Kohút na víne 2

Pokračuje ve šlépějích jedničky, je vidět, že se jedná o pokračování a tudíž samotný děj a zvraty nejsou příliš reálné. Pokud ovšem toto vezmete jako fakt, pak se dá s filmem strávit pohodové odpoledne. Hlavní přednosti => režie, netradiční střih, mimika a humor zůstávají a díky tomuto režisérovi začínám prozírat, že vrchol německé produkce nemusí být Kobra 11. Velmi lidské. Díky. Nemám důvod snižovat hodnocení ;-) (16.06.2014)

Zial, Til Schweiger sa dopustil prakticky uplne rovnakych rezisersko-scenaristickych chyb, ako pri prvom dieli. Pripada mi to, akoby sa skratka VOBEC nepoucil. Musim sice uznat, ze vtipnych momentov je v druhom pokracovani rozhodne viac a mnohe su vskutku vydarene, no co z toho, ked cca po prvej hodine sa film akoby "prepne" (mozno skratka preplo samotnemu Schweigrovi, tazko povedat).... a nasledne z toho vznika taky brak, ze je na tu prisernost priam hroza hladiet. Tym skor, ze to cele podporuje celkom slusna vlezla nuda. Zial, co sa sa robit. Zda sa, ze Til Schweiger staby reziser sa ma toho este vela co ucit (ako herec je celkom fajn)... Tentoraz je to za 40%. (16.12.2013)

Kohout na víně s pořadovým číslem jedna byl v pohodě, tak jsem si říkal, proč bych nedal dvojku. Dvojka byla vlastně taky v pohodě. Jenom jsem si říkal, proč tam ten Til sere všude muziku, kolikrát i do scén, kde nebyla potřeba. Bylo to místy dost hudební. Možná ten film ve výsledku přinesl víc hudební zážitek než herecký, protože snad prvních 20 minut v jednom kuse hrála nějaká dynamická muzika a byl dost velký problém se z ní nějakým způsobem vyhrabat. Je tedy pravda, že se to nakonec povedlo, ale stejně si o kohoutovi budu myslet svoje. Maso má děsný a ani víno ho nezachrání. (29.12.2013)

Tak musím kompletně přehodnotit. Po Zhlédnutí obou dílů prakticky za sebou objektivně uznávám, že dvojka je o výrazný chlup lepší. Především Tilova dcerka už není tak otravná (ať už rolí, tak herecky), navíc má výrazně méně prostoru. Humorné scénky mají lepší vyznění, protože až na pár výjimek netlačí na pilu. A celým filmem táhne jakýsi good-feeling, který trefně okořeňují vcelku nahláškované dialogy. V rámci žánru se teda Til fakt nemá za co stydět. 75 %. (21.01.2018)

Dvaja ockovia a ich trampoty s dcérou, ktorá od prvého dielu povyrástla, a ďalším dieťaťom, ktoré už nie je ich spoločné. Príbeh je občas zabavný, ale často nie je, a skĺzava do prázdneho tliachania. Prípadne ešte horšie, keď deti rozprávajú neprirodzene dospelo a pridávajú perverzné vtipkovanie, to už bolo príliš. (30.01.2017)