenamočili jsme se zase trochu do islamofobie? Cpát politiku do komerčních komiksových adaptací je nevděčný úkol.. Potěší pošahaný gauner Serkis, drobné krádeže z bondovek (pusanské kasino nápadně připomínalo to v Macau ve Skyfallu) i skutečnost, že tentokrát žádný mocipán z vesmíru nedemoluje metropole za účelem pokleknutí lidstva, ale jinak se jedná o klasický marvelovský produkt (infantilní vtipy, chvílemi mazlavá nuda), jehož poslední akční pětina se zmítá v obligátním digi-sajrajtu. A někdy během něho, pokud vám tedy není dvanáct a méně, začnete Thanosovi vyčítat polovičatost jeho řešení. Myšlenky Isaacha De Bankolého, jehož jediný úkol byl mít celou dobu v hubě zelený popelník, se dle mého také stáčely tímhle směrem.. (16.07.2018)

Nuda k nepřežití. Zapomněl jsem, jak unylé byly vlastně MCU originy první fáze - Panter je jejich ozvěnou svou mechanickou čitelností (plus divadelní načasovaností scénáře). A dokonce zatím nejvíc ze všech Marvel filmů tomu chybí i náznak rukopisu. A když se budeme bavit o přesahu, tak je to film o bílém světě (Wakanda je paralelní víc než k jakékoliv zemi k USA), mluvící k bílému publiku (check your privilege) řešící bílé otázky (přijímání uprchlíků, pozici privilegované kultury) - černo je tu jen na povrchu, skoro jako by to bylo připsáno na poslední chvíli, a za vším tím afričaněním nevidím sebemenší snahu reflektovat realitu - naopak se jí co nejvíc vzdálit. Vykreslení Wakandy a interakce postav nejsou reflexí černochů, ale opět jen bělochů jakoby překrytích exotickou barvou (viz už zmíněné nesmyslné uchovávání kmenových tradic u takto vyspělého národa, které je očividně jen copypastou, ne budováním funkčního světa). Další věc je, že vypjatě se vyhýbat klišé není totéž jako něco aktivně tvořit. V důsledku by Black Panther nemohl být vanilkovější, což ale nepočítám do hodnocení, jen podotýkám na okraj. Mně prostě jen vadí, že to je klišé nuda - nějakým řečem o progresivitě a odvaze se fakt z vysoka směju. (13.02.2018)