Ubytovny (S03E03)

Pan Kratochvíl si opět autorský vybral svůj fetiš - cikány. Tentokrát je využil/vložil do ubytoven. Že se to týká i "bílých ďáblů" ho moc nezajímalo :) . Opět skrze svůj autorský demagogický dokument příkladně zlynčoval většinovou společnost. Samozřejmě nekoncentroval svůj pohled na osobní odpovědnost (několikrát mu to pár lidí připomnělo - marně). Podle něho by se měla česká společnost vytvořit dokonalé podmínky (hlavně pro menšiny) - klidně i na svůj úkor. Sponzorovat je z daní je přece "morální" povinnost . Pan Tomáš Kratochvíl je pomatený ultralevicový aktivista, který dostává nehorázný prostor pro svou tvorbu v ČT. Pan režisér je takový produkt současného multikulturního, korektního, "humanistického" brainwashingu. Aktivistka Čonková byla speciální bonus :) :) :) ...byla výborná. Ta malá skřetice vyhrožovala, téměř plakala, úmyslně vyvolávala konflikty...svým chováním určitě spoustu lidí přesvědčila. -75%...SEPTIK!!! (30.11.2015)

Sociální bydlení je třeba, o tom není pochyb. Ale aktivistické házení špíny na všechny a všechno kolem ho nevyřeší. Zvláště když jedni mají představu, že by se měly přidělovat byty hned a rovnou na náměstí v centru měst a druzí, že je třeba ty lidi nejdřív na samostatné bydlení připravit a že zajištění dostatečného množství bytů bude něco stát, takže plně v duchu přísloví "sto chytrých hlav znamená jednoho velkýho blbce". A kdo že to sociální bydlení na MPSV vlastně dělá pane Ripko? Co třeba bývalá mluvčí vaší platformy, která je dokonce vedoucí oddělení sociálního bydlení, které předpis tvoří.. Hysterie posvěcená ČT. (03.02.2016)

Poměrně pomatený dokument, kde jen občas zafunguje kouzlo nechtěného a člověk se zle zasměje při některých hláškách k řešení situace "nehezky bydlících Romů". Kratochvíl, Čonková - natočte ještě něco takového, rád si to vyhledám, ale ať to má ještě větší šťávu - více hlášek a dám v klidu i dva body. To úvodní pobíhání po baráku s plešatou ochrankou jsem ovšem nepochopil, nedávalo to žádný smysl - příště nic takového! (27.11.2015)

Co je silně zakořeněno ve správě věcí veřejných? Přesvědčení, že ti, kdo žijí v nepříznivé sociální situaci, si za svou situaci můžou sami, a podpořit je je ztrátou času, peněz a konec konců i své dobré pověsti. To je tou největší překážkou, která brání zlepšení a naopak situaci ještě zhoršuje. To je vidět od vlády až po města. Zužování problému pouze na anticiganismus, čehož se dopustili tvůrci dokumentu, je dost nepřesné. // Že se do dávek na bydlení, tj. do hašení důsledků a neřešení příčin, lijí miliardy ročně a částka pořád narůstá, takže pak někdo přijde s "řešením" - snížit dávky? Že je potřeba dalších sociálních služeb, na jejichž provoz drze čerpáme z evropských fondů a radujeme se, jak jsme ušetřili ze státního rozpočtu (co až podpora skončí, neřešíme, nepotřebujeme)? Že neřešením problému sociálního vyloučení celých rodin a skupin lidí (a Romů ve značné míře) narostl za posledních 8 let počet sociálně vyloučených lokalit (tj. části měst se v ně proměnily) třikrát? Dosavadní odpověď ze všech stran zní: No přece nebudeme pomáhat sockám. // Pokud se u nás sociální politika bude nadále brát jako něco "za zásluhy", "za slušné chování" a ne jako soubor nástrojů a opatření, která v důsledku vedou k sociální a ekonomické udržitelnosti celé společnosti, snad nechci ani vidět, kde budeme za dalších deset, dvacet let. ___ Anticikánské vtipy zasílané mailem nebo protiislámské hoaxy vyvěšované na nástěnky na chodbách ústředního orgánu státní správy nejsou žádnou výjimkou. Personální složení úřadů se podle mě nijak významně neliší od struktury běžné společnosti. Zaměstnanci věnující se sociálnímu začleňování jsou lidmi, kteří kolegyni s vietnamským jménem říkají Ťing ťong, bráni jako ti naivové, co mají rádi cikány a bezdomovce. Na konferenci o možnostech a nástrojích sociálního začleňování v obcích jde první otázka (tedy vlastně druhá, první jde na uprchlíky) na to, co s lidmi, kteří se začlenit "nechtějí". Ne aby starosta řekl, co obec udělala, jakou má znalost o problémech na svém území, jakou podporu nabídla, s jakým výsledkem a dotázal se, co dělat lépe - ale proč se obec má starat o někoho, kdo "nechce". Co s tím? ___ Anticiganismus je jen součástí tohoto obrovského problému, ale podle mě nikoliv strukturalizovanou a ne vždy přítomnou. Nicméně v žité realitě je romská etnicita v přístupu k bydlení nakonec téměř definitivní stopkou. Ne sociální nebo finanční situace, prostě "cikány tu nechceme". Že tu tahle bariéra stojí, je ověřený fakt a je třeba se s ním popasovávat. Ale trochu jiným způsobem než aktivismem postaveném na nutně podezřelém hesle "my jsme svatí, za všechno můžou oni", jen z druhé strany. To v důsledku jen podporuje představu, že někdo musí být takový nebo makový, aby mu jiný pomohl. Nakonec jen další alibi pro nicnedělání. (08.12.2015)

Zajímavé téma, několik dobrých postřehů a osobní nasazení. Na druhou stranu otázky na které se dá odpovědět pouze ano či ne a poněkud jednostranné zpracování tématu - na jednu stranu dokola zmiňovat, že tím hlavním co způsobuje umístění v ubytovnách je anticiganismus a o pár minut později jen tak mimochodem zmínit, že nejčastějším obyvatelem ubytovny je bilý svobodný muž okolo padesátky je trochu zvláštní. Obzvlášť když se zpracování následně dále soustředí pouze na diskriminaci z důvodů etnicity, bez toho aby zmíněná linie byla jakkoli vysvětlena či uzavřena. Tím vše působí poněkud jednostraně a černobíle. V konečném důsledku to může dokumentu (potažmu romům samotným) uškodit. Téma ubytoven je poněkud plastičtější než aby bylo redukováno na souboj menšinových romů, hrabivých majitelů ubytoven a českého státu. Nenechte se mýlit, práce Tomáše Kratochvíla se mi líbí, jeho předchozí dokument Gadžo je výborný. Ale současné dílo mi přišlo jako celek nezvládnuté. (24.01.2016)