Veronika se rozhodla zemřít

Obsahuje SPOILERY. Čas od času takhle kamarádům řeknu: "Ty, hele, ztratil jsem to CDčko, cos mi půjčil," a pak v zápětí: "Ale ne, dělám si srandu." Oni mi pak nadávají. Když to dělá Hollywood a trvá mu to hodinu a půl, než přizná barvu, je to snad hodno obdivu? Zvláště, když to prokládá mudrováním, které jako by opsal z knih finančně zajištěných poslů pozitivního myšlení? Taková sladkobolnost třímající v ruce peněženku... Ne, ne, ne a ne. Já na tyhle eskapády pomatených, normálních lidiček nevěřím. A to jsem ještě nezmínil, že film trpí neduhem mnoha adaptací - trčícími kusy původního díla, která již nezapadají, nic neříkají, jen matou, otravují a zdržují. Co sem patří? Třebas většina chovanců ústavu, motiv rozehraný kolem Veroničina "dopisu na rozloučenou" či doktorův citový život. Veronika prožila posledních pár dnů svého života naplno, Subjektiv poslední hodinu a půl naprázdno. On se ale zabíjet nehodlá... Přijdou i dobré filmy. (18.01.2010)

Knižní předloha se mi zatím nedostala do rukou, přesto se dá docela odhadnout, co filmové Veronice chybí. Veronika se rozhodla umřít. Sere jí totiž celý svět, od rodinných stereotypů až po módní průmysl. Příběh se točí kolem myšlenek hlavní postavy, která pátrá po smyslu a spravedlnosti života. Sarah hraje slušně, leč ony myšlenky a pocity se promítají jen tak zběžně a Veronika se rozhodla zemřít tak nakonec nabízí nepříliš strhující melodrama. (06.10.2012)

Emo č. 1 Sarah Michelle Gellar chce umrieť. Emo č. 2 Erika Christensen na tom tiež nie je bohvieako a tak príliš nepomôže. Našťastie je tu emo č. 3, záhadný nemý citlivý mladík, ktorý možno odpovede Veronike poskytne. Ako úlohu zohrá psychiater David Thewlis? Chystá sa tu nejaká habaďúra? Nechcem nikomu brať jeho citovú za angažovanosť a vcítenie sa do príbehu, pretože sa dá pochopiť. Nechcem ani kritizovať divákov, pre ktorých je Veronika iba lacným gýčom. Vlastne somv tomto pprípade celkom nestranný. Napriek úvodnému cynizmu. (28.10.2014)

"Pravé já je to, co jste vy." Tak na to bych v životě nepřišla. Ještěže toho Coelha a jemu podobné servírovače instatního duchovna a předžvýkávače pseudohlubokých životních pravd máme, protože kdo ví, k čemu bychom se museli jinak uchýlit, třeba i k nedejbože samostatnému myšlení. Nehodlám vyvozovat nic z toho, že mu to milióny baštěj, on Faidřin přijímač rozhodně není poruchoprostej, ale nemůžu v duchu nepřirovnávat pocit coelhofilů, že v jeho dílech něco strašně zásadního objevili, k době, kdy jsem měla přiskříplý nerv, následkem čehož jsem se čas od času kácela k zemi a mužům z mého okolí stouplo sebevědomí, protože i ten nejnezajímavější mohl bez uzardění tvrdit, že se mi před ním podlomila kolena... Prostě tahle lovestory holky, která si myslela, že večeře o čtyřech chodech rovná se tři tuby prášků a láhev vodky, a kluka, co zřejmě studoval vyšší hereckou školu úchylnýho čumění u Edwarda Cullena (chtě nechtě jsem si vzpomněla na ten vtip: "Moje žena má v tomhle filmu hodně obtížnou roli. "Vždyť ani neotevře pusu." "No právě"), plná klišé, nicneříkajícího blábolení, melancholického drnkání a nejuhozenější sexuální scény, co jsem za dlouhou dobu viděla, se mě rozhodla vytočit celkově a svým pohledem na lidskou duši v krizi konkrétně. (16.07.2012)

Rozhodně bych tento film hodnotila jinak, kdybych předtím nečetla knihu, která je oproti filmovému zpracování naprosto dokonalá. Nemohu si pomoci, ale herci mi do rolí nesedli, chybělo mi tam pár (pro mě) důležitých momentů, stopáž by mohla být delší. Nicméně kniha je má srdcová záležitost, tudíž ***. (01.07.2013)