Psi

Dnešní nálada (stav duše) mě táhla k nečemu napínavému; ne k detektivce, kde se stále špekuluje a řešení tkví v indicicíh, které obyčejnému diváku unikají; ani akčnímu filmu, v němž hlavního hrdinu chrání božská prozřetelnost... A tak jsem si řekl, že Pasikowski by mohl být ten pravý. A v podstatě byl! Když se říká "boj proti zločinu", je mnohy obtížné posoudit, kdo bojuje proti komu. Reorganizace Urządu Bezpieczeństwa - jedna část přešla tam, kam patřila už předtím, druhá se pokusila zůstat a začlenit se do "nové" policie, aniž by věděla, co to přesně znamená. Nicméně film byl orientován víc akčně než by z mého pohledu bylo záhodno a postupem času (zvlášť když vítěz už své karty vyložil) jsem o něj ztrácel zájem. (14.05.2019)

O něčem podobném si u nás můžeme nechat zdát teď, natož v první půlce 90. let. Polákům se podařilo věrně zachytit jak atmosféru doby, tak i osudy mnohých příslušníků komunistické tajné služby, kteří se buď postavili na stranu zákona ve službách policie, anebo se rozhodli své schopnosti a kontakty použít úplně jinak. Funguje to jako kriminálka i jako reflexe doby. Potěší solidní syrová atmosféra, poměrně drsná akce a hlavně herecký výkon Boguslawa Lindy. Netroufnu si tvrdit, že se jedná o jeho životní roli, ale určitě je to jedna z nejlepších. 80% (06.06.2016)

Pasikowského film Psi byl pro mne při svém uvedení na obrazovce ČT zjevením a jeho hrdina Franz Maurer (vynikající B. Linda), bývalý estébák přeložený ke kriminálce a řešící se stejně postiženými kolegy případ obchodu s amfetaminy, se stal jednou z mých nejoblíbenějších postav 90.let. Vida, jaké umějí v sousedním Polsku točit filmy! Dramatické, akční a přitom jakoby mimochodem reflektující neradostný „porevoluční stav“, který byl typický pro všechny země bývalého východního bloku. A. Wajdu prý znechutila opilecká scénka, v níž si Pasikowski dovolil zparodovat jeho Člověka z mramoru, ale to nic nemění na skutečnosti, že Psi jsou ukázkou autorského filmu, který nekulhá ani po stránce scénaristické, ani režijní. (22.01.2007)

Velmi dobré. Ve filmu je cítit revoluční zápal a bahno začátku 90. let, kdy se estébácká mafie snažila ovládnout všechno a nebrala si servítky. U nás to bylo určitě podobné, jenom nikdo nebyl schopen o tom natočit smysluplný film. Wladyslaw Pasikowski je skvělý režisér, jeho filmy mám moc ráda. Psy jsem stále odkládala, protože jsem neměla náladu na špínu, o které film je. Ale čas dozrál a moc se mi líbil. Také vyzdvihuji skvělé obsazení, co herec, to velké jméno. Janek od tankistů hraje v poslední době samé negativní postavy. I zde se vyznamenal. (20.05.2020)

Polská French Connection, která příkladně prolíná dobové lokální specifikum (revaluace agentů komunistické státní bezpečnosti v novém státním režimu se hladce propojuje s rozmachem zahraničních mafiánský struktur v oslabeném novém státě) s jasnými žánrovými pravidly. Psy byli jedním z řady filmů, kterými se polská kinematografie snažila čelit přívalu západních fláků, které lákaly tehdejší publikum více než porevoluční ublížená tvorba. Když si tak uvědomíme, že vznikala tedy ze stejných pohnutek jako třeba Nahota na prodej, musí nám dojít, jak jsme my Češi úplně retardovaný i vůči takovým Polákům. (04.10.2021)