Veľký blondín s čiernou topánkou

Tohle není pro mě úplně klasický film Yvese Roberta, jehož více kousků ze 60. let v čele se Šťastným Alexandrem mě ovanulo krásnou poezií a dobrosrdečným humorem. Tohle je Robert zkoušející štěstí v jiných subžánrech, s kriminálním či špionážním podtextem, výrazně parodickým nadhledem, navíc podle cizího scénáře začínajícího autora... a ačkoliv právě tohle je TEN film, za který získal pan režisér své asi největší ocenění, na jedném z nejprestižnejších evropských festivalů, nemohu si pomoct, u mě i po opakovaném zhlédnutí patří Velký blondýn s černou botou stále k tomu nejméně oblíbenému z Robertovy tvorby. Určitě můžu však říct, že s odstupem 3 let mi tato komedie sedla mnohem víc, než dříve, dokonce dvě třetiny jsem pomýšlel nad 4 hvězdičkami. Pierre Richard nikdy nebyl úplně mým šálkem kávy, jeho postava mi tu po většinu scén přijde (přes zajímavý charakter ničemu považovaného za nebezpečného agenta) poněkud nezáživná, ale spočátku jsem to bral jako funkční záměr a proto oceňoval, že dlouhou dobu dostává spíše jen okrajový prostor vedle mnohem zábavnější party špionážní sítě u odposlechů. Bohužel od momentu, kdy se Richard dostává do domu Darcové a film se stává především Richardův, mě humor kolem hlavní postavy a občas i celý film přestával bavit, také nejedna scéna v rámci vyústění (přestřelky) později na mě už působila jako velká fraška. Přesto musím ocenit ze strany tvůrců dost zdařile vystavěnou „špionážní kriminálku naruby“, která je protkána nejednou vtipnou scénou (nejvíc mě rozesmály ty scény kolem ranního sportu ve dvou s neustálým pumpováním kol) a které nechybí i pěkná výtvarní stránka. Přestože mi už poslední třetina moc nesedla a celkový dojem mírně pokazila, nemůžu zdaleka přehlídnout všechny ty klady. Hezky zaranžovaný koncert smyčcového orchestru pod taktovkou samotného Roberta... Vtipné scény s odposlechem v květinové dodávce... Skvělého Bliera a Carmeta... Stylový doprovod Vladimira Cosmy, v zajímavé hudební kombinaci se sólem legendárního Gheorghe Zamfira na Panovu flétnu... Je toho dost, proč jsem si tento film i přes místy rozporuplnější dojmy celkem užil... „Proč šel k jezýrku?!“ [65%] (08.03.2022)

Můj milý Perrachi....Naprostá klasika francouzské komedie, na kterou nedám dopustit. Pierra mám moc ráda a tady se k němu navíc přidala sestava dalších francouzských velikánů jako Jean Rochefort, Jean Carmet nebo krásná Mireille Darc. Za hudbu pak geniální Vladimir Cosma, který vytvořil známou ústřední skladbu. Mám celý soundtrack i s hudbou ze (SKVĚLÉHO) druhého dílu, to znamená plus brazilské rytmy a je to vážně fajn hudba. Když si připočtu množství hlášek (Udělej koně., A pročpak jde vlastně k jezírku?, Přískříp se prevít. Můj milý Móórisi - Dobrá to stačí), určitě nejvtipnější koncert Mozarta a celkově francouzský punc, vychází mi...bomba. Rozhodně doporučuju skvělý druhý díl a taky bych zvýšila hodnocení :). http://www.youtube.com/watch?v=kzjNlbOntBQ&feature=channel_video_title (24.04.2011)

Velký blondýn na mě vždycky působil spíš dojmem smutného, ironického filmu o nemožnosti člověka vládnout nad svým osudem. Každý úsměv je hořký, každá směšná situace je vlastně strašidelná. Tento smutek je vlastně něco typického pro Richardovy postavy smolařů, manipulovaných a vysmívaných, ale Velký blondýn jde v tomto směru patrně nejdál. (12.09.2007)

Oproti komedii Hořčice mi stoupá do nosu je tady humoru asi tak třetina a to rozhodně není dost. Navíc Pierre Richard v roli houslisty coby oběti intrik uvnitř tajné služby hraje tentokrát velmi civilně, což mi přijde asi tak jako Mr.Bean bez Rowana Atkinsona. Přesto jsem se místy docela dost bavil. Trailer? http://www.youtube.com/watch?v=Lg5ZAwGLq3E a ukázka z koncertu nevěrou rozhozené trojice včetně ve filmu vynechaného Brahmse?: http://www.youtube.com/watch?v=uexGhKoG4WM&feature=related (15.08.2009)

Pierrovi dost dlouho trvá, než se dostane na scénu: a konečně to přichází a on sjíždí po schodech dolů - a s jednou botou černou - tahle scéna mi utkví v paměti ještě dlouho, ale pak už asi jenom fešná Mireille Darc a její ukrutný výstřih - ale na druhé straně , než byste asi čekali....a taky zmatený přítel s kulichem - tohle je asi jediný film, kde je někdo zmatenější než Pierre....starý dobrý dabing tentokrát nezachrání absenci vtipů, kterých je zoufale málo a dost se to táhne, i když druhá půlka už je o poznání lepší. Nerad to přiznávám, ale na tomhle filmu se dost podepsal zub času. (23.11.2014)