Strach a hnus v Las Vegas

Začal bych pleškou Johnny Deppa, která mně neobyčejně lezla na nervy. Naštěstí valnou většinu filmu byla zakrytá štylovým kloboučkem. To je asi z negativních dojmů z filmu vše. Terry Gilliam tvoří zvláštní filmy a většinou nevhodné pro mě. Tento film je však velkou vyjímkou, protože se mi velmi líbil. Všeobecně filmy o drogách u mě sklízí většinou pozitivní ovace. Myslím, že Johhny Depp i Benicio Del Toro, hráli přesně to, co po nich bylo vyžadováno a hráli to dokonale. Bláznivá jízda napříč Vegas v neustálém drogovém opojení. Myslím, že čím víc má člověk drogových zkušeností a hlavně čím dal si troufl zajít, tak tím víc bude film obdivovat. Osobně si myslím, že všechny stavy zúčastněných byly vykresleny s velkou přesností. Já jakožto člověk, který má určité hranice, které by nepřekročil to vidím, tak na 4*. Pěkný hudební soundtrack a spousta srandy mě v mém hodnocení jen utvrzuje. Já se bavil a nebojím se film doporučit, i když je trochu jiný, nemá hranice a dovolí si zajít kamkoliv. (20.07.2011)

Jeden pořádný drogový trip, jeden velký červený bourák, Amerika plná naivní naděje, snaha napsat reportáž a někde vzadu jízlivě potrhlý režisér Terry Gilliam. Dvě hovada vyrážejí s kufrem plným rozmanitých drog vstříc novým zážitkům, užívají si hotelových služeb, pokoje ničí a mění v odporná doupata, všelijak ovlivňují několik vedlejších postav a opakovaně překračují zákon. Výsledkem je barvitý tripový guláš, který divákovi buď sedne, nebo jej dokonale otráví. Bohužel patřím spíš do druhé skupiny. Měl jsem v téhle záležitosti letitý rest, první minuty jsem jen zíral s tím, že si na zvolený styl a šílenou mysl zúčastněných zvyknu, ale neuběhla ani polovina stopáže a já tuhle podivnost začal krapet nesnášet. Zlověstný a toho času neokoukaný Benicio Del Toro je fajn, Johnny Depp (vím, že jdu proti převaze) mi naopak úplně nesednul. Spíš jsem si užíval jednotlivé vedlejší party, slavných tváří se tady vystřídá skutečně dost. Za mě „nuda“ mezi dvěma a třemi hvězdami, která se mi do žil opravdu nedostala. (28.07.2022)

Tenhle film je opravdu hnus, stejně jako je hnusný však oplývá velkou dávkou černého humoru (zpočátku), avšak -a to je nespíš důležité-ono má to dvouhodinové acidové řádění nějaký smysl. Tedy pokud považuji posledních deset minut autorova monologu za smysluplný. Je to óda na acidový věk? Nejspíš ne. Nebo snad dospělý vhled do kyselinových let? Také ne. Nebo satira? Snad sonda do halucinačně-drogového šílenství? Všechno a přece nic. Strach a hnus v Las Vegas není tendenční film, spíše je to takový vizuálně podmanivý dokument o dvou věčně zfetovaných looserech, který je občas černohumorně vtipný, ale víceméně mrazivě nepříjemný. A Terry Gilliam je přesně typ režiséra, ke kterému tato látka pasuje na 100%. Teď už jen čekám, kdo se směle pustí do další kultovní non-fiction bible The Electric Kool-Aid Acid Test (Kyselinovej test). Tedy, když už přišel na řadu Hunter S. Thompson, tak by se mohl dočkat i Tom Wolfe. (08.02.2007)

Dvě fetky melou bláboly a dělaj bordel ve Vegas. Je to asi tak zábavné, jako když sedíte v hospodě, když nemůžete pít a pozorujete kámoše, jak se zlívaj pod obraz. Chvíli to může být sranda, ale pak už je to jen otravné. Tady tyhle dvě nicky navíc obtěžují a ohrožují okolí, aniž by se dostavil nějaký pocit studu nebo aspoň sebereflexe. Dokonce jako by se cítily, nevím proč, nadřazeně. SHRNUTÍ: ˇFeťácká jízda, kterou si můžou užít snad jen zúčastnění, ale nejsem si tím jistá. (29.01.2021)

Děkuji za podrobný popis toho, kterak jednotlivé drogy působí na lidskou trosku, ale na instruktážní film to bylo příliš dlouhé. Příště dám na radu svého právníka a na podobnou hovadinu se budu dívat až ve chvíli, kdy se všichni kolem mne promění v ještěry a vzory na koberci se vydají nerovnoměrným neuspořádaným pohybem do obou tří světových stran. (25.02.2014)