Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tak ako jeho snímka Dvanásť opíc, tak aj tu umiestil Terry Gilliam príbeh do ťažko definovateľného obdobia v budúcnosti, kde armády bezmenných úradníkov strikne dodržiavajú kancelársku etiku a na každom rohu ich sprevádzajú fantaskné prístroje modernej doby. Sam Lowry je tiež úradník. Sníva o živote mimo technológií len so ženou svojich snov. Stretáva sa s Jill, ženou z jeho snov. Nič však nie je také jednoduché ako sa zdá a systém nakoniec dostane každého. (ASFK)

(viac)

Videá (2)

Trailer 2

Recenzie (560)

T2 odpad!

všetky recenzie používateľa

Rozpočet $15miliónovTržby USA $9,929,135Tržby Celosvetovo $13,281,135║ Pre mňa nepozerateľný film, mohol som sa premáhať ako chcel ale po pretrpenej prvej hodinke, kde som absolutne tápal v tom čudesnom deji som to radšej vzdal, toto čo Gilliam ponúka mi vôbec nesadlo. /10%/ ()

misterz 

všetky recenzie používateľa

Po obsahovej stránke ma to síce nenadchlo a neupútalo tak ako som zvyčajne u tohto režiséra zvyknutý, no na druhú stranu si ale ani nemyslím, že by bol tento film priemerný. Je tu veľa metafor a narážok na fungovanie spoločnosti ako také, či už myslených vážne alebo humorne, pričom niektoré z nich som ani nepochopil. Avšak mňa osobne najviac očarila tá atmosféra, ktorú režisér dokázal navodiť - z dnešného pohľadu taký snaživý a naivný pohľad na našu budúcnosť, videná z pohľadu 80. rokov. Zaujímavá bola tiež myšlienka o nadčasovosti celého toho úradníckeho aparátu, pokrútenej až do akejsi prečudesnej spoločenskej satiry s humorným vyznením. Ja len dúfam, že tak spoločnosť v budúcnosti aj naozaj neskončí. Nadpriemer. 75/100 ()

Reklama

H34D 

všetky recenzie používateľa

Začátek je poměrně rozpačitý, na diváka se vysype zprvu obtížně uchopitelný příběh ve složitém prostředí plného kovových trubek, gumových hadic a papundeklových rekvizit, ale časem člověk zjistí, že to má své kouzlo a že právě tyto (ne)efekty dokreslují Brazilu to správně ujeté a neuvěřitelně bizarní vzezření a atmosféru. Brazil nelze definovat jedním žánrem, někdy je komický, absurdní, romantický, snový, jindy paranoidní, mrazivý, úzkostný anebo prostě jen šílený. Příběh na konci nezaklapne tak dokonale jako u 12 Opic (nebo přesněji, jestli vůbec zaklapne), ale poslední minuty gradace nemají sebemenší chybu. Taktéž proto Brazil vytváří tak příjemnou katarzi... Bylo to skutečně až po skončení, kdy jsem film docenil a uvědomil si, jak je unikátní. 8/10 ()

Morien 

všetky recenzie používateľa

(1001) Ach, to je složité. Už víc než týden se snažím vymyslet, jak popsat, co ve mě Brazil vyvolává. Před sedmi lety jsem napsala, že je to asi nejlepší Gilliam, že chci, aby trubky v mém bytě dýchaly a naříkaly, a že patří do kategorie mých srdíčkových filmů. Dnes už neplatí ani jedno. Za nejlepšího Gilliama bych označila Dvanáct opic, v bytě mám ráda ticho, protože na šílenství není nic romantického, a i z toho důvodu už do mého srdce patří jiné věci. Ale jak tak přemýšlím nad těmi Opicemi, bylo by celkem zajímavé ty filmy porovnat. Oba jsou o neutěšené budoucnosti, do které lidstvo samo sebe nažene, oba vkládají naději na vysvobození na bedra idealizované osudové ženy a oba nakonec podtrhnou samotné ideji vykoupení stoličku pod nohama. A taky jsou oba více či méně přiznanými a více či méně věrnými adaptacemi jiných děl, která jsou ve svých kategoriích perfektní (1984 v případě Brazil a Rampa v případě Opic). Oba odbíhají od vzoru a přinášejí nové a vlastní myšlenky a posouvají význam trochu jinam. Ale zatímco Opice jsou pro mě s každým dalším sledováním pokaždé inspirativní a tím pádem nadčasové, tak Brazil zůstává při každém novém promítání stejná a tím pádem se jí myšlenkově a souzněním vzdaluji. Třeba se víc dívám na to, jak je Jill neživotná a potlačovaná postava. Ta scéna, kde je vyloženě redukovaná na dlouhé vlasy a prosvítající bradavku, je úplně šílená, ale možná jsem jenom úchyl, co to tam chce vidět. Ale zase velká spousta různých detailů je skvělá, takže opravdickou síru rozhodně nedštím. A rozhodně se mi zdá zajímavé, jak je ten film vizuálně krásný a fantazijně bohatý a zároveň úplně přesně zprostředkovává omšelost a nevalnost světa, ze kterého si Gilliam dělá husí kůži nahánějící srandu. ()

Javert 

všetky recenzie používateľa

Jsem v rozpacích. Na pomezí tří a čtyř hvězd. Má to skvělý herce, scénář, je to dobře zrežírované, odehrává se to v zajímavým prostředí. Proti tomu však mluví lehká zmatenost, předěly kde má hlavní hrdina křídla jako Ikaros, které mě nudily. Prostě to není film pro každého. Přiznivcům Terryho Gilliama to však můžu jen doporučit. 4 hvězdy to nakonec ode mě dostává kvůli VÝTEČNÉMU Michaelu Palinovi, kterého mám tak rád z Pythonů. ()

Galéria (81)

Zaujímavosti (41)

  • Samovo (Jonathan Pryce) auto, které používá na začátku filmu, je Messerschmitt KR-200. Tato tříkolová vozítka se skutečně po válce vyráběla v Německu a až na trysku na zádi nejde o filmovou fantazii. Tento konkrétní je z roku 1955. Ač to ve filmu vypadá, jako že shořel, ve skutečnosti nebyl úplně zničen a po natáčení byl zrestaurován. Nákladní trasportér, kterým jezdí Jill (Kim Griest), je upravený Scammel S24 s filmovým pancéřováním kolem oken. Ve filmu je k vidění ještě policejní šestikolový obrněnec, jehož design je čistě filmový, jako základ mu posloužil obojživelný Supacat 6x6 ATMP. (Stejšn)
  • Mr. Kurtzman (Ian Holm) sa voľa podľa Harveyho Kurtzmana, editora magazínu Help, pre ktorý pracoval Terry Gilliam v 60-tych rokoch minulého storočia. Práve počas fotenia pre tento magazín sa zoznámil s Johnom Cleesom, ktorý ho doviedol k Monty Pythonom. (classic)

Súvisiace novinky

Ridley Scott se vrací ke kořenům

Ridley Scott se vrací ke kořenům

05.06.2008

Tedy ke sci-fi. Vetřelec a Blade Runner Ridleyho proslavili. A teď by se k rodnému žánru rád vrátil. Prý to plánoval už dobrých 20 let, ale nedařilo se mu získat práva na předlohu, kterou už dlouho… (viac)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené