Brazil

Ministerstvo strachu a rok 1984 v novém elegantně vtipném hávu jsou ukázkou toho, že takhle nêjak mohl vypadat Matrix, kdyby se nebral tak nesmírně vážnê, a mohl být tím pádem i zábavný. Režijně vybroušené gejzíry nápadů srší fantazií i vtipem. Sám námět je výborný, zaujal by i bez té nadmíru zábavné formy, s níž je za zvuků mnoha hudebních vtípků vyprávěn. Jen se obávám, že během pobrukování ústřední melodie, kterou do češtiny kdysi tak skvěle nazpíval Karel Hála, budu mít neustálou chuť na kávu. Inu, někdo z panstva by si dal pravou brazilskou kávu. (12.06.2020)

Koukám na zdejší hodnocení a nestačím se divit. Jedni oslavují genialitu Terryho Gilliama a druzí zase opovrhují faktem, že se do jeho světa nedokázali probojovat. Jeho svět je totiž neskutečně realistický a mohutný až diváka rozbolí hlava jeho velikášstvím. Tento svět je něco mezi minulostí a budoucností zasazen do trochu nadsazeného a vtipného příběhu muže, se kterým se život nepáře. Nádherně ztvárněný svět se mu přitom stává osudným. Mě dokázal do tohoto světa vpravit dost zajímavým způsobem. Ne nuceně, zajímavě vtipným způsobem i když chvílemi zanudil svojí délkou. Roberta De Nira jsem si také neužil tolik nakolik bych chtěl, ale i tak to všechno za to stálo. Takové všestrané sci-fi se totiž jen tak nevidí. --- Jill Laytonová je mrtvá. - Je libo trochu nekrofilie? (14.10.2007)

Můj další zoufalý boj s Terry Gilliamem. Já toho chlápka prostě nechápu a pomalu si začínám myslet, že kromě Pythonů byly jen Opice jeho jediným snesitelným filmem. Zpočátku to vypadalo jako jasně daný Montyho humor na téma byrokracie, kdy na každou sebevětší pytlovinku je třeba se papírově vyzbrojit. Mé zklamání dostoupilo vrcholu při zjištění že srandy si tady moc neužiju, protože zde jde hlavně o motiv lásky. Ten je ovšem tak zvláštně reprodukovaný, že mě přešla chuť na jakéhokoliv Terry Gilliama na hodně dlouho. Ten člověk je šíleně vynalézavý, o tom žádná. Ale ani přesto bych tento film rozhodně neoznačil za nějak mimořádný. Jonathan Pryce není zrovna můj oblíbenec a Robert De Niro se zde mihne ve třech scénách. 30% (11.12.2012)

Druhá půlka filmu mne již dokázala vcucnout natolik, že jsem chvílemi kroutil hlavou úžasem, co všechno si ten Terry Gilliam dokáže vymyslet. Závěr navíc parádně graduje, takže u záverečných titulků jsem byl k přistižení s výrazem spokojeného diváka. Zajímavá věc, neboť při sledování první půle se můj obličej střídavě křivil do výrazů nechápavosti, nemilého překvapení a především nudy. Nepopírám, že je ta chyba patrně na mé straně, ale z oné první polovičky jsem si pranic neodnesl. Nesedí mi totiž příliš Gilliamův vyprávěcí styl ani jeho smysl pro humor. Ten mi ve filmu víceméně vadil a jsem si jistý, že pokud by Brazil vypadal po celou dobu jako některé mrazivé scény z Ministerstva informací, byl bych nadšený. Takto jde pro mne o tříhvězdičkový zážitek, kterému rád přihodím půlhvězdičku za vychytané kulisy a vizuální pestrost a nápaditost. (15.10.2007)

[10/10] (Embassy, Universal) (Technicolor /// Produkce: Arnon Milchan /// Scénář: Terry Gilliam, Charles McKeown, Tom Stoppard /// Kamera: Roger Pratt /// Hudba: Michael Kamen /// Nominace na Oscara: Terry Gilliam, Tom Stoppard, Charles McKeown (scénář), Norman Garwood, Maggie Gray (výprava)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (23.12.2008)