Dobytie Planéty opíc

Roku 1983 zemřeli psi a kočky na mor. Nahradily je opice a ty si osvojily vlastnosti lidí. Za osm let v roce 1991 jsou už na takové úrovni, že pracují na ulici, v kadeřnictví či restauraci. To šlo ale až moc rychle! A hlavně jsou velké jako lidi! Lidi si z nich dělají otroky, a to se nelíbí Ceasarovi, jediné mluvící opici. Pomocí telepatie rozpoutá vzpouru opic proti lidem. Ano, pomocí telepatie! Taková blbost! Už to rezoluje k jasnému úpadku ságy o Planetě opic a podle mě se jedná již o zbytečný díl, anebo díl, který se mohl natočit jinak. Prostředky i myšlenky z minulého dílu tu byly. A tak právě onou rozpoutanou vzpourou je tento díl tím nejbrutálnějším z celé ságy o Planetě opic. [3492. hodnocení, 118. komentář, 43%] (03.10.2019)

Na rychlo slepená čtvrtá Planeta opic, která už nemá ani hodinu a půl. Co ale má, je opět nový režisér. Po úspěchu prvního dílu se šláplo na plyn a každý rok vzniká další pokračování. Problém je v tom, jak to celé vypadá a jak to je udělané. Tohle už opravdu z velké části působící jen jako odfláknutá improvizace, aby se za každou cenu něco natočilo. Scénář jde očekávaným směrem, tak jak naznačuje předchozí díl, ale to provedení je tragické. (05.01.2024)

Spoilery. Začíname v „ďalekej budúcnosti“, teda v r. 1991. Konkrétne v totalitnej Amerike. Opice slúžia ľudstvu. Utierajú topánky, zametajú chodníky. Najinteligentnejšie roznášajú nápoje v kaviarni. Do toho vpadne človek Armando (majiteľ cirkusu z predchádzajúcej časti), v sprievode 20-ročného šimpanza. V skutočnosti je to Cézar (Roddy McDowall): potomok opičích astronautov z minulého dielu. Ako jediná opica na svete dokáže rozprávať. Ale, samozrejme, to aj so svojím náhradným ľudským otcom tají, lebo ľudstvo by to nepochopilo. Počas návštevy mesta sú nám pripomenuté fakty z trojky: vírus pred 8. rokmi na celej Zemi pozabíjal domáce zvieratá a keďže ľudia potrebovali náhradu, vybrali si opice (prečo nie rovno slony wtf). Keď zistili, ako rýchlo sa opice učia, začali ich využívať vo všetkých mysliteľných sférach života. Opice sa však nenápadne učili, začali sa tajne organizovať a na konci vypukne vojna, kedy ľudstvo padne a opice povstanú z popola. Hlúpe dialógy, nesympatické postavy, trápne zvraty, amatérske vykrádanie Orwella... fraška. (23.10.2005)

Dobytí Planety opic by nebyl až tak velký průšvih a myslím, že by vlastně mohlo jít o přijatelný žánrový snímek, kdyby mu nepředcházely tři filmy a výborný román. Z pohledu žánrových fanoušků je to už pochopitelně hodně vyčpělé téma, které je navíc přežvýkané a silně se vzdálilo od myšlenky románové předlohy. Přitom scénárista zůstal stejný, jenom rezignoval na původní nápad a napsall jednoduše alegorii na politickou atmosféru konce 60. let, tedy na rasové nepokoje a politické bouře proti establishmentu. Opičí masky jsou pouhými rekvizitami a děj předchozích filmů je pouhým východiskem. Jenže fanoušci a diváci byli jednoduše už příliš unavení a film měl hodně podhodnocený rozpočet. Pominul i na některé logické zákonitosti příběhu. Celkový dojem: 40 %. (14.04.2008)

Určitě nejdůstojnější pokračování původního snímku, kterému nechybí atmosféra a smysluplný scénář. Bohužel se na něm podepsal enormně nízký rozpočet (1,7 mil. dolarů, nejméně z celé série), jenž má za následek horšící se masky, tragickou kameru a upocené "akční" scény ke konci filmu. Obsahuje však několik velice dobře napsaných dialogů a scén, které z paměti hned tak nezmizí (poprava, závěrečný dialog). Je to do značné míry zásluha skvělého Roddy McDowalla, ale taky překvapivě slušnou mírou násilí a vhodně zvoleným prostředím. Tenhle díl zkrátka za pozornost stojí, i když v té době už začínali mít diváci opičí série plné zuby, takže se mu nikdy nedostalo uznání. (08.04.2006)