Na pytliackom chodníčku

Druhé prázdniny na Šumave sú detektívkou. Dedovi robí vrásky zločinec čo poľuje na srnky a podozrivých pribúda. Pri akcii nesmie chýbať verný pes Brok a samozrejme malý Vašek, ktorý uprednostnil domáce hory pred Bulharskom. A dobre spravil, nuda tu určite nehrozí, minimálne aj preto, že zdrhol mamke poza chrbát. Vec druhá je nevyspytateľná príroda. Minulú misiu skomplikovala snehová nádielka, tu budú vo finále metať blesky a strhne sa búrka čo vyvráti nejeden storočný porast. Všetko ale detskými očami, takže zlo zostane potrestané a nik sa nevydrží dlho na nikoho hnevať. Teda až na otca a deda, ktorí spolu už dlhé roky neprehovorili skrz takú malichernosť akou je nepotatenie sa. (29.12.2017)

Tentokrát mnohem více napínavý a komediálně laděný díl ze šumavských lesů s hajným a Vénou. Napětí vytváří neznámý pytlák, který řádí ve Strakově revíru, smích obstarávají 2 čundráci Pavel Zedníček a Karel Heřmánek. Bohužel, nové postavy mě moc nenadchly. Místo skvělého Vinkláře tu je jiný lesák Čahoun, který mně přišel příliš unylý a nudný. Pilous taky nic moc... Jediný, kdo se vydařil, byl (již tradičně) pan Kemr jako Perníkář/Zmiják. "My máme pilulky, který když sníte, tak nezmoknete!!" =D (14.09.2021)

Nebohý Tomáš Holý je mnohými dodnes považovaný za žiarivú českú detskú hviezdu. Sympatický klučina s obrovským hereckým talentom. Možno čosi na tom bude. Mal svojráznu charizmu. Mne však nikdy nijak zvlášť neučaroval. Objavoval sa vo filmoch, ktoré ma nevedeli zaujať. Ani príbeh malého pražáka, ktorý sa ocitne u svojho starého otca hájnika na Šumave ma moc nepobavil. Takže preto filmu "Na pytliackom chodníčku" dávam len dve hviezdičky. ** (17.04.2018)

Jedna z mých nejoblíbenějších trilogií z dětství. Teď už mi vadí některé neduhy, které jsem jako malý neviděl, stejně jako nevidí žádné dítko. Přesto u těchto skvělých filmů (ano, jsou skvělé, nejen pro malé diváky, kteří mají krapet méně náročné požadavky na kvalitu produkce) , pokud jednou za čas otevřu program a zrovna vysílají, rád strávím sychravé sobotní/nedělní odpoledne. Krásné záběry šumavské přírody jsou stále dechberoucí jako byly v době, kdy jsem zažíval euforii z každého z Vénových příběhů. V dětství mi přinesly hodně, probudily touhu toulat se po lesích a užívat si všechnu tu krásu, kterou nám příroda nabízí... (06.01.2009)

Výchovný film pro děti vychoval generaci ekologických fandů ( pokrytecký Bursík, Jaq nebo jak se ta blbka co nevěděla co je biopalivo jmenovala). Byť se Véna choval k spolužákům nekamarádsky viz neosobní volání příjmením “Kalista” na spolužáka ze školy. Maminka chlapce, přitom osloví malého Straku křestním jménem pěkně “Vašku”. Toliko výchovný vliv na generaci husákových dětí kteří se po té zásadně ve třídách vzájemně oslovovali příjmením a nikoliv jménem. Film má nádhernou hudby pana Sluky, vcelku snaživou kamerou a dobrým scénářem, postava nerudného dědka hajného byla napsána zcela nevhodně, Straka starej morous z mentalitou “šedého moru” kterej prudí i trampy a čmuchá jim ve stanu ve stylu Sherifa z westernu. Kdo ovšem zahrál na výbornou, tak Kemr “svého psychopatického” Zmijáka, toho jsem se vždy bál a Karel Augusta pijana-pytláka. Škoda neúčasti charismatického pana Vinkláře a nahrazen Václavem Sloupem, mi připadalo vždy jako slabší náhražka (30.05.2021)