Český žurnál: Hranice práce (S05E04)

Dokument o tom jak si novinářka Saša Uhlová zahrála na Matku Terezu a skrytou kamerou nezasvěceným osobám ukázala nevyhovující podmínky ve firmách jako je prádelna motolské nemocnice,vodňanská drůbežárna,práce na pokladně v Albertu,ve výrobně žiletek v Krupce a v třídírně odpadu v Ostravě.Nejsem kancelářský typ takže moc dobře vím jak to chodí v různých provozovnách a proto mě to vůbec nešokuje,ale na druhou stranu jsem moc rád když se objeví někdo kdo lidem ukáže tu skrytou stránku vycinkaného kapitalismu a kdo si nehoní pouze televizní ego jako třeba Roman Buťa v pořadu Těžká dřina.Nejzbytečnější věcí kterou považuji na trhu práce je posílání životopisu,to jsem vždycky při hledání práce odmítal,protože jsem nechtěl být pro někoho jen položkou v kartotéce a jako pouhý náhradník čekat nekonečně dlouho až mi někdo zavolá.V dokumentu se Saša Uhlová jako novinářka ocitla tváří v tvář skutečné práci na míle vzdálené novinařině a každého novináře bych poslal vyzkoušet si to osobně makat rukama.Samozřejmě že je to výsměch pracovat za minimální mzdu a osobně bych se styděl kdybych na takovou nabídku někdy přistoupil,ale dokážu pochopit když někdo za takovou mzdu pracuje a mnohdy i velmi vzdělaní lidé a to dost často z rozdílných důvodů.Největším zlem na trhu práce jsou pracovní agentury,znám to z vlastní zkušenosti a třeba v Liberci jsou jako nepropustná zeď přes kterou se skoro nedá přelézt když někdo hledá v Liberci práci.Dokument je sice z roku 2017,ale ono se za těch 7 let skoro nic nezměnilo pouze o pár tisíc stoupla minimální mzda.Podmínky často zůstavají stejné a další pole a louky padají za oběť zahraničním montovnám ve kterých se zaměstnanec stává pouhým robotem. (31.03.2024)

Chvályhodný pokus, povrchní prezentace. Hranice práce jsou jen mechanickou reprodukcí investigativních eskapád Uhlové. Ze strany Rychlíkové to postrádá jakoukoliv tvrdší konfrontaci s problematikou, jakýkoliv výraznější režisérčin komentář k zobrazenému, jinými slovy nějaký zúčastněnější postoj k Uhlové počínání. Jakkoliv hodnotným textům spíše dokument ubližuje: jednak se o nich nedozvíme nic navíc (za předpokladu, že si neumíme představit pásovou výrobu), jednak se cyklickou strukturou (Uhlová doma - Uhlová v práci - rekapitulační mezititulek o pracovních podmínkách) celé gró věci rozmělňuje. Být to formou radikálnější (a tedy odvážnější) časosběr z dějin jedné fabriky, tak si celého snažení cením mnohem víc. Urychleně vzniklý surový text bez převratných objevů. (31.10.2017)

Projektu Saši Uhlové si vážím a tím spíš mě mrzí, že musím vyjádřit zklamání nad tím, jak dokument dopadl. Nápad na sérii investigativních návštěv provozů firem, které stojí na práci nízko kvalifikovaného personálu, jsem považoval za potřebný a tnoucí do živého. Původní texty jsem četl s nadšením a reakce na ně umožňují definovat dělicí čáru politických názorů napříč společností lépe než cokoliv jiného. Bohužel snímek Apoleny Rychlíkové k nim prakticky nic nepřidává, naopak rozmělňuje. Technická úroveň záznamu skryté kamery je zoufalá a obsah dokumentu rozpačitý. Spíš než na rozebírání vlastních pocitů se měla Saša soustředit na příběhy těch, pro které prostředí, co Sašu tak traumatizovalo, je dlouhodobým údělem, nikoliv krátkodobou exkurzí. 50 % celkového dojmu z úcty k Saše a s oběma očima zamhouřenýma. (21.01.2020)

Aktuální námět o dnešních otřesných podmínkách na pracovištích bohužel nebyl úplně dotažen, což je vzhledem k tématu škoda. Místo záběrů na paní Uhlovou doma, by neškodilo více rozhovorů s dlouhodobými pracovníky těchto kolbenek a rovněž bych uvítal konfrontaci s majiteli, případně alespoň s vrcholným managementem k těmto pracovním podmínkám. (14.11.2017)

No.. To základní sdělení je bezesporu důležité. I kdyby jsme byli všichni vysokoškoláci, tak stejně bude (alespoň ještě nějakou dobu) existovat práce která je špinavá, smradlavá, těžká a důležitá jako základ pro chod společnosti. Není ostuda takovou práci dělat. Je ale ostuda tuto práci finančně nedocenit a chovat se k těm dělníkům jako k odpadu... Problém filmu vidím v dost slabé formě. Že mi ráčkování Uhlové přijde protivné beru čistě jako můj osobní problém, ale citové vydírání diváka skrze děti a většinou nezajímavé záběry skryté kamery (vlastně nevidíme žádný incident který by potvrzoval Sašin komentář), to už beru jako nedostatek... Proč si na konci oholila hlavu jsem taky jaksi nepochopil.. (18.01.2018)