Bílá královna

Výborně natočený historický seriál, kterému vévodí především dvě hlavní ženské představitelky a to Rebecca Ferguson, v roli královny Elizabeth, a Janet McTeer jako její matka. Celá jejich rodina mi přirostla k srdci, léta zažívali mnohá příkoří a přesto se nikdy nevzdali. Zbytek postav je však plný šílenců, intrikánů a zrádců, ale taková je holt historie. Vizuálně je seriál opravdu vyšperkovaný, autoři si působivě pohrávají s kamerou, o výpravě a kostýmech ani nemluvě. Stejně krásná je i hudba mistra britských seriálů, Johna Lunna. Jsem rád, že tak komplikovaný konflikt, jakým byla Válka růží, byl zpracován na tak vysoké úrovni. Obzvláště pro milovníky dějin je tato série učiněný poklad. (14.06.2014)

historická seriálová druhá liga, která se lehce opírá o skutečnost, ale místo bitev a zajímavé výpravy nabízí primárně zákulisní kejkle, závody o to kdo dřív porodí potomka, ne zrovna zajímavou poloromantiku a jakési pokusy o čarování. Ještě že je tady Rebecca Ferguson. Ta je dobrá úplně všude a i tuhle veskrze průměrnou sérii dělá stravitelnější...50% (11.05.2022)

Lekce anglické historie zhuštěná do deseti hodinových dílů. Měl jsem pocit, že seriál předpokládá divákovu bazální znalost dějinného období, ve kterém se odehrává (1464–1485). Jelikož jí nedisponuji, tak jsem se v ději a postavách chvílemi ztrácel. Bylo proto zapotřebí se trochu dovzdělat. Jde spíše o konverzační drama, byť ani o pár vydařených záběrů z bitev není divák ochuzen. Dobová výprava je na vynikající úrovni, jen se mi moc nepozdával výběr/maskování některých herců. Například samotný král Edward IV. mi přišel jak vystřižený z nějakého lifestylového magazínu, a to po celých zobrazovaných 20 let jeho života (jeho představitel vizuálně vůbec nestárnul; až v den jeho smrti mu nechali narůst vousy). Z herců se mi naopak nejvíc líbila Amanda Hale, představitelka Margaret Beaufort, a potom David Oakes, který ztvárnil králova bratra George a kterého znám už z mé oblíbené „středověké“ minisérie Pilíře země a taky z Borgiů. (20.08.2015)

Lekce historie z Bradavické červené knihovny. A tím rozhodně nemyslím nějaké stranění červeným, Lancasteři, a vlastně všichni muži, jsou zde totiž až do posledního dílu série zobrazení jako neschopný plevel, se kterým intriky bílých lomcují ze strany na stranu. A nejen oni, celá historie se totiž smrskla na kouzlení a řešení osobních problémů a vendet žen obou rodů, zatímco opravdová politika se odehrává za zavřenými dveřmi, a ony s pomocí svého šarmu, čárymárů a boží prozřetelnosti tahají za nitky. Rámcový děj jednotlivých dílů se pak omezuje na to, která z nich a kolikanásobně zrovna rodí, popřípadě umírání jejich ratolestí z těch či jiných důvodů. A i přes tu červenou jsou postavy černobíle ploché jak prkna, všichni hodní jsou krásní a milí, všichni zlí naopak odporní, slizcí a drzí, jediným zajímavým aktérem byl samotný Kingmaker, ale ten, jak víme, bohužel nežije věčně. V kontrastu s povedeným vizuálem a krásnou hudbou je pak v druhé polovině naprosté selhání v maskování veku postav, kdy starší aktéři pouze rozpustí velkolepé účesy a vymění bohaté róby za hadry, zatímco v obličeji vypadají stále jako ta jejich dítka, která ještě přežívají. To souvisí i se zmateným skákáním v čase, žádné zápletce se totiž nevěnuje víc než půl hodiny a roční období se v ději střídají stejně rychle jako jednotlivé scény. Ano, chápu, že emancipace žen a whatnot je dnes v kurzu, ale takto jednostranným pojetím hyzdit anglickou historii prostě JE jedním z největších seriálových failů BBC. Takhle prosím ne. (02.09.2013)

The White Queen patří mezi ty více realištičtější historické seriály, což nemusí být na škodu - ale tím pádem se nezbaví občasného sucharského syndromu, kterému chybí šťavnatější příběh. Zvlášť úvodní epizody se rozbíhají dosti pomalu, než se začně něco zajímavého dít. A pak vám bude líto, že už je konec. Příběh rivality mezi "rudou" a "bílou" růží mohl být využit mnohem lépe, ale na epičtější bitvy nebyl rozpočet. Kostýmy jsou ale skvělé; lokace hrají jednu z hlavních rolí a hlavní a vedlejší postavy jsou výborně vybrány a zahrány. A nakonec se možná i něčemu z té historie přiučíte, i když je děj víe založený na fikci, nežli faktech. (20.04.2014)