Led Zeppelin – Celebration Day

Záznamy koncertů by měly mít samostatnou kategorii a necpat se mezi 300 nejlepších filmů. Přiznám se, že jsem se vydržel na 3 spocené dětky a tlustého bubeníka dívat asi hodinu. Druhou hodinu už jsem pouze poslouchal. Zeppelinskou tvorbu nemám rád. Líbí se mi pouze hit Stairway to Heaven. Všechno ostatní jsou totální sračky a udivuje mě, co na této kapele lidi vidí a slyší. Nudou jsem málem pomřel. Na jejich koncert bych se nikdy nevydal. Dávám odpad! (28.03.2013)

Možná je to smutné, ale tenhle koncert byl pro mě dosavadním největším zážitkem z kina v letošním roce. Už jen fakt, že je naprostým unikátem a že příležitost vidět tuhle skupinu naživo mít nikdy nebudu, mi způsoboval "husinu" (ten Kashmir!). Plantovi to ještě zpívá, Jonesova všestrannost je nepostradatelná, Page jednoduše válel (a nikdo mi snad nevyvrátí, že se jedná o jednoho z nejlepších kytaristů všech dob :) a mladý Bonham, přes všechny emoce, předvedl doslova výjimečný výkon. Zahráli, udělali show, pak přidali, rozloučili se: legendární záležitost! (04.12.2012)

Dokonalé! Trojlístek Zeppelinů šlape skvěle, v písních nepoznáte zestárnutí ani trochu. No dobře, možná nám Jimmy Page nezahrál tak dlouhá sóla, ale i tak mu to hraje výborně. Robert Plant neztratil ze svého hlasu ani kousek a nenápadnost mého oblíbence Johna Paula Jonese je opět neskutečná. Kashmir či nejlepší píseň všech dob - Stairway to Heaven. Dokonalé! (26.12.2012)

Nechápu, proč je to zde označováno za dokumentární film a ještě méně, jak se záznam koncertu, když tolik jiných věcí je filtrováno, může dostat mezi nejlepší filmy - asi chyba systému. To ale jen na okraj. Jinak musím přiznat, že celé dvě hodiny jsem na to koukat nevydržel - jako tradičně u záznamu koncertu, protože ani záznam toho nejlepšího nejlepší kapely na světě by mě nebavil, co teprve tohle. Zkrátka z toho naprosto nedokážu načerpat atmosféru - myslím, že člověk by u toho musel být, nebo si to aspoň pouštět v nějakém dobře ozvučeném kině a na plátně. Vlastně ani nevím, jak se dá taková věc hodnotit. Ty tři hvězdy teda symbolizují spíš pokrčení rameny, ke kterému jsem donucený, když chci kompletovat zdejší žebříček. (09.03.2013)

Patřím do generace, která Cepelíny milovala, ale já jsem v tomto směru byl vždy nechtěně černou ovcí. Já je totiž také chtěl zbožňovat, chtěl jsem ujíždět na jejich tvorbě, chtěl jsem s nimi hrát na neviditelnou kytaru, ale oni mi zkrátka nikdy nepronikli do srdce. Několikrát jsem jim dal šanci, ale pokaždé ji spolehlivě promarnili. Tentokrát jsem zkusil koncert, protože "naživo" zaujme takřka cokoli, ale dopadlo to zase tak, že jsem se ke konci ani neprokousal. To je asi dobře, neboť mé hodnocení by patrně bylo ještě mizernější. Sorry, hoši, fakt jsem se snažil. (19.08.2013)