Som nesmelý, ale liečim sa

Film jsem naposled viděl jako harant, takže už jsme pochopitelně zapoměl jak zábavná tahle Richardovka je. Což se mě vymstilo při scéně "hasič" kdy jsem si zrovna chtěl nalejt do chřtánu větší množství zlevněného vína, ale Pierre tam zrovna tak zapierroval, až jsem ho celý vyprsknul ven, to se fakt nedalo. To je regulérní magor tenhle člověk. Nejlepší na Pierrovi je, že se na jeho komice nikdy nepozná finalová část, když už scéna graduje a já nevím kam všechen ten smích vysypat, přijde jako by konec, ale někdy jen proto, aby Pierre za několik vteřin dotyčnou scénu ještě dohrál takovým způsobem, že už jsem doslova v křečích smíchu řval "už ne, už dost, nebo chcípnu", třeba právě ta scéna s hasičem nebo nákup spoďárů. A to není všechno, on se dokáže třeba jednou větou nebo nějakou miniscénečkou k těm velkým komickým situacím ještě vrátit a sestřelit mě znovu, což je naprosto geniální. Nerad bych zapoměl na Aldu Maccione, on je sice takovej hereckej ekvikvalent pražský Slavie čili věčně druhý, ale nahrávat hlavňo rolistům to on umí nejlíp na světě. Ještě k Pierrovi. On tyhle nesmělé chlapíky dával fakt tak dokonale, až by jeden nevěřil že v realu se pan Richard vyspal s půlkou Francie a to jen proto, že ta druhá půlka byli chlapi. (25.10.2010)

Scény s petanque (v dabingu koulená), napodobováním v restauraci nebo závěr v hasičské uniformě a plynové masce vážně nemají obdobu. Vtipné k zbláznění. Pierre Richard tady ale navíc, ač se to možná nezdá, předvádí perfektní herectví. Já ho miluju ve všech polohách - v té počáteční superstydlivé ("Ano?" - "Mám vás rád!"), kdy sebevědomý je pouze jeho vnitřní hlas (a to ještě možná), v té následující, kdy se svého problému pokouší zbavit vší silou a především za asistence nového přítele, i v té finální neodolatelně smělé kreaci v kasinu. Není to čistých pět hvězd, ale skoro. (07.02.2014)

Z dětství mi utkvělo jako úžasná komedie; divím se, že je až tak špatná, když ji vidím po těch letech. Každému jinému filmu bych dal dvě hvězdy, ale dílu s tímto neuvěřitelným názvem prostě nemohu. Přeci jen je tam scéna s petangem, ty kolové plachetnice, pár hezkých restaurací a hlavně vnitřní hlas hlavního hrdiny, což je základ každé nadčasové komedie. (17.06.2012)

Moc povedená komedie s Pierrem Richardem v titulní roli, v níž představuje nesmělého outsidera, který ale nakonec stejně dosáhne svého štěstí. Zdatně mu zde sekunduje i Aldo Maccione v roli pana Ferrariho, který je vlastně jeho průvodcem a který ho svérázným způsobem připravuje na situace, které ho mohou potkat a nakonec i potkají v reálném životě. Je to taková příjemná oddechovka, u které se člověk dobře pobaví. Mně osobně se nejvíc líbily scény Richarda s panem Henrim (Jacques Francois), od něhož nikdy nelze čekat nic dobrého a cestu za štěstím Richardovi ztěžuje, jak se dá. Scény z kuchyně byly jedním slovem perfektní a film jako celek byl velmi povedený a zábavný. Snímek se mi moc líbil a hodnotím ho slušnými 80 procenty. (08.07.2022)

"Jak jsem měl té mladé ženě s neodolatelným úsměvem vysvětit, že jí nemůžu propůjčit své tělo, protože mé srdce patří, celé a beze zbytku, jiné milované bytosti." Já jsem taky nesmělý, ale neléčím se a jsem naštvaný, protože na nás, nesmělé kretény, čekají krásky jen ve filmu. Na druhou stranu jsem přející, tak jsem Pierrovi přál, aby na něj Agnes upřela svůj znuděný pohled. Jinak jsem to ovšem prokoukl - byla to finta. Vůbec nešlo o Agnes. Šlo o to, aby mě Pierre s Aldem pobavili. A to se jim podařilo skvěle. Zejména při cvičení č. 12: Umění vyvést jiného z míry. (19.01.2019)