Návrat idiota

Zatím nejspíš režijní vrchol Saši Gedeona s hereckým ansámblem, který si poté, dá se říci, přivlastnil Bohdan Sláma. František se chce jen vrátit do společnosti "normálních" lidí, protože "nemá cenu se vyhýbat životu.... Shodou náhod a okolností se stává prostředníkem bratrského a sesterského čtyřúhelníku. Skoro idiot obrněný morální slušností a upřímností, je vystaven světu lži a přetvářky. Němý začátek celého příběhu je nádherný a jasně stanoví atmosféru celého filmu, který se opravdu může zdát trošku zabržděný. Je to vnímání světa Františkovýma očima, což nepochybně trošku zabržděné je. Nečekaná dramatická vsuvka s prvotními výjevy o Františkově stavu dodává určitě potřebný dramatický nádech, který se střídá s jemným, ale skvělým humorem, který trošku narušuje Emilův opilecký dotazník. Nicméně počáteční skvělou atmosféru, si film drží až do poslední chvíle. Český společenský fenomén tanečních, je skvělý dozvuk končících 90.let. Vladimír Godár se také vyznamenal. Jemné melodie k filmu neskutečně sedí a dolaďují ho do nadprůměrné záležitosti. Je fakt, že místo Jiřího Langmajera bych si dokázal představit někoho jiného a Pavla Lišku tato role možná trošku zaškatulkovala, nicméně film je celkově výborný. (21.03.2013)

Velmi dobré tři hvězdičky. Proč ne víc? Celý film jsem se nemohl zbavit pocitu, že sleduji nějaké školní cvičení, které sice nemá žádné závažné prohřešky ale také nemá nic víc co nabídnout. Navíc je hrozné neustálé opakování hudebního motivu, kterého jsem už po prvních pěti minutách filmu měl dost a jen se sebezapřením ho musel poslouchat... (01.07.2008)

CITÁT - Vy mě snad pronásledujete, nebo co.............. Hudební doprovod k filmu je příšerný. CITÁT - Já mám vlastně na všechno první dojem.......... Musím uznat, že Pavel Liška to perfektně zahrál. Vlastně je to role přímo pro něho, protože mu stačí málo a je v obraze. Dojemná je například scéna jak si dává dárky z Jiřím Macháčkem.CITÁT - Ten idiot!!!........... Co se týče obsahu, byl jsem skoro celý příběh spokojený. Očima Idiota totiž divák ví všechno, co potřebuje. Chápe tedy události, které se na Silvestra stanou. Jenže pak na Nový rok zůstane divák stát s otevřenou pusou, protože najednou zjistí, že vlastně neví nic. Konec filmu mu to totiž silně pokazí. CITÁT - František, ....oběd.................. (03.03.2015)

Neskutočne pôsobivý film. Kreácie Pavla Lišku sú dokonalé a dáva svojej postave tretí rozmer, tak isto tatiana vilhelmová. Tento príbeh sa nesie v pomaličkokm tempe kde sa zoznamuje postupne zo všetkými účastníkmi tejto hry na klamstvá a lásku v ktorej strede je uväznený samotný František ako Idiot. Krásna, pomalá, ničím nerušená réžia spolu s hudbou dopomáha dotvoriť atmosféru nového roka čo pre každého zz zúčastnených značí nový začiatok či už vo vzťahov alebo a to sa týka hlavne Františka v živote. Františkovo putovanie za láskou alebo skôr za priateľstvom takisto ako putovanie Olgy je tragikomické a práve preto sú to moje najoblúbenejšie charaktery v tomto filme. Macháček je nemastný neslaný a nemá žiadny výraznejší moment a ani Aňa geislerová ktorá je fantastická herečka tu má viacej hluchým miest a Langmajer, ktorého považuje spolu s kotkom a madlom za najhoršieho herca je tu ako vždy otrasný. ale aj napriek týmto postavám je to film hlavne o idiotovi a vidno že je to Liškova životná rola pretože aj keď v iných filmoch je nadpriemerný žiadna rola sa ani nemôže rovnať jeho geniálnemu svárneniu idiota. (29.05.2008)

Jedna z mála příležitostí, při které si lze ověřit, že při dostatečně nápaditém a na úrovni zpracovaném scénáři, který režie ještě dále rozvine a povznese, může vzniknout film, který dá vzpomenout na nejlepší chvíle formování generace tvůrců šedesátých let. Ještě větším potěšením je výběr a kvalita výkonů herců nejmladší generace. Nelítostná konfrontace relativního rozhraní mezi psychickou normalitou a nenormalitou za ne normálních poměrů znesnadňuje jejich rozlišení. Děj položený do několika dnů kolem vánočních svátků a Nového roku postihuje mělkost charakterů, nestálost a povrchnost jejich citů a naznačuje východisko z tohoto marasmu na vývoji citů a názorů těch nejméně uspořádaných. Podobenství doby, která je opravdu až nezdravě vymknuta z kloubů a v níž nejblíž k lidství mají ti, kteří mu mají být ve své nesporné zmatenosti a neurčitosti nejvíce vzdáleni, zachycuje Gedeon s až překvapivou zralostí a jistotou. Pavel Liška hned při svém debutu dosáhl na vrcholnou úroveň; od té doby čeká na příležitost, která by ho k tomuto vrcholu alespoň přiblížila. Souhlasím s těmi, kteří považují toto dílo za zvlášť vysoko položenou laťku, na kterou se v české polistopadové a poprosincové produkci hned tak nedosáhne. Výčet nečetných výjimek, které na tuto úroveň dokázaly dosáhnout, toto pravidlo jednoznačně potvrzuje. (08.06.2008)