Réžia:
Terry GilliamKamera:
Roger PrattHudba:
Michael KamenHrajú:
Jonathan Pryce, Robert De Niro, Katherine Helmond, Ian Holm, Bob Hoskins, Michael Palin, Ian Richardson, Peter Vaughan, Kim Greist, Jim Broadbent (viac)Obsahy(1)
Tak ako jeho snímka Dvanásť opíc, tak aj tu umiestil Terry Gilliam príbeh do ťažko definovateľného obdobia v budúcnosti, kde armády bezmenných úradníkov strikne dodržiavajú kancelársku etiku a na každom rohu ich sprevádzajú fantaskné prístroje modernej doby. Sam Lowry je tiež úradník. Sníva o živote mimo technológií len so ženou svojich snov. Stretáva sa s Jill, ženou z jeho snov. Nič však nie je také jednoduché ako sa zdá a systém nakoniec dostane každého. (ASFK)
(viac)Recenzie (560)
Kulisy, kostými, a celková technicko-výpravná stránka brilantná ako vždy u Gilliama. Skvelý Jonathan Pryce a Bob Hoskins ale ani ostatním niet čo vytknúť. Čo je ale na Brazil najlepšie je jeho skvelá (aj keď groteskná) nadčasovosť a kritika spoločenského systému výstižná dodnes. 1* osobitne za spracovanie Samových snov. ()
Ano. Orwell a Kafka v tomto filmu jde cítit, stejně jako spousta dalších motivů. Humorné motivy nechybí, ale přesto film v delších scénách trochu nudí. Prostředí filmu převážně v depresivním duchu, pro netrénovaného diváka zvyklého na americké limonády těžko zkousnutelný snímek ()
Film, který jako by mi z oka vypadl. Dokonalý humor, neskutečná satira na dnešní dobu - terorismus, informace, technika, systém, vztahy ve společnosti, práce, psychika .... Navíc parádní autíčko messerschmitt :-) Prostě nejlepší film !!!! ()
Keďže sa sa jedná o Gilliama, trochu som sa vopred pripravil ale výsledok bol tentoraz veľké sklamanie. Chaotický, absurdný film plný nezmyselných scén a nudných hercov. ( čo tu preboha hľadal De Niro.) Skrátka nezaujalo, neoslovilo, nepobavilo. Mal som veľké problémy to vôbec dopozerať. Za to že sa mi to podarilo sú tie, u mňa nadhodnotené, 2 hviezdy. Slabučký pokus od Terryho tentoraz. ()
Terry Gilliam nezklamal a dokázal mě svym dalšim filmem, kterej se pohybuje v červenym hodnocení, spolehlivě nezabavit. Vzhledem ke stylu režiséra jsem moc neočekával, ale nenapadlo mě, že bych Brazil nepochopil. Takže jsem celou dobu sledoval jenom divnýho chlápka, u kterýho jsem netušil, o co mu vlastně jde a kterej se na svý cestě setkával s uchylnejma postavama (báby s plastikou, zpívající poslíček, rádoby terorista De Niro atd.). Pro mnoho lidí evidentně lahůdka, pro mě jenom nudná a ujetá fantasmagorie beze (mě známýho) smyslu, dvě slabší hvězdy. ()
Prvá polovica filmu bola fakt zaujímavá, zábavná , jedinečná a nadčasová. Ale potom to šlo dolu vodou. A to som bola, približne tak v 40 minúte filmu presvedčená, že ak to takto pôjde aj naďalej, dám tomu aj 5 hviezdičiek. Žiaľ nestalo sa tak. Večná škoda.lepší priemer, ale hore to už ozaj nepôjde. ()
Vizuálně velice zajímavé, pitoreskní, temné a každopádně pěkně ujeté, což mám ráda a všichni víme, že to Gilliam umí. Přiznávám, že jsem byla skoro celou dobu dějem pohlcena, ale ke konci se to už poměrně táhlo, což je velká škoda. ()
I Napotreti z toho seru. ()
Fokus Fest 2017 ()
První polovina filmu byla super. Měla zajímavou zápletku, pestrý dystopický svět i postavy, co měly šťávu. Scénář se zajímavým směrem vyvíjel a člověk měl pocit, že se možná dočká zajímavého světa po způsobu 1984 od Orwella. Jenže záhy přišlo jedno velké „ale“ a to „ale“ byla druhá polovina filmu. Místy jsem si říkal, co se sakra asi tak mohlo stát, že to režisér a potažmo scénárista mohl tak zpackat. Když jsem si odpověděl Terry Gilliam, na mysl mi vyvstal jednoduše Monty Python – a ona tomu ta druhá polovinu filmu fakt docela odpovídala. Bohužel ale právě kvůli tomu nemůžu hodnotit film lépe, jak na tři hvězdičky. Tvůrce se totiž rozhodl zkombinovat něco, co dohromady bohužel nevyšlo – vážnost a satirickou komedii. Škoda. ()
"Milerád vám pošlu všechny příslušné formuláře..." - "Moje komplikace měla menší komplikaci!" ()
Z Brazil jsem měl obavy. Už podle plakátu jsem čekal snímek pro náročného diváka. Ale moje překvapení nemohlo být snad větší. Dostal jsem příjemnou oddychovku. Začátek byl parádní. Hned se šlo na věc a těch vtipných nápadů, které těžily z prostředí, které si tvůrci nastavili... Jen škoda, že vývoj děje nebyl moc zajímavý. Přišlo mi, že bylo cílem udělat jakýs takýs děj, do kterého by však šlo nacpat, co nejvíc těch nápadů. Jinak řečeno příběh nebyl pro tvůrce prioritou, což já mám jako divák právě naopak. ()
Je to sice těžko zkousnutelné, ale je to lahůdka. ()
Jsem rád, že jsou mezi tvůrci takové osobnosti jako je právě Terry Gilliam. Pro filmová studia je noční můrou, ale pro divaka je bůh a filmem Brazil to jenom dokazuje. Ještě teď mi běhá mráz po zádech. Pro mě to je filmový zážitech roku a děkuji lidem z projektu 100, že mi ho umožnili. ()
Nemuzu rict, ze se mi Brazil nelibil. Dokonce ho muzu povazovat za jeden z vrcholu tvorby Terryho Gilliama. Velice pusobive zasazeni do "orwellovske byrokracie" (nebo jak to nazvat), zaroven skvele vizualne zpracovano. Herecke vykony zapadly do filmu jako ozubena kolecka. Ale Gilliam jiz mozna prekrocil onu pomyslnou hranici me fantazie a zdraveho rozumu, protoze sceny s robotem-samurajem a omlazovaci kurou na me pusobily spis desive. Mozna ze az si Brazil pustim znovu, ohodnotim lepe, ale zatim davam ***1/2. ()
Nepřímá filmová adaptace Orwelovy knihy "1984", oproti originálu se zaměřující spíše na kritiku byrokracie než socialismu. Navíc má díky jemnému humoru a absenci knize vlastních sáhodlouhých popisných pasáží daleko větší spád. A to nemluvím o vizuální stránce, kterou je Gilliam pověstný, a která se i v Brazilu nadmíru povedla. ()
Bláznivina... ()
Brazil? To je Gilliamova bizarní fantaskní orwellovsko-kafkovská vize (hezké klišé)... prostředím volaké totality, kde vládne "Úřad pro získávání informací" (lepší možná nevědět, jak tam ty "informace" získávají), jsme provázeni s všudypřítomným hodně černo-hořkým humorem - např. postava hrdinného teroristy topenáře - to je absolutně v nejlepším monty-pythonovském duchu. Ještě víc mě ale dostala scéna, kdy se jeden ze zatčených pokouší utéct, jenže poslepu akorát neustále naráží do zdi - totálně groteskní situace - jako člověk se u toho prostě musí smát, i když s hodně silným mrazením v zádech... A v tom všem je tady jeden úřední omyl, jeden zamilovaný úředníček, jedna truckerka, která ho dostala do problémů a jeden z nejlepších konců, jaký jsem kdy viděl. ()
Bizarní a i přes množství skvělých humorných hlášek a scén pěkně depresivní. Od Terryho Gilliama snad ani nemůžeme čekat jiný než pořádně ulítlý film. Film není o 1984, ale orwellovská atmosféra je jasná a nepopiratelná už od začátku, kdy se na scéně objevuje nechvalně proslulé Ministerstvo informací. O věhlasu Gilliama svědčí i to, že v té době už slavný de Niro vzal mini roli Harryho Tuttla. Brazil se nemůže líbit každému, ale každému ho doporučím. ()
Podle mého názoru nejlepší film Terry Gilliama a zasloužený kult. Spojení orwellovské vize totalitní společnosti a dalších motivů z románu 1984, kafkovského smyslu pro vylíčení absurdity a grotesknosti byrokratického sevření (nejvíce nutí film myslet na jeho Proces) a specificky gilliamovského prostupujícího pohybu mezi sny, fantaziemi a realitou (s trikově zdařilým bojem s temným rytířem, něco podobného potkáváme i v Králi Rybářovi). Motiv všemocného ministerstva informací s jeho úředním ptydepe je doplněn o vtipné pasáže ukazující vzrůstající agresivitu zástupců „služeb“ (opraváři, číšník, plastický chirurg), které dokreslují všudypřítomnost společenského útlaku. Kapitolou samou pro sebe je to, jak si Gilliam vyhrál s doslovnou obludností techniky (jako by nám moderní nenápadnost a elegantní design technických vymožeností zakrývaly její podstatu). Při vykresení své kritické civilizační vize Gilliam vůbec hýří nápady a smyslem pro detail. ()