To já ne, to on

Bázen, smoking, procházky....to se nedělá......TO TEDY NE! Pierre podruhé s Aldou Maccionem, tentokrát na písku. A na toho Nesmělého to určitě nemá, byť mám tento film taky docela v oblibě.  Moc schopností sice nemám, ale schopnost užít si blbinky s Pierrem určitě ano (:D) Že bych si šel shánět převlek falešného mnicha? Ale možná byla loni dodaná pětihvězda trochu extrém, i jako ryze fanouškovská.  Je to opět správná legrácka, fajn je i opakované zapojení Pierrovy první manželky Danielle Minazzoli, i letmé nahlédnutí do práce gagmanů (hlavně v podobě zasádní otázky: Mají to vědět předem nebo potom?) Je velká škoda, že s výsledkem  byl Pierre natolik nespokojený,  že na dlouhých 11 let zanevřel na režii. Jasný, naprosto se mezitím oddal skvělému světu Vebera, kde se dařilo a vznikaly nové skvosty .Ale místo všech těch Dvojčat a Švestek bych si určitě ještě  v osmdesátkách dál nějákou Pierrovu autorskou jízdu. Tohle je ale opravdu  trochu slabší Pierrův film než ty předtím a zjišťuji, že ho mám tak  rád hlavně kvůli tradičně skvělé hudbě Vladimira Cosmy a některým skvělým scénám ve spojovacím zábavném příběhu (byť to africké prostředí mě zrovna nějak netankuje), ale kvalita jednotlivých scének je malinko  kolísáva a některé věci jsou i trošku trapné (velblould a pit, závěrečný pobyt v zajetíí.) Rozpačitější momenty si vyzobavá asi hlaně  výrazná postava Aldovy milenky Valérie, která je občas otravná (hlavně v českém dabingu), ale postava natvrdlé fiflenky mi sama o sobě nepříjde jako špatný prvek a sem se i docela hodí.  No, musím si jako velký kluk ty  negativa i u takhle oblíbeného filmu přiznat.. Protože jinak nechybí tradiční fajnová atmosféra Pierrových filmů. A mimo ni se zde dají  najít i scény, které jsou vážně skvělé (smlouvání v kramě), na které ostatně v souvislosti s To nejsem já, to je on vzpomínám v první řadě a rád se k nim vracím. Největší masark je určitě oslava narozenin.:D     ♪Každěj člověk se má, když láska mu přeje, každěj člověk se má, když láska mu jde.  A nezapomeňte: Kdo říká negr, říká otrok. Snad se tedy alespoň Pierre konečně dozvěděl, jsi-li kluk nebo holka. A teď se jdu zmobilnit. (13.03.2022)

Pierre Richard a Aldo Maccione po úspěchu filmu "Jsem nesmělý ale léčím se" opět spojili síly a vytvořili komediální dvojici, které však oproti zmíněnému snímku chybí to hlavní, a to je vtip. Bohužel většina gagů jsou provařené a nehumorné pokusy o něco, co prostě nefunguje. Tohle Pierrovi nevyšlo ani jako režisérovi a scénáristovi, ani jako herci. "Jsem nesmělý, ale léčím se" a "To já ne, to on" jsou jako nebe a dudy. Jako skalní fanoušek Pierra jsem zklamán. (22.07.2022)

Spočiatku čistý priemer s obohranou zápletkou, kde na jeden dobrý gag/fór pripadá jeden sotva priemerný. Pri scéne v skrini ale zrazu film/scenár/herci chytili druhý dych a do konca to už bola parádna jazda v podstate s už iba luxusnými fórikmi, či už vizuálnymi, alebo slovnými. A navyše so záverom, aký by jeden fanúšik starých francúzskych komédií nečakal. Čaká nás síce trochu zbytočný dovetok, ale na druhej strane v ňom zažijeme spoločne s hlavnou postavou šok a čaká nás aj parádny gag so zaľúbenou ryšavkou. (26.07.2022)

Nevim cim to bylo, ale tentokrat to nak nefungovalo. Pribeh je sice dostatecnej, ale misty ma hluchy mista a misty je docela zmatenej, navic se rozpada na jednotlivy scenky, pricemz tech vtipnejch je stezi polovina. Obcas se sice neco hodne vtipnyho povede, ale jinak sem jen tak koukal a i kdyz to byly sceny, kterejm sem se v ruznejch obmenach v jinejch richardovkach smal, tak tady me proste nerozesmali. Ale uz sem videl i horsi film od Richarda. (14.02.2008)

Když se vtip nedaří, může to skončit takhle. Velbloud vtipnější Pierra, a scénář postavený na písku. Když se v letovisku objevil i skutečný Georges Vallier a kombinace přesáhla mezí, začalo mi to lézt krkem. Ženský ale obsadili pěkný, a ani erotika nechybí (je hezčí Marie-Christine Deshayes nebo Valérie Mairesse?). (01.12.2013)