Mlčenlivý

Strasne, strasne dobry. Stylovy, napadity a cisty. Navic skvela muzika. A pak je tu Lino. A Lino umi. Moc cenim atmosferu i pojeti filmu a mistruv herecky projev. Ten je verny nazvu filmu. Obcas se mistr rozpovida, ale vetsinou mluvit nepotrebuje. Celou tu roli jsem mu zbastil i s navijakem. Bylo dojemny jak roztal, kdyz proti nemu sedela Maria. A take hodne cenim velice vkusny konec. Proste skvelej film. (04.09.2012)

Úchvatný úvod, brilantní závěr, a vše, co se dělo mezi tím, na tom bylo až na pár ojedinělých chvilek velice podobně. Lino Ventura se pro tyhle hrdiny doopravdy narodil a asi málokdo by dokázal postavu zoufalého vědce urputně bojujícího o přežití podat tak uvěřitelně. Tísnivě bezvýchodnou náladou podobný film Rozhovor s Genem Hackmanem se mi sice líbil ještě více, ale to neznamená, že bych Mlčenlivému dával pět hvězdiček nerad. (01.06.2014)

Nebudete vědět, kdy, nebudete vědět, kde… Vžít se do kůže hlavní postavy je asi stejně příjemné jako ustlat si v jámě pod rozhoupaným kyvadlem. Ještě před polovinou filmu jsem měla takovou paranoiu, že mít doma zaparkovaného psychiatra, už bych byla v čele pořadníku na polstrovanou cimru – nebo rovnou na odstřel. Lino Ventura může mít půlhodinu bez jediné repliky, protože mu stačí jediný drobný pohyb, aby divákovi přeběhl mráz po zádech, anebo se sevřelo srdce. Člověk s citlivou duší vědce, zahnaný osudem do pasti a pozice tvrdého chlapa, který ve faktu, že jeho dny jsou sečteny, nevidí důvod ke kapitulaci. „S kulkou v hlavě není člověk svobodný.“ (03.02.2013)

Tento snímek se může směle pyšnit dvěma obrovskými přednostmi, tou první je Lino Ventura, naložil si mlčenlivého vědce na bedra a odtáhl celý film v podstatě sám. Druhou je houstnoucí atmosféra a stupňované napětí, nevěřila bych, že se u toho budu kroutit jak užovka a cítit mráz v zádech (sledovat aktivity tajných služeb mi stále nedělá dobře). Takže ano, strhující boj o přežití jednoho osamělého, který uvízl v síti špionáže znepřátelených stran, mě dostal. Plus hudební podmaz vynikající. P.S. A drobné výtky si nechám od cesty.. (22.10.2019)

............. - V těch mlčenlivých tečkách je skryt můj doposud nejlepší komentář , k jeho sepsání mne inspiroval kvalitní filmový zážitek, který jsem si odnesl z tohoto bravurního, leč trochu sterilního thrilleru. Znalcům staré francouzské školy doporučuji zejména druhou tečku zprava, dovolil jsem si tam v druhém odstavci takový malý srovnávací rozbor právě na téma francouzských kriminálních filmů tehdy a dnes, pokud by někdo nesouhlasil s mými závěry, tak prosím do pošty, děkuji, rád se nechám vyvést z možného omylu. Věřím, že si v mém komentáři přijdou na své i všichni ostatní, zrcadlí se v něm totiž několik let příprav, odříkání a tvrdé práce, v té souvislosti nemohu nezmínit hned první tečku, která se svou délkou i obsahem jeví na první pohled velmi jednoduchá, že ? Nicméně věřte mi, že první krok k velkému dílu tak monumentálního rozsahu je vždy tím nejtěžším, zasekl jsem se na ní přesně 785 dní, 6 hodin a 5 min a v tom památném okamžiku jsem s třesoucími se prsty poprvé zmáčkl klávesu . A pak už jsem byl k nezastavení. (04.03.2014)