Posledná adresa

Moc vlivných svede dohromady zajímavý pár. Sensitivní velké dítě Jobert, které si z Cestujícího v dešti sebou vzalo hezké nohy a houževnatého drsňáka Venturu, co pod psíma očima až nečekaně často vyloudí úsměv. Poslední půlhodina to zvedá nahoru ať už syrovou pouliční rvačkou, při které cítíte každý úder či finálem, které odkryje zranitelnost zainteresovaných a přinese deziluzi z pocitu zneužití a ztráty. Teda jak u koho. Leonetti mi připadal, že je rád, že netrpí sám.. Asi je jasné, kde si Robbie Williams „půjčil“ začátek k Supreme.. (03.07.2023)

Excelentní Lino Ventura v roli tvrdého, neústupného a nekompromisního policajta, který je po zadržení opilého synka prominentního advokáta přeložený na jakési oblastní komisařství. Tam dostává za úkol najít svědka závažného případu. Svědka však nehledá pouze Ventura a jeho mladá a nezkušená kolegyně, ale také vyslaní zabijáci chlápka, kterého by svědectví dostalo do basy. Jenže svědek za sebou pečlivě zametl všechny adresy. Ten kdo by však očekával happyend, bude zklamaný, konec je mimořádně hořký... Vedle výkonu Lino Ventury podali výborný výkon Marlene Jobert a Michel Constantin. Perfektní, dynamická a smutná hudba Francoise Roubaixe. (05.01.2008)

Opotřebovaný a dávno všech iluzí zbavený, přesto stále odhodlaný a zarputilý inspektor Leonetti (výborný Lino Ventura) má najít zmizelého korunního svědka, k ruce dostane mladičkou a senzitivní Jeanne, policejní novicku.. To, co se policii nepodařilo za pět let, mají ti dva zvládnout za jeden týden.. Závod s časem začíná, mravenčí práce spousty a stíny čekají.. Sněhulka, Marie, červený kabátek.. (12.02.2017)

"Má ruce od krve. Měl je vždycky od krve. Jestli ho nezavřou tentokrát, tak už nikdy." Co nedokázali jiní za pět let, zvládne komisař Leonetti bez problémů za týden. Je totiž zarputilý, nárazuvzdorný a za zády mu snaživě cupitá policejní novicka Jeanne. S tou se divák může ponořit do svinstva, které už Leonetti snad ani nevnímá. Není to sice žádné velké drama, spíše se jedná o hru otázek a odpovědí, ale drsně aktuální závěr je přesně tím důvodem, proč dnes lidé tak často nic neviděli, nic neslyšeli, nic necítili a možná tam ani nebyli. (01.03.2016)

Degradovaného inšpektora Marcela Léonettiho následne presunú do oveľa kľudnejšieho okrsku, kde sa už momentálne venuje takým náležitostiam, aké si v podstate ani vonkoncom nezaslúži, keďže pátranie po ukradnutých holuboch, či povedzme aj chytanie všelijakých nadržaných úchylákoch v kinosálach, nie je predsa nič v porovnaní s tým, čo snáď „hlavný kontrolór” vykonával predtým, keď to mám mimochodom možnosť vidieť hneď v samom úvode, a to konkrétne v dobre vyzerajúcich, dynamických záberoch s pomaleným obrazom, kedy jeho špecifické vyšetrovacie metódy, trochu hraničia s policajnou brutalitou, ale zároveň k tomu ešte i podotýkam predovšetkým to, že určite nie sú samoúčelnými, ako sa na prvý pohľad môže celkom zdať. Na základe istého „INCIDENTU” sa presunie do menšieho obvodu, kde sa k nemu o chvíľu pripojí i dobre vyzerajúca, ryšavá asistentka Jana Dumasová , že sú čoskoro vyslaní do »veľkého mraveniska« , ktoré sa apropo nazýva Parížom, aby sa pokúsili vypátrať záhadného svedka, ktorý sa ukrýva na neznámom mieste, a tak sa púšťajú do ozaj mravenčej práce... Do pohybu sa onedlho začnú dávať i ďalšie súvislosti s tým vari automaticky spojené, čo znamená v laickom jazyku asi tak to, že našim ústredným postavám, budú postupne stúpať na päty aj nejaké, nové, antagonistické postavy, keď najmä jedna z nich, tá so zvláštnym uchom, vskutku naháňa nefalšovanú hrôzu, ako sa to s ňou vlastne ďalej vyvinie, pričom, máme sa teda na čo tešiť, čo všetko si prichystala pre nás potenciálnych divákov. / Nielenže ma zaujalo naprosto vynikajúce a presvedčivé stvárnenie daného filmového charakteru ➡️ Linom Venturom, ktorého som miestami poriadne ani nespoznával, zrejme nemám až tak dostatočné skúsenosti s protagonistovými filmovými rolami, ktorých očividne má dosť na rozdávanie, ale súčasne ma takmer maximálne okúzlila i jeho krásne pehavá, francúzska kolegyňa ➡️ Marlène Jobertová, ktorej dcéra "Eva Zelená", je rovnako zaujímavou herečkou, aspoň konečne viem, po kom zdedila svoj nespochybniteľný šarm a pôvab, ó áno, a jablko opäť nespadlo ďaleko od stromu ! Progresívny tvorca ➡️ "Jozef Ján", znovu trafil klinček po hlavičke, no ani tentokrát neudelím → úplne plný počet hviezdičiek, pretože mám zdania, že k plnému počtu, proste ešte niečo 'podstatné' chýba, no i napriek tomuto "handicapu", panuje všeobecne veľká spokojnosť, až by som takmer povedal, že určitá nadšenosť. Pochválim tiež i ľubozvučnú hudbu ➡️ od skladateľa Françoisa de Roubaixa. (25.05.2022)