Led Zeppelin – Celebration Day

Parádní.. Chlapům to někdy ujede, někdy se nestrefí tak přesně do noty jako za mlada, některé kousky už nemají tak kulervoucí dynamiku, ale to je jen dobře.. díky tomu je to opravdové, má to šťávu a napětí. Je extrémně sympatické jak si zde nikdo nehoní vlastní triko, ale opravdu se každý jeden z nich podřídil potřebám tohodle projektu. Robert ubral na hračičkách, odbočkách a kudrlinkách, které ve své sólové tvorbě(především posledních let) dovádí až do nekonečně protahované onanie. Jimmy ani Robert nedávají na odiv svou teoreticky lepší sehranost(přecejen mají za sebou pár společných projektů) a John ani junior nezůstávají na vedlejší koleji. Naopak, JPJ je zase tím gentlemanským a spolehlivým okem hurikánu a Jason nezůstal svému příjmení nic(ale absolutně nic) dlužný- krásně uzavřel ten generační koloběh, na okamžik tlačil ten stejný vozík jako jeho táta a jeho genový vzorec do toho celku prostě sednul jak prdel na hrnec.......... Po technické stránce je to špičkový záznam, který kombinuje perfektní kompozice a zaostření se vzdálenou roztřepaností ve střihové dynamice, která přesně odpovídá drajvu daného songu. Musím se přiznat, že tohle si budu pouštět asi radši než Song Remains The Same -a příbuzné vrcholové záznamy- protože je v tom více nadhledu, pokory a lidskosti.. Staříci už znají své limity, ví, že nejsou nesmrtelní, že pozlátko a sláva nejsou věčné a všemocné... Méně pózy, více magie.... Sapr! (25.05.2014)

Koncert Led Zeppelin bez Bonza s mladým Bonhamem v roce 2007 neunikl pozornosti snad žádného fanouška tohoto legendárního a dodnes nepřekonaného hudebního seskupení. Staří pánové si to s Bonzo jr. pěkně dávali, potěšili své fandy největšími fláky, které vytvořili, a nutno říct, že jim to stále šlape. Není to sice jako za mladých let, ale jako dárek pro své věrné se jim to náramně povedlo. Stairway to Heaven zahráli víc než bravurně. A pochválit musím také kameru, která zabírá přesně to, co chci jako divák a posluchač vidět. (29.07.2013)

Led Zeppelin jsou nezpochybnitelnou hardrockovou legendou a z tohoto ojedinělého koncertu je vidět, že všichni čtyři (ano, počítám k nim i syna původního bubeníka) jsou naprostí profesionálové. Nebo si s tím záznamem někdo těch pět let tak dlouho hrál, že to tak nakonec vypadá. Ale zejména Jimmy Page působí dojmem, že čím je zpocenější, tím víc si pobyt na pódiu užívá a hraje jako rockový ďábel. Opravdu škoda, že šlo o jediný koncert! Obraz a zvuk z Blu-raye nemají chybu, to je přesně ten případ, kdy HD dává smysl. (02.10.2013)

Pripájam sa k názoru užívateľa xxmartinxx s tým, že tiež nechápem, čo to robí v kategórii "dokumentárny film". A práve trochu intra, outra, či iných vsuviek tomu podľa mňa chýbalo. Koncert, fajn, no všetko ohľadom neho som sa musel dozvedieť odvšadiaľ, než práve z filmu. Takto to stráca určitú citovú hodnotu, ktorá tam určite patrí. Zároveň ja ako mierny ignorant klasického rocku som spoznal len asi 3-4 pesničky, čo sa mi až tak často nestáva. Väčšinou si myslím, že od kapely nepoznám takmer nič a zistím, že poznám 3/4 setlistu. Tu tomu bolo naopak. Napriek tomu hudba dobrá, aj ozvučenie, no skôr sa to hodí ako pozadie k inej aktivite, nedá sa na to sústrediť celé 2 hodiny, pohľad a myšlienky mi často odbiehali ďaleko od obrazovky. (15.05.2013)

Nechápu, proč je to zde označováno za dokumentární film a ještě méně, jak se záznam koncertu, když tolik jiných věcí je filtrováno, může dostat mezi nejlepší filmy - asi chyba systému. To ale jen na okraj. Jinak musím přiznat, že celé dvě hodiny jsem na to koukat nevydržel - jako tradičně u záznamu koncertu, protože ani záznam toho nejlepšího nejlepší kapely na světě by mě nebavil, co teprve tohle. Zkrátka z toho naprosto nedokážu načerpat atmosféru - myslím, že člověk by u toho musel být, nebo si to aspoň pouštět v nějakém dobře ozvučeném kině a na plátně. Vlastně ani nevím, jak se dá taková věc hodnotit. Ty tři hvězdy teda symbolizují spíš pokrčení rameny, ke kterému jsem donucený, když chci kompletovat zdejší žebříček. (09.03.2013)