Neľútostný súboj

Epesní stará a poctivá francouzská kriminálka bez jediného hluchého místa. Lino Ventura a jeho charismatický komisař Verjeat na sebe s přehledem strhává veškerou pozornost a i když je vám od začátku jasné, že padouši absolutně proti tomuto policejnímu supermanovi nemají šanci, tak si užíváte každý křupnuvší klacek pod jeho nohama. A to až do skvěle vymyšlené závěrečné pointy, která by se dala shrnout jedním slovem, nasrat. Nekompromisních pět! (14.05.2015)

Pokud justici i orgány policie řídí svými dlouhými prsty zparchantělý politik, tak je to jev natolik běžný, že se nad tím obyčejný člověk dneska už ani nezastaví. Jenže v sedmdesátých letech ještě lidé tolik nehulili, nesledovali nekonečně nesmyslné seriály a nehráli World of Tanks, takže korupci brali celkem vážně. Třeba takový komisař Verjeat a inspektor Lefevre si zrovna hodlají zaboxovat několik kol se zkorumpovaným systémem a mě to bavilo. A to zejména ve chvílích, kdy na mě z obrazovky uprostřed dramatu nečekaně vybafnul humor. Nejvíce mne pobavil okamžik, když Verjeat ukončil demonstraci svou oblíbenou disciplínou - hromadným vrháním demonstrantů ze schodů. (26.11.2015)

Někdy mám pocit, že české distribuční názvy poměrně často vymýšlejí šílenci, nejspíš takoví ti z P.R. a z bulváru, kteří vymýšlejí titulky pro klikbajty. Pchá, tady nejde o žádný nelítostný souboj (a celkově nejde ani o kriminálku), ale o vztah mezi stárnoucím poldou bez ideálů a mladým poldou bez skrupulí, ale přitom uvažujícího celkově přes svou pojašenost čestně. Oba řeší případ vraždy policisty a jednoho lepiče volebních plakátů, hledají souvislosti, podezírají kandidujícího politika, seženou důkazy... ale celou dobu mají pocit a posléze jistotu, že to vlastně nikoho nezajímá, že nikomu nejde o to něco odhalit, někoho potrestat - a o to víc mne pobavil konec. Sbohem, kuře, jak zní název filmu, jsem pochopil právě ohledně tohoto vztahu, kdy mladý polda dá sbohem svým ideálům a (pravděpodobně) raději odjede se stárnoucím poldou do Montpelliere. Dobré je, že film nikoho neobviňuje, nevnáší soudy, nechává diváka přemýšlet si nad tématem po svém. Dává slovo oběma stranám. Jen se to chvílemi poněkud táhne a akce zde mnoho není, ale vzhledem k tématu se jí ani moc čekat nedalo. (11.02.2024)

Tak řeknu vám, narazit z času na čas na takový film, který má nejen silné objektivní kvality, ale vám současně sedne, ani na minutu nepustí a zavání z ní dojem geniality, to je radost! :-) Během onoho distribučního roku Pierre Granier-Deferre točil s Linem Venturou hned dva snímky za sebou a já mám po tomhle zážitku málem choutky ubrat Kleci kvůli odlíšení hodnocení jednu hvězdičku. Nelítostný souboj je naprostou dokonalou esencí toho nejlepšího francouzské kinematografie 70. let., využívá atmosféru z tradičních kriminálek, povyšuje jí na politický thriller se společenskou kritikou a vedle toho není zde nouzi o akci i zábavná odlehčení. Lino Ventura mne nezklamal, podává špičkový výkon stejně jako jeho mnohem mlaši kolega Patrick Dewaere, co ale očekávat od Francise Vebera v pozici scenáristu výjimečně dramatického snímku, jsem vážně netušil. Nicméně Veber dal nejen skvěle vyniknout odlišným charakterům dvou hlavních policistů, ale doložil i pár černohumorných momentů (v nichž ostatně rukopis autora nelze přehlédnout, např. když nad utečencem postřeleném v nemocnici policajt pronese "dyť je na správném místě... zavolejte chirurga"), které do filmu kupodivu též skvěle zapadly. Méně příjemné je samotné dění plné špinavých politických praktik, ukázka světa korupce, intrik... resp. zjištění, že ve srovnání s dobou vzniku film získal s vývojem politické situace silný přesah i pro krajiny bývalého východního bloku. Netušit předem rok a zemi vzniku, skoro bych tento film bral jako podobenství o současné době... zapůsobil totiž na mne po mnoha stránkách až mrazivě nadčasově. 100% (10.06.2020)

Francouzská kriminálka osmdesátých let s neústupným Lino Venturou v hlavní roli policejního komisaře, který nehodlá při řešení zločinu ustupovat politickým zájmům. Film je natočen podle literární předlohy Rafa Valleta (pseoudonym Jeana Laborda) - Sbohem, pane komisaři. Režisér na plátno velmi dobře přenesl provazování politiky do státních aparátů a tím snižování akceschopnosti, v tomto případě policie. Na druhou stranu jsem byl překvapen, jak málo se příběh v knize a filmu potkává. Řekl bych, že film je natočen velmi volně na motivy této knihy :-) (16.02.2014)