Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tak ako jeho snímka Dvanásť opíc, tak aj tu umiestil Terry Gilliam príbeh do ťažko definovateľného obdobia v budúcnosti, kde armády bezmenných úradníkov strikne dodržiavajú kancelársku etiku a na každom rohu ich sprevádzajú fantaskné prístroje modernej doby. Sam Lowry je tiež úradník. Sníva o živote mimo technológií len so ženou svojich snov. Stretáva sa s Jill, ženou z jeho snov. Nič však nie je také jednoduché ako sa zdá a systém nakoniec dostane každého. (ASFK)

(viac)

Videá (2)

Trailer 1

Recenzie (560)

Gemini 

všetky recenzie používateľa

Typicky Gilliamovsky vypsychované vizuální zpracování je tentokrát navíc ovlivněno Orwellem a výsledkem je skutečně jen mírně řečeno hutná atmosféra, které občasné absurdní vtípky jen dodávají na tísnivosti. Bezchybný výkon Jonathana Pryce jen vyzdvihuje tento film o malý kousek výš, protože už sama o sobě je Brazil elitním filmem, (nemyslím tím film pro elitu, za tu se považovat je docela drzost:)) který za komedii může označit jen větší zvrácený šílenec než Jack Lint, a to ještě jenom za předpokladu, že mu to přikáže šéf. ()

Xmilden 

všetky recenzie používateľa

Můj další zoufalý boj s Terry Gilliamem. Já toho chlápka prostě nechápu a pomalu si začínám myslet, že kromě Pythonů byly jen Opice jeho jediným snesitelným filmem. Zpočátku to vypadalo jako jasně daný Montyho humor na téma byrokracie, kdy na každou sebevětší pytlovinku je třeba se papírově vyzbrojit. Mé zklamání dostoupilo vrcholu při zjištění že srandy si tady moc neužiju, protože zde jde hlavně o motiv lásky. Ten je ovšem tak zvláštně reprodukovaný, že mě přešla chuť na jakéhokoliv Terry Gilliama na hodně dlouho. Ten člověk je šíleně vynalézavý, o tom žádná. Ale ani přesto bych tento film rozhodně neoznačil za nějak mimořádný. Jonathan Pryce není zrovna můj oblíbenec a Robert De Niro se zde mihne ve třech scénách. 30% ()

Reklama

Mr.Apache 

všetky recenzie používateľa

Přiznám se, že Brazil moc nechápu. Nějak jsem nepřišel na to, co na tom kdo vidí. Zkoušel jsem se začíst do zdejších komentářů v naději, že mi snad některý z nich pomůže ten film lépe pochopit... Nepomohl. Zdá se mi, že komentáře, v nichž se jako refrén vracejí Kafka s Orwellem (jak předvídatelné!), kloužou po povrchu věcí stejně, jako samotný film. Brazil mě prostě neoslovil snad ničím, co nabízí. Nejsilnější emocí, kterou ze mě vykřesal, byla nuda. Jde to úplně mimo. Takováhle vize totality mě nechává zcela chladným a bez emocí. Přesto dám tři hvězdičky Gilliamovi, jako uznání celkové jinakosti filmu a odvahy jít do takového komerčně neatraktivního projektu. Nižší hodnocení by možná lépe vyjádřilo, jak si u mě Brazil opravdu stojí, ale jakkoliv mi ten film nesedí, nemůžu říct, že by byl vyloženě špatný. ()

Tom_Lachtan 

všetky recenzie používateľa

Taková malá, bizarní a především byrokratická záležitost ve stylu 1984, fraškovitá parafráze a především vtipná záležitost (alespoň po většinu stopáže) s dechberoucím a vypiplaným vizuálem, který vypadá jako něco mezi noirovou představou sci-fi distopického světa a představou podnapilého opraváře mopů o praktikách a životu úředníkově. Jen škoda, že závěr samotný je trošku moc přehnaný (závěrečné nepřekvapivé vypointování ani skvělá postava De Nirova na tom nic nemění) a nemající v sobě dávku humoru, která se vyskytovala především z počátku. Hodnocena režiserská verze ()

Morien 

všetky recenzie používateľa

(1001) Ach, to je složité. Už víc než týden se snažím vymyslet, jak popsat, co ve mě Brazil vyvolává. Před sedmi lety jsem napsala, že je to asi nejlepší Gilliam, že chci, aby trubky v mém bytě dýchaly a naříkaly, a že patří do kategorie mých srdíčkových filmů. Dnes už neplatí ani jedno. Za nejlepšího Gilliama bych označila Dvanáct opic, v bytě mám ráda ticho, protože na šílenství není nic romantického, a i z toho důvodu už do mého srdce patří jiné věci. Ale jak tak přemýšlím nad těmi Opicemi, bylo by celkem zajímavé ty filmy porovnat. Oba jsou o neutěšené budoucnosti, do které lidstvo samo sebe nažene, oba vkládají naději na vysvobození na bedra idealizované osudové ženy a oba nakonec podtrhnou samotné ideji vykoupení stoličku pod nohama. A taky jsou oba více či méně přiznanými a více či méně věrnými adaptacemi jiných děl, která jsou ve svých kategoriích perfektní (1984 v případě Brazil a Rampa v případě Opic). Oba odbíhají od vzoru a přinášejí nové a vlastní myšlenky a posouvají význam trochu jinam. Ale zatímco Opice jsou pro mě s každým dalším sledováním pokaždé inspirativní a tím pádem nadčasové, tak Brazil zůstává při každém novém promítání stejná a tím pádem se jí myšlenkově a souzněním vzdaluji. Třeba se víc dívám na to, jak je Jill neživotná a potlačovaná postava. Ta scéna, kde je vyloženě redukovaná na dlouhé vlasy a prosvítající bradavku, je úplně šílená, ale možná jsem jenom úchyl, co to tam chce vidět. Ale zase velká spousta různých detailů je skvělá, takže opravdickou síru rozhodně nedštím. A rozhodně se mi zdá zajímavé, jak je ten film vizuálně krásný a fantazijně bohatý a zároveň úplně přesně zprostředkovává omšelost a nevalnost světa, ze kterého si Gilliam dělá husí kůži nahánějící srandu. ()

Galéria (81)

Zaujímavosti (41)

  • Robert De Niro chtěl hrát roli Jacka, ta však byla slíbena Michaelu Palinovi. De Niro však stál o to hrát v tomto filmu, a nepohrdl rolí Tuttleho. (Kulmon)
  • Téměr všechny skladby na soundtracku jsou variací melodie písně „Brazil“. (HellFire)
  • Populární Nostalgia Critic Doug Walker označil Brazil za svůj nejoblíbenější film. (L_O_U_S)

Súvisiace novinky

Ridley Scott se vrací ke kořenům

Ridley Scott se vrací ke kořenům

05.06.2008

Tedy ke sci-fi. Vetřelec a Blade Runner Ridleyho proslavili. A teď by se k rodnému žánru rád vrátil. Prý to plánoval už dobrých 20 let, ale nedařilo se mu získat práva na předlohu, kterou už dlouho… (viac)

Reklama

Reklama