Posledná adresa

Tak kdeže medzi blokmi panelákov žil ten svedok? Policajt bachnutý za čestný výkon služby na sklonku aktívnej služby, nedlho pred odchodom na dôchodok, advokátskou hajzlovinou. Za "odmenu" od nadriadených dostane flek v zapadnutom policajnom okrsku. Koelgovia z neho veľmi nadšení nie sú. Veď čo to už len bude za policajta, keď z inšpektora je zrazu návštevník pornokín odhaľujúci obťažujúcich úchylov? No zvláštne zmilovanie dostane v podobe doriešenia roky sa tiahnuceho vystopovania akéhosi svedka. K tomu mu pomáha mladá sociálna pracovníčka. Prípad síce doriešia, no pachuť studeného policajného monštra s chýbajúcim sa vcítením k obetiam i svedkom trestných činov ostáva. (28.06.2013)

Tato skvělá detektivka s působivým zvolna plynoucím příběhem a s neskutečně skutečným závěrem, mi nedovolila večer klidně usnout. Co mne tak rozhodilo, je zřejmé. Ráda vstupuji do ideálního a kouzelného světa filmu, kde je zlo vždy potrestáno a dobro zvítězí, na rozdíl od reality všedního dne. V tomto snímku dobro sice zvítězilo, ale bylo to Pyrrhovo vítězství. To ale nic nemění na kvalitě tohoto snímku. Chválit herecké výkony, hudbu či technickou stránku by bylo jako nosit sovy do Athén. Tento snímek se chválí sám, ale mně po něm zůstal mrazivý smutek v duši. Kdybych se nestyděla, brečela bych. Sotva bych šla po shlédnutí takového filmu jako řádný občan pomáhat policii usvědčit zločince. (19.04.2012)

Povedená kriminální story s tradičně dokonalým Venturou, jehož charismatickou zář příjemně tónuje přítomnost naivní postavičky Marlene Jobert v sexy kozačkách. Jejich vzájemný vztah se pak pohybuje ve francouzském erotickém oxymóronu tohoto období, platonické napětí jako hrom! Prudérní Francie pak eskaluje ve scénách z "pornokina", kde bych ony úchylky a obtěžování vážně nevymyslel. Baterkou posvítíš slečně do obličeje a už jsi v báni a ještě dostaneš přes držku. Být tohle lascivní Itálie, asi bychom se dočkali jiných rozměrů a úhlů pohledu. Ale to byl jen takový povzdech, ty Marleniny kozačky byly taky moc fajn. Vyšetřování se zdárně a pro diváka zábavně sunulo dál, hudební doprovod dokonalý a stahující se smyčka zla se stáhla i přes očekávané silou nijak neumenšenou. (27.03.2020)

Je docela zajímavé sledovat to dnešní daleko víc vypracovanější padání mrtvol v přestřelkách a daleko vymakanější pudrovačky. Nevím jestli to má nějakou váhu, ale pokud se týká tohoto příběhu, tak rozhodně ne. Lina s jeho smutnýma kukadlama a specifickým výrazem ve tváři ( i když tady se usmíval!) znám přece jen daleko víc než roztomilou, pihovatou Jobertku, ale o to víc jsem si jí vychutnala. Vůbec mám pocit, že tyhle filmy by se měly ve velkém vytáhnout z trezorů, protože to je klasika, která by neměla zapadnout. A to nemluvím o té hudbě, podle které bych i poslepu poznala, že se jedná o Francii. Ach ten konec mi dal přece jen trochu zabrat, ale možná i v tom je kouzlo, že byl trochu atypický a neočekávaný. Viděno v rámci Season Challanger Tour (24.08.2015)

Lino Ventura a Marlène Jobert si prý spolu moc nerozuměli, ale na plátně jim to docela klape. Sympatické na nesourodé dvojici detektivů je, že on není žádný nezničitelný Robocop a ona není emancipovaná superžena. Za povšimnutí stojí Paul Crauchet ve vedlejší roli a konec, který až příliš připomíná skutečný život. Bohužel. (29.03.2011)