Gadjo
Obsahy(1)
Dokumentární film Gadžo je jakousi „life-movie", jejímž obsahem je pokus mladého filmaře začlenit se do komunity tzv. nepřizpůsobivých občanů. Na půl roku se odstěhoval do Předlic u Ústí nad Labem, tedy do cikánského ghetta, které má tu nejhorší pověst. S kamerou namířenou na sebe se slušný Čech mezi „kopiemi Čechů" stává hlavní postavou svého filmu. Snaží se hledat odpovědi na nejrůznější otázky, které provázejí soužití dvou etnik – „bílého" a „černého". Mezi Romy nachází nakonec řadu přátel a odpovědi na vyslovené i nevyslovené otázky hledají společně. (Česká televize)
(viac)Recenzie (68)
Oceňuju odvahu autora, sám se vydat do romského gheta, a ubytovat se u naprosto neznámých lidí. Chtělo by to ale natáčet skrytou kamerou, a zachytit přitom více romských rodin/jedinců. ()
Nepotřebuju přesvědčovat, že jsou mezi cikánama i slušný jedinci a nelze je všechny házet do jednoho pytle. Ale rodina, u který dokumentarista Tomáš přebýval, opravdu neni typickou cikánskou rodinou (a už vůbec ne typickou rodinou z gheta). Kdyby kamera zavítala hloubš do gheta a vybydlenejch domů, ve kterejch většina cikánů žije, viděli bysme asi trochu jinej obrázek. Cikáni taky nejsou uplně blbý a když souhlasej s tim, že je někdo bude natáčet, asi těžko lze očekávat, že se budou chovat tak, jak ve skutečnosti (s výjimkou slušnejch cikánů, který se uměj chovat pořád a ne jen, když je to potřeba). Nicméně, jistej náznak, jak to v ghetu vypadá když zrovna nikdo nenatáčí, ukazovala scéna, kdy Tomášova "adoptivní" rodina upozorňovala svoje nájemníky, aby nenechaly svý děti škrábat po autech. Pak jsem uplně nepochopil, proč míchat do příběhu o životě v Ústeckym ghetu názory lidí z Duchcova a Varnsdorfu (co takhle udělat menší anketu mezi Ústečákama?). A dál jsem ještě neměl pocit, že by Tomáš strávil v ghetu půl roku, spíš mi to subjektivně přišlo jako pár týdnů. Škoda, že se nepodařilo zajímavej nápad na dokument líp zužitkovat a natáčet mezi více cikánskejma rodinama. ()
Jasně. Vypíchnout jednu zrovna slušnou pracující romskou rodinu a tím argumentovat na celou romskou komunitu - to je objektivní dokument??? Kde to jsme... ()
Tento dokument je především odpověď na neustále se opakující argument: "Tak tam s nimi jděte žít!". A překvapivě jeden mladý filmař zvedl hozenou rukavici a odjel na půl roku do cikánského getta. Tomáš Kratochvíl si tedy předně zaslouží velký obdiv s jakým zápalem a odvahou se do natáčení pustil a hlavně vytrval a projekt dokončil. Ve svém dokumentu Gadžo totiž ukázal něco, co se mnohým matadorům českého dokumentu nepovedlo už hodně dlouho. Ukázal, že dobrý dokument musí jít ke kořenům podstaty problematiky, že nestačí zpovzdálí sledovat co se děje a až poté to komentovat. Zde se vlastně autor sám stává předmětem dokumentu a díky tomu může autenticky a bez přetvářky splynout s okolím a podat tak nefalšovatelnou představu o životě v gettu, nám, divákům před obrazovkou. Snímek Gadžo není komplexní sociologickou sondou a nesnaží se o primárně o vyřešení všech problémů "tady a teď" ale jednoduchou formou zprostředkovává pohled na lidi kterých se tyto problémy týkají a snaží se alespoň o základní nastínění možných východisek. Kratochvílův dokument je sice tvořen pohledem z jeho strany, ale díky jeho bezprostřednímu stylu natáčení je si myslím velmi dobrým příkladem dokumentu, ze kterého si divák dokáže odnést mnoho nových podnětů k přemýšlení. To možná i díky tomu, že se ve snímku mihne opravdu zajímavá množina lidí, z různých "stran barikády" a mají k tématu co říci a filmař jen poslouchá a točí. Samozřejmě vždy se najde někdo, kdo bude autora obviňovat z manipulace s realitou. V dokumentu přeci šlo o to aby lidé viděli, že nelze žít v bublině představ které lze získat z televize, nebo od "slušných Čechů". Bohužel jdou zde lidé, kteří chtějí být slepí a hluší a potom mi není jasné co od toho dokumentu vůbec čekali... ()
Zajímavé ale kdyby na světě žili jenom takoví "cigáni" se kterými Tomáš bydlel .... potom by ten dokument asi ani nevznikl... ()
,,K čemu je hladovýmu hrdost?“ Dokumentů o Romech je málo, natož seriózních dokumentů. Tento je někde na půl cesty. Téma opravdového žití s Romy je výborné, ale zasloužilo by si lepší zpracování. Technickou úroveň tohoto dokumentu považuji za jeho největší negativum. Kdyby si k sobě Kratochvíl vzal ještě nějakého kamaráda, který by mu dělal kameramana, určitě by tím svůj dokument vylepšil. Co se týče obsahu, tam jsem měl pocit, že autor je pouze v nějakém druhu reality show, nemá o tématu přehled, nemá otázky a argumenty směřující k nějaké výpovědi. Na druhou stranu je z tohoto dokumentu cítit spontánnost a opravdovost a snaha postihnout dané téma objektivně a bez předsudků k jakékoliv straně, a toho si cením. ()
dokument sráží neuvěřitelná naivita protagonisty, např. perla: "ale já tam mezi nimi mám jinou zkušenost, mně nic neukradli a chovají se hezky". to je snad jasný, když o nich točíš film, Tomáši ()
Euforie jako blázen,balím batoh s karimatkou a vyrážím směr nejbližší ghetto,protože jak mladík natočil,nikde se nežije krásněji a pohodověji.Nebo se mýlím?........................... ()
Takže si to shrňme. Pražák s kamerou, který točí film se ubytuje u Roma,který je majitelem domu a má jednoznačně v romské komunitě autoritu. Tímhle soužitím nám Gadžům chce ukázat , že to jde? Že se mu nic nestalo, vše bylo OK a nikdo mu za půl roku nic neukradl ? Pane Kratochvíle, to nemůžete myslet vážně. Nemám vůbec nic proti slušným Romům,kolem sebe jich takových pár mám , ale tohle je tak neobjektivní pohled , že se mi chce Vám nahlas říci : děláte si prdel ? Ty dvě * jsou za odhodlání a odvahu. ()
Žiji v Ústí a z dokumentu jsem nadšená. Je to autentická a milá (mikro)sonda do života jedné předlické rodiny. A že je to autentické, to si dovoluji zhodnotit z vlastní zkušenosti s Romy, protože pracuji jako sociální pracovnice. Pokud se Kratochvíl bude ještě dále kolem takových témat pohybovat, rozhodně se budu na jeho tvorbu těšit. ()
Určitě zajímavá momentka, kterou doporučuji ke shlédnutí. Vlastně ani tak nejde o to měnit nějaké světonázory, jako spíš ukázat realitu i z druhé strany. Pro (hlavo) bílé čecháčky ukázka toho, že nelze jak pštros zabořit hlavu do písku a brát na všechno stejný metr, a pro (hlavo) hnědé čecháčky zase toho, že když se chce, tak to jde, ale když se nechce.. Nicméně chyba v komunikaci je na obou stranách stejná a obě by měly chtít nalézt společnou řeč a ne svádět vinu ustavičně pouze na druhé. Klobouk dolu před rodinou, která ve filmu účinkuje. Jarda mluvil dost rozumně, nejspíš toho dost zažil (a to, že čeští "bílí" politici toho nakradli tolik, že kam se všichni cikáni hrabou, nu, pravu dí..) ()
Další z řady mainstreamových, multikulturně-propagandistických dokumentů ČT. V tomto se vás mladý intelektuál Tomáš Kratochvíl, provádějící mělkou sondu do romského ghetta, snaží přesvědčit, že mizivé procento z tohoto kriminálníky, parazity a negramoty prolezlého etnika, se před kamerami dokáže chovat jakžtakž civilizovaně. Cikáni před kamerami skutečně ukazují, že herectví jim rozhodně není cizí. Velmi se mi líbila pasáž s půjčením peněz staré cikánce aneb "když cikánka dá slovo, tak to platí" (haha!) Zajímalo by mě, jestli byl Kratochvíl skutečně tak naivní a opravdu věřil tomu, že ty peníze ještě někdy v budoucnu spatří, a nebo těch 6.000,- zkrátka obětoval v rámci natáčení)) Hlavní hvězda dokumentu- cikánský taťulda, jakožto zástupce cikánského dobráctví a inteligence příliš nepřesvědčil, ve skutečnosti se jevil jako typický pobírač dávek a invalidního důchodu, který hraje na kamery, ale po jejich vypnutí byste mu sami rádi odevzdali peněženku, aby vám nevrazil kindžál mezi lopatky)) Velmi mě mrzí, jak se stále tolik lidí (ať už jde o kratochvílovu babičku nebo rodiče, kteří narozdíl od syna mají rozum) bojí říci svůj názor otevřeně do kamery, aby nebyli pravidelně lynčováni cikány, kteří dokument čistě náhodou viděli. Prozatím jsem neviděl jediný objektivní dokument ČT, kde by nebyli cikáni takříkajíc neustále omlouváni, a češi naopak neustále obviňováni ze zaujatosti a rasismu. Pokud by totiž někdo skutečně natočil reálný dokument o cikánech z ghetta a použil by skryté kamery, byl by to pro "gádže" takový šok, že by se od celého projektu Česká Televize okamžitě distancovala a nikdy by ho neodvysílala. *ODPAD* ()
sympatický počin ()
Pěkný koncept , to se musí ocenit! (Viz. kom. Dom82) ... škoda, že to sklouzlo (pro mne) do oblasti simulakry, která ztrácí svým postupným úchopem na skutečnosti a výří se společně se zájmem určité skupiny, později se zájmem pozorovatele samotného... /Od jistého bodu snímek stagnuje/ ()
Takový pokus, jak udobřit nás a naše opálené spoluobčany. Tyhle dva národy se nikdy neudobří. Jediní plus je ten Kratochvíl. ()
T. Kratochvílovi fandím za nadšení, snahu a za to, že takový dokument vznikl, ale vodvázanej z toho díla vůbec nejsem. Nemám sebemenší pochyby o tom, že Cikáni umí být velmi přátelští a dobře slavit třeba narozeniny, jak nám to dílko ukázalo. Znám i dost Cikánů, kteří umí zabrat za práci. To vše ale vůbec nic nemění na faktu, že nikdo nemá tušení co budou dělat Slováci, až se v nepříliš vzdálené budoucnosti stanou menšinou ve vlastní zemi. A protože hranice v Evropě neexistují, nemá nikdo tušení co budeme dělat my Češi. ()
Záměr režiséra Tomáše Kratochvíla, natočit tento dokument, byl sice dobrý, ale nakonec z toho vyšel zkreslený a neobjektivní film, protože je samozřejmé, že se bude každý z učinkujících před kamerou chovat jinak než ve skutečnosti. Co jsme vlastně mohli vidět? Jen uklizené okolí a dvě rodiny - gadžovská a cikánská. Ale co ten zbytek. Skutečnost je bohužel jiná. Pro mě je to tak trochu lživý a tím zbytečný dokument. ()
Pražská lumpenkavárna dokáže vysrat i hovno voňavé. Nabubřelost ve stylu "já jsem sdělovací prostředek" se vine celým zbytečným a slabým filmem. Jde tu vlastně o jakousi sluníčkovou pohádku nadto šitou horkou jehlou (posledně uvedené je ovšem dlužno dodat syndrom snad všech kusů z dílny Český žurnál). Kluk měl raději jít rodičům pomáhat na stánek, jaj more. ()
Dokument přinutí k zamyšlení, že média opravdu mají velkou moc. Na druhou stranu vše je o lidech, v každé skupině jsou slušní lidé i lidé nepřizpůsobiví. Problémem však zůstává velmi rozdílná kultura, kdy i "rozumnější část" má své ideály o živobytí svých dětí někde jinde, než má většina demokratické společnosti. ()
Mladý dokumentarista Tomáš Kratochvíl mile překvapil! Po dlouhé době filmař, který zvedne zadek a jde se opravdu něčemu plně věnovat a ne jen blbě kecá a pohoršuje se nad "dělníky bulváru" jako pánové ze zmíněného dokumentu. Dokument má pár much a nedostatků, ale pět hvězdiček dávám pro originalitu a motivaci do dalších děl. Jen více dokumentů typu Šmejdi, Gadžo a podobných, kde autor se tématu plně věnuje. Ukazovat na povrchnost bulváru je totiž velmi snadné a laciné, jako bulvár samotný. ()