Príbehy obyčajného šialenstva

TOP nechutnost. Ale kdo by se divil. Je to odvaha, zfilmovat Bukowského, stejně jako obdivovat Beatníky. Osobně do téhle mizérie řadím i absurdní drama a toho šaška VH. Prostě rádoby styl opilců, ona ta hozená láhev rozprsknutá o silnici je silnou výpovědí. Nebo obžalobou, lidi co tohle dělají (nebo hážou bordel u okýnka auta) bych exemplárně trestal: useknout ruce a nadosmrti zapovědět dávky. A GPS pod kůži, a pokud budou mimo zákon, usmrtit. Tak jsme trochu odbočili, tenhle jouda přejmenovanej zase tak moc škodlivej nebyl. Ferreriho film není zábavnej, ale dobře vystihuje dobu a postavu o kterou tu jde. Nebýt Ornellky, kterou jsem v tomhle neviděl, rád to přeskočím. Je tu krásná, i když kdo se v její filmografii pohybuje víc, najde i lepší filmy. Ben Gazzara to zahrál skvěle. (28.10.2019)

Kameň neúspechu tohto filmu u mňa bol v tom, že si sám nadstavil laťku privysoko.. Prvý monológ (alebo prednáška) o štýle ma tak vtiahol do filmu, že som bol presvedčený, že tento film môže byť jedným z najlepších čo som kedy videl.. Bohužiaľ, nepokračoval v rozvíjaní tématu, vydal sa vlastnou cestou.. Zamrzí... Ben Gazzara mi nebol ani trochu sympatický... (29.03.2008)

Zvrhlíkov a voyeurov varujem dopredu - erekcie, ejakulácie či exhibície s nadpisu Bukowského poviedky tu nie je toľko, aby kvôli tomu museli začať s krvopotným zháňaním. Stačí si v noci zapnúť v telke nejaký ten lepkavý kanál - a je vymaľované (hoci pripúšťam, že tam asi nikdy neuvidíme lákavo guľatučký zadok Ornelly Mutti, ani to, ako si dotyčná herečka s mačacím imidžom prepichuje svoje líčka obrovskou "sicherkou"...) Ferreri nám totiž servíruje skôr ťaživú existenciálnu drámu s neodmysliteľnou "autobiografickou" postavou opilca, flákača a erotomana s čudným vkusom. Keby sa takýto film nejakým zázrakom premietal v našich končinách v čase svojho vzniku, vyliezali by nám oči z jamiek. Takto vám sotva čosi odkiaľsi vylezie, ale čas strávený jeho pozeraním rozhodne nebude zabitý. Teda pokiaľ vám milé a malé filmové bizarnosti dokážu urobiť chvíľkové potešenie. (24.02.2008)

V životě jsem v názvu filmu neviděl takový slova, už proto mě samotnej film překvapil a tak jsem čekal něco, co by mě mohlo šokovat. Hlavní herec pak hnedka ukázal v první scéně co v něm je a já si řikal, že by to mohl být nářez a tak jsem od toho nářez opravdu očekával. Následně už to ale spadalo kvalitou, a to i v dialozích, až jsem u toho usnul. A dokoukal to až druhý den. Ten film určité kouzlo má, ale představa o něm převyšuje skutečnost. (25.12.2010)

Ferreriho společenská kritika a anarchie měla vždy názorově velmi blízko ke generaci amerických beatníků. Sic jeho tvorba vycházela jako umění z mnoha inspirativních zdrojů, které mohou být rozdílné od Bukowskiho a jiných, hlavní rozdíl vidím v tom, že beatník je sám o sobě v jistém smyslu chápání uměleckým dílem. Tvorba těchto lidí vycházela přímo z jejich života. Jejich vlastní život se tak mohl stát uměleckým dílem. Určitým poselstvím společnosti, které tak bylo pochopitelně přijímáno se značnými rozpaky. Byl jsem sám zvědavý, jak si režisér s tímto faktem poradí. Nakonec šla přeci jen režisérova tvůrčí originalita do pozadí ve prospěch původní románové předlohy. Jsem tomu rád. Ferreri prokázal, že dokáže přijmout i tradičnější filmovou koncepci, byť z již tak velmi kontroverzního originálu. ____________ Slunce třímá milosrdenství, leč je jak pochodeň vysoko zdvižená. Tryskáče mu přes zrak šlehají a rakety skáčou jak ropuchy. Mír už z neznámých důvodů nemá dál žádnou cenu. Šílenství se vznáší jak lekníny na rybníce a zbytečně krouží. Malíři malují a jejich rudé, zelené a žluté barvy kanou. Básníci rýmují své osamění. Muzikanti dál hladovějí. A romanopisci se míjejí cíle. Ne však pelikán, ani racek. Pelikáni se noří a potápějí. Pak zase stoupají, šokovaní se třesou, polomrtví. V zobanech radioaktivní ryby. Oblohu rozčísne rudá a oranžová. Květy se rozevřou tak jako vždycky. Tentokrát pokryté jemným popílkem raketového paliva. A houby. Jedovaté houby. V milionech pokojů leží propletení milenci, ztracení a choří jako mír. Cožpak se nelze probudit? Musíme už provždy, přátelé moji, umírat ve spánku? (26.12.2011)