Indiánské léto

Nevím proč, snad asi proto, že jsem zrovna v tomto "kritickém" období, se mi tenhle malý český kousek velmi líbil. Ono se totiž za těmi stupidními rozhovory skrývá víc, než by se mohlo na první pohled zdát, ale - a to je snad častější případ - hlavně se za ně dá skrýt nejistota, tápání, hledání a nenacházení. (28.07.2004)

Když jsem si po letech pustil INDIÁNSKÉ LÉTO znovu, užasl jsem. Jako bych ho nově viděl jinýma očima - tohle je tak nádherný a čistý film, že ho lze považovat za takový malý nedoceněný skvost. Navzdory dlouhým letům od premiéry tenhle film ani trochu nezastaral, na rozdíl od většiny typické české produkce z tehdejší doby - tenhle film zraje jako víno a jsem si skoro jistý, že jeho kvality lze plně docenit až dnes, s časovým odstupem. Ať už jde o vynikající herecké výkony představitelek hlavních rolí (famózní Vilhelmová & Issová), nádhernou kameru Miloše Kabyla (nezapomenutelná dlouhá scéna ve vaně s jablky je podle mě možná tím nejhezčím, co se kdy u nás natočilo), nebo třeba skvěle napsané dialogy, za sebe mám jasno - tenhle film je čistá radost, a nezbývá než litovat, že Saša Gedeon točí tak málo. V kontextu českých filmových tvůrců ho osobně řadím k nejzajímavějším osobnostem vůbec, a jeho "skorocelovečerního" debutu si osobně třeba cením mnohem víc, než celé řady jiných populárních filmů z té doby. Další běh času ostatně ukáže, které filmy do budoucna obstojí - pokud jde o mě, na tenhle film bych si klidně vsadil všemi deseti. (19.08.2013)

Zvláštní spojení podmanivé kamery a absurdních dialogů dává dohromady zajímavý výsledek. Indiánské léto ovšem působí spíše jako hříčka a experiment, neboť si z filmů nové české vlny bere pouze vnějškové znaky, ale do značné míry mu chybí ona neuvěřitelná schopnost téměř reportážně reflektovat "nezajímavou" všednodennost. Formanovo či Passerovo "fanatické pozorovatelství" Gedeon do jisté míry nahrazuje vytvářením absurdit, zdánlivou nehledanost scén umnou kompozicí. Poněkud tak připomene Chytilovou, jakkoli je civilnější, citlivější a přirozenější. Obě děvčata také působí herecky o poznání méně prkenně než například ona dvojice ze Sedmikrásek. Příjemnou kultivovanost a čistotu filmového celku doplňuje promyšlený scénář, jehož sdělení se ovšem v úplnosti otevře až v samém závěru a svým způsobem je tudíž spíše věcí určitého doznívání, než prožívání přímo v průběhu filmu. Určitým handicapem je také to, že člověk musí být pro sledování tohoto filmového opusu určitým způsobem naladěn, neboť jeho křehká citlivost se může snadno proměnit v pocit určité nudy a bezcílnosti... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: Radek99, Matty, Lynn (14.02.2012)

Indiánské léto jsem nebral jako film, ale originální režisérskou hříčku, jejíž hlavní osu tvoří dvě dívky a obraz dnešní vesnice, kde je jeden den skoro jako druhý.ˇRežisér naprosto originálně ukázal dva dny z pobytu těchto dívek, které mají skoro úplně shodný obsah, ale druhý den si obě jakoby vymě- ní role. Navíc jsem Kláře přesně rozuměl a i když může vypadat jako "trochu zpomalená", asi bych se v její kůži projevil zrovna tak. Doslova kultovní jablečná scéna v závěru byla sice po filmařské stránce lahůdka, ale nějak mi nesedla do zbytku filmu. Přesto patří tento snímek k nejoriginálnjěším a nejuzavřenějším počinům naší kinematografie. (19.12.2006)

Tomu říkám mistrovství dialogu. Málokdo by se v tom nepoznal. Máte babičku, jež vás po návratu z flámu (doufám, že si rozumíme v tom, že z toho flámu jste se vrátili vy, nikoliv ona) zahrnula otázkami, které byly zcela mimo mísu, přesněji řečeno z úplně jiného světa? Pak vás nejspíše Saša Gedeon tajně odposlouchával, protože tady se poznáte. A poznáte se v takové míře, že se na film budete dívat s trochu provinilým výrazem. Naštěstí vás nebude hryzat jen svědomí z nepříliš vstřícné konverzace s prarodičem, ale dostane se vám i pohledu na to, jak jste kdysi nesměle balili své první holky. Na vaší povaze pak záleží, zda se tomu budete smát, nebo budete chtít svou pubertu vymazat ze svého života. Přiměl vás někdy jiný film k podobným úvahám? Pozorovací talent je jedna strana mince, umění přenést to na filmové plátno je druhou stranou. Výsledkem je kult, kterému nedá zdaleka každý plný počet, ale kdo jej dá, ten o něm nezapochybuje. (14.02.2012)