Strach a hnus v Las Vegas

Chcel som ti iba na čelo vyrezať malé "z" ... to čo bolo toto. Tomu, kto mi požičia (zoženie) knihu, dám polovičku kráľovstva a za ženu moju tretiu dcéru .. bo ja tých 120 strán musím prečítať. Neber drogu, zober knihu. Zábavná vec s výbornou muzikou. Depp bol excelentný, ale musím priznať, že mňa asi viac fascinoval Dr. Gonzo a jeho stavy. (16.12.2016)

Pôvodne som chcela udeliť 3 hviezdy, ale rozmyslela som si to v okamihu, keď som sa snažila spomenúť si aspoň na jedinú scénu, ktorá by ma "rozorvala" a zanechala trvácnejší dojem. Žiaľ, takej scény niet. Hoci mi táto skutočnosť neimponuje, jednotlivé filmové sekvencie sú len samoúčelne zostrihané, pozliepané a nezmyselne nasnímané. Dokážem byť tolerantná k rôznym zmesiam humoru a uctievam aj gilliamovskú absurditu, no oná absurdita mi zachutila len v Monty Pythonovskom Svätom gráli, ktorý napriek svojej do očí bijúcej "debilite" považujem za intelektuálny klenot. Dokonale chápem, čo chcel Gilliam svojím dielom povedať a podáva to nezvyčajným spôsobom. Perfektne je načrtnuté to, do akých perverzných, fantasmagorických hlbín sa človek prepadá, keď podriadi svoj život drogám, nie je to zobrazené typickým mazlivým hollywoodským štýlom, naopak. Bizarné nazretie do spustošenej ľudskej psychiky je spestrené neuveriteľnými šialenými prvkami. Gilliam sa snaží za každú cenu predrať z konvenčného prostredia Hollywoodu a chvíľami to svojimi kreáciami preháňa, aj keď... zastávam názor, že fantázii sa medze nekladú :) Skvelá myšlienka, skvelá úvodná (takmer jediná vtipná!) scéna s netopiermi a najmä tradične vynikajúci Depp, ktorému sa bezprostredná imbecilita svojej zhúlenej postavy zjavne dostala do krvi :) (27.08.2011)

Tenhle film je opravdu hnus, stejně jako je hnusný však oplývá velkou dávkou černého humoru (zpočátku), avšak -a to je nespíš důležité-ono má to dvouhodinové acidové řádění nějaký smysl. Tedy pokud považuji posledních deset minut autorova monologu za smysluplný. Je to óda na acidový věk? Nejspíš ne. Nebo snad dospělý vhled do kyselinových let? Také ne. Nebo satira? Snad sonda do halucinačně-drogového šílenství? Všechno a přece nic. Strach a hnus v Las Vegas není tendenční film, spíše je to takový vizuálně podmanivý dokument o dvou věčně zfetovaných looserech, který je občas černohumorně vtipný, ale víceméně mrazivě nepříjemný. A Terry Gilliam je přesně typ režiséra, ke kterému tato látka pasuje na 100%. Teď už jen čekám, kdo se směle pustí do další kultovní non-fiction bible The Electric Kool-Aid Acid Test (Kyselinovej test). Tedy, když už přišel na řadu Hunter S. Thompson, tak by se mohl dočkat i Tom Wolfe. (08.02.2007)

Strašlivě šílené cosi (pravděpodobně film), co k mé velké radosti není ódou na drogy, ale co pod neskutečným nánosem existujících i neexistujících halucinogenů ukrývá trpkou zprávu o stavu americké společnosti (kvůli níž to vše Terry Gilliam ostatně také spolunapsal a režíroval). Ovšem dlouho jsem musel čekat, až budu mít na Strach a hnus v Las Vegas tu správnou náladu, protože je to tak sugestivně natočené, že mě vždy nejpozději po 15 minutách začala bolet hlava a zachraňovalo mě tlačítko STOP. (22.07.2018)

Tenhle film je opravdu síla. Bohužel těžko říct, jestli síla ve špatném nebo dobrém slova smyslu. Plešatý a věčne zfetovaný novinář Johnnyho Deppa s brýlemi, které by mu i Elton John mohl závidět a jeho taktéž zfetovaný právník Benicio Del Toro jedou s kufrem plným drog do Las Vegas aby novinář napsal jistou reportáž. O ničem jiném film není, jde v podstatě o obrovskou ujetinu, která je z části natočená tak, jak by asi svět kolem sebe mohl vidět zfetovaný člověk (např. měnící se vzorky na koberci, hospoda plná dinosaurů, schýza ve vaně) a také prostředí, ve kterém se "hrdinové" pohybují je jejich zálibě značně přizpůsobeno - obzvlášť zajímavě vypadá úplně ke konci mírně řečeno neuklizený hotelový pokoj, jehož část je plná špinavé vody a po kterém se Johnny Depp pohybuje s tyranosauřím ocasem... Myslím, že pro představu tohle stačí a protože tady závisí hrozně moc na subjektivním dojmu, tak jsem se rozhodla hvězdičky neudělovat (vím, odporný alibismus, ale stejně ani s odstupem času nevím, co si o tomhle dílku myslet, natož jak bych ho ohodnotila...). (21.07.2005)