Pan Tadeáš

No nevím, Pan Tadeáš byl takový všelijaký a spíše než válečné drama mi to připomínalo komedii - i když pravda, že jsem film viděla v původním polském znění s anglickými titulky - což jsou dva téměř neslučitelné elementy - takže jsem si film nemohla dostatečně vychutnat :) Ale i přesto zanechalo dílko pozitivní dojem. (13.07.2011)

Jako film je to působivé a evokativní. Jako zpracování knihy je to výborné, značně věrné dějově (byť nutně okleštěné) a tón předlohy to taky dost věrně dodržuje. Dojem některých komentátorů, že je to spíš komedie, není úplně špatný. Kniha má v sobě drobných komických momentů ještě víc a na rozdíl od všech ostatních skrznaskrz romantických (= romantismus) děl Adama Mickiewicze opravdu i jistý náběh ke stylu podobnému spíš Austenové. To dělá právě to, že ani tak nestaví dramatický příběh (i když to taky), jako spíš vykresluje malošlechtickou polsko-litevskou společnost té doby. A přes značnou dávku nostalgie si z nich Mickiewicz i dost utahuje. To se myslím filmu obzvlášť u vedlejších postav taky dobře povedlo. (Je jich tam pravda jako na orloji a člověk se v nich dost ztrácí, ale to je už problém i v předloze.) Ostatně pokud na vás patos hraběte a Telimeny a sudího přetahování se o zámek působí spíš komicky, není to taky špatně. A opravdu mě to přinutilo si knížku přečíst - a nakonec ji i zařadit vysoko mezi ty nejoblíbenější. A tak i proto tam přišel tenhle film. Pracuje hodně dobře s atmosférou jednotlivých scén. Herci všichni umí; Zoška Alicji Bachledy je patřičně půvabná a nevinná, Tadeáš patřičně mladicky pomatený. Ovšem Robák a Gervázi jsou obzvlášť nezapomenutelní a, jak se praví v angličině, "steal the show" - což vzhledem k hlavnímu dramatickému ději předlohy taky není od věci. Krásná scenérie (a působivě natočená; už prostě vždycky budu Pobaltskou krajinu vnímat skrze Pana Tadeáše) a mimořádně výborná hudba, která skvěle dokresluje a podtrhuje atmosféru a přitom obstojí plnohodnotně i sama o sobě, což podle mě málokterý soundtrack dokáže. Jak mám ráda Morriconeho, Bitva a Polonéza z Pana Tadeáše jsou naprostý vrchol filmové hudby. Takže možná to má nějaké mouchy, ale už na první podívání v poměrně útlém věku se mi to nesmírně líbilo a s přibývajícím věkem se ten dojem jenom prohlubuje. (06.01.2015)

Na verše jsem nikdy moc nebyl, takže neposoudím, jestli to patří do filmu nebo ne...každopádně zaujmou nádherné kostýmy a scenérie a pak přehled celé plejády polských filmových hvězd. Je to vpodstatě převedení literární eposu do filmové podoby a to není vždy jednoduché. Možná by to na divadle lépe vyniklo. I mé hodnocení je proto neutrální. (13.01.2010)

Musím se přiznat, že mě překvapuje nízké hodnocení tohohle filmu, který podle mne představuje mimořádně zdařilé převedení mimořádně náročné literární klasiky. Jenom odvaha to nafilmovat je obdivuhodná vzhledem k tomu, jak jsou Poláci hrdí na své kulturní dědictví a historii. Nepřehledný a komicky znějící (mému uchu) jazyk se v podání fantastických polských herců a hereček proměnil v melodicky lahodnou píseň. Film je formálně dokonalý a stylově vybroušený, vkusně kombinuje humornou nadsázku ke zpodobení soudobé lepší společnosti na venkově, a osobní dráma hlavních postav na pozadí historických událostí. Šedá a do vzpomínek zahalená exilová společnost kontrastuje s barevnou a vřelou domovinou, která ukazuje na jiskru nehynoucí naděje na lepší časy a svobodu. Stačí mi pustit si závěrečnou scénu svatby, na které napoleonští oficíři tancují s lašskými dámami na prašné venkovské cestě, a mám víc chuti do života než po kafi s třema prckama rumu. (18.11.2006)

Nemohu říct, že bych si liboval ve verších, ale jelikož je tehdejší společnost popsána dosti přesně i co se týče jejího intelektuálního obrazu a jelikož zde spatříme dosud nejlepší karé (čtvercová formace vojáků), které jsem viděl, dávám 4* a přidám, že Polákům svým způsobem závidím, že jsou schopni se vracet k národní klasice, narozdíl od všech těch našich Gedeonů, Hřebejků a Ondříčků. (10.07.2006)