Reklama

Reklama

Príbehy obyčajného šialenstva

  • Česko Erekce, ejakulace, exhibice a další příběhy obyčejného šílenství (viac)

Obsahy(1)

Charles Serkin je beatnik, ktorý svoj život zasvätil poézii, alkoholu, ženám a filozofickým meditáciám. Pretože je to večný smioliar, stále býva u svojej bývalej ženy. Kvôli ženám a alkoholu ide z jednej patálie do druhej. Keď v autobuse stretne atraktívnu ženu, prenanasleduje ju až k nej domov a na jeho vlastné prekvapenie ho ona pustí. Keď však nie je schopný vyhovieť jej erotickým požiadavkám, zavolá na neho políciu a obviní ho zo znásilenia. V bare stretáva krásnu prostitútku Cass, do ktorej sa na prvý pohľad zamiluje. Cass je však posadnutá prepichovaním rôznych častí svojho tela zatváracími špendlíkmi. Zdá sa, že vo svete plnom šialenstva nemôže ich láska prežiť.
Podivuhodné dobrodružstvá Charlesa Serkina sú inšpirované poviedkami a životom beatnického spisovateľa Charlesa Bukowskeho. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (45)

Šakal 

všetky recenzie používateľa

Jedná se o příběh na motivy knihy mého oblíbence Charlese Bukowskiho. Viděl jsem ( doposud ) pouze jeho jedno převedení na filmové plátno a to sice Hamerovo Faktótum s Mattem Dillonem v hlavní roli a musím říct, že toto Ferreriho dílko vítězí na celé čáře! Převést Bukowskiho na filmové plátno je opravdu TVRDÝ oříšek, ale mám silný pocit, že s touto výslednou podobou by mohl být spokojen i samotný Charles. Vynikajícím způsobem zachycená atmosféra ( zcela srovnatelná s knižní předlohou ), Ben Gazzara jako Charles Serkin podává naprosto uvěřitelný výkon a Ornella Muti jako prostitutka Cass fascinující. Film, který rozhodně není pro každého, ale já si tento pomalu plynoucí snímek naprosto užíval a chvílemi chrochtal blahem. Jediné co bych tomuto snímku vytknul a plně se v tomto ztotožnuji s uživatelem gizi je absence humoru a sarkasmu tolik typického pro Bukowskiho tvorbu. Přesto jsem s výsledkem spokojen ( vzhledem k obavám s jakými jsem k snímku usedal ). 85% ()

GilEstel 

všetky recenzie používateľa

Ferreriho společenská kritika a anarchie měla vždy názorově velmi blízko ke generaci amerických beatníků. Sic jeho tvorba vycházela jako umění z mnoha inspirativních zdrojů, které mohou být rozdílné od Bukowskiho a jiných, hlavní rozdíl vidím v tom, že beatník je sám o sobě v jistém smyslu chápání uměleckým dílem. Tvorba těchto lidí vycházela přímo z jejich života. Jejich vlastní život se tak mohl stát uměleckým dílem. Určitým poselstvím společnosti, které tak bylo pochopitelně přijímáno se značnými rozpaky. Byl jsem sám zvědavý, jak si režisér s tímto faktem poradí. Nakonec šla přeci jen režisérova tvůrčí originalita do pozadí ve prospěch původní románové předlohy. Jsem tomu rád. Ferreri prokázal, že dokáže přijmout i tradičnější filmovou koncepci, byť z již tak velmi kontroverzního originálu. ____________ Slunce třímá milosrdenství, leč je jak pochodeň vysoko zdvižená. Tryskáče mu přes zrak šlehají a rakety skáčou jak ropuchy. Mír už z neznámých důvodů nemá dál žádnou cenu. Šílenství se vznáší jak lekníny na rybníce a zbytečně krouží. Malíři malují a jejich rudé, zelené a žluté barvy kanou. Básníci rýmují své osamění. Muzikanti dál hladovějí. A romanopisci se míjejí cíle. Ne však pelikán, ani racek. Pelikáni se noří a potápějí. Pak zase stoupají, šokovaní se třesou, polomrtví. V zobanech radioaktivní ryby. Oblohu rozčísne rudá a oranžová. Květy se rozevřou tak jako vždycky. Tentokrát pokryté jemným popílkem raketového paliva. A houby. Jedovaté houby. V milionech pokojů leží propletení milenci, ztracení a choří jako mír. Cožpak se nelze probudit? Musíme už provždy, přátelé moji, umírat ve spánku? ()

Reklama

Nick Tow 

všetky recenzie používateľa

Zvrhlíkov a voyeurov varujem dopredu - erekcie, ejakulácie či exhibície s nadpisu Bukowského poviedky tu nie je toľko, aby kvôli tomu museli začať s krvopotným zháňaním. Stačí si v noci zapnúť v telke nejaký ten lepkavý kanál - a je vymaľované (hoci pripúšťam, že tam asi nikdy neuvidíme lákavo guľatučký zadok Ornelly Mutti, ani to, ako si dotyčná herečka s mačacím imidžom prepichuje svoje líčka obrovskou "sicherkou"...) Ferreri nám totiž servíruje skôr ťaživú existenciálnu drámu s neodmysliteľnou "autobiografickou" postavou opilca, flákača a erotomana s čudným vkusom. Keby sa takýto film nejakým zázrakom premietal v našich končinách v čase svojho vzniku, vyliezali by nám oči z jamiek. Takto vám sotva čosi odkiaľsi vylezie, ale čas strávený jeho pozeraním rozhodne nebude zabitý. Teda pokiaľ vám milé a malé filmové bizarnosti dokážu urobiť chvíľkové potešenie. ()

Frajer42 odpad!

všetky recenzie používateľa

Možná jsem nebyl ve vhodné náladě, ale na tuhle nudnou sračku se nedalo dívat. Jakýsi hnusný starý alkoholik se poflakuje světem, pokouší se uchlastat k smrti a když zrovna nechlastá, tak se snaží osouložit ty největší špíny, jaké jsou zrovna po ruce. Takhle samo o sobě to nezní špatně, ale průvodcem pro diváky je celým filmem nuda a totální stereotyp. Občas vypustí z úst nějaký pseudo filosofický žvást, respektive řekne něco naprosto jasného rádoby složitě a vznešeně a nuda pokračuje dál. Bukowski mi nevadí, dokonce mám od něj něco málo načteno, ale zpracování a děj tohoto filmu - to bylo něco otřesného. Naprostá sračka a totální ztráta času, kdy jsem odpočítával sekundy a těšil se, až to utrpení nabere konečně konce. ()

baruss 

všetky recenzie používateľa

Kameň neúspechu tohto filmu u mňa bol v tom, že si sám nadstavil laťku privysoko.. Prvý monológ (alebo prednáška) o štýle ma tak vtiahol do filmu, že som bol presvedčený, že tento film môže byť jedným z najlepších čo som kedy videl.. Bohužiaľ, nepokračoval v rozvíjaní tématu, vydal sa vlastnou cestou.. Zamrzí... Ben Gazzara mi nebol ani trochu sympatický... ()

Galéria (11)

Zaujímavosti (3)

  • Film byl natočen na motivy sbírky „36 povídek“ Charlese Bukowského. (montongery)
  • Charles Bukowski byl filmem velice znechucen. Byl toho názoru, že Ben Gazzara roli pojal špatně a později o herci napsal, že: "Měl dojemné oči jako chlap, který sedí se zácpou na hajzlu a ne a ne ho vytlačit." Lawrence Ferlinghetti, který prodal režisérovi snímku filmová práva, s Bukowského názorem souhlasil. Po premiéře filmu se znechucený Bukowski opilý vrhnul na vozovku v jeho typické teatrální touze náhle zahynout, dále pozurážel osazenstvo místního baru, napadl vrchního číšníka a následně byl zatčen a uvězněn, na což byl v té době už dávno zvyklý. (Z biografie Howard Sounes - Bláznivý život Charlese Bukowského). (Jaroslaf)
  • Bukowský se natáčení nezúčastnil a film se mu nelíbil. (montongery)

Reklama

Reklama