Líbánky

Zklamání.. Jen jedna jediná scéna je skutečně strhující - hádka novomanželů u venkovního stolu, kdy Tereza čte svému manželovi dopis. Zdlouhavý úvod měl asi diváka napnout k "šokujícímu" závěru, ale to se v mém případě vůbec nepovedlo, možná i proto, že mi přišlo všechno hrozně průhledný a od začátku jsem tak nějak tušila, kdo to ten tajemný muž, který se nikým nezván objevil, je. A i když už se konečně začalo všecko rozbíhat, pořád jsem čekala, kdy se něco stane, něco fakt strašně zlomového a ono se vlastně už nic nestalo. Ten zlom měl totiž přijít daleko dřív, aby vyniknul. Celkově jsem absolutně nepochopila, co tím chtěl básník říct. Z Líbánek na mě čiší akorát snaha za každou cenu šokovat. A ani to ve mně nebylo, nezůstalo ve mně vůbec nic, žádná emoce, jen zhnusenost. Dokonce ani Aňa tady není extrémně dobrá, což je strašný nezvyk. (29.08.2014)

Vůbec nevím za co ty dvě hvězdičky.... Teda jedna určitě za kameru, druhá asi, že jako že řemeslo tam nějaký bylo. Jinak další pseudoart, kterej dementně řeší ptákoviny, je natočenej šíleně lacině, herecký výkony stojej za prd, postavy stojej za prd, celý je to děsně vážný, vleče se to jak smard, protože příběh je řidší než atmosféra na Ceresu (pro neznalé: když si na Ceresu prdnete, zvýšíte atmosférický tlak dvojnásobně) a celovečerní délka je natažena pomocí nudných výjevů z oslavy a souloží a pohledů do nikam. Příběh samotný by se dal odvyprávět za dvacet minut a i tak by to nebylo kdo ví co. Ale nejvíc to shazuje úporná snaha o umění. Žádnej nadhled, žádný odlehčení... nebo jestli ten opilej dement měl bejt jakože vtipná figurka? Jestli jo, tak se to nepovedlo. Jestli ne, tak se to nepovedlo taky. Film navíc vypadá hrozně levně a lacině, jako že Hřebejk prostě chtěl něco natočit, protože to má ve zvyku... každou chvíli něco točit... tak něco natočil, no. Škoda snahy, peněz a vůbec všeho. Další zbytečnej film. (14.09.2015)

Jeden z těch lepších Hřebejků. Líbila se mi Nevinnost a líbí se mi i Líbánky. Příběh o tom, jak malá drobnost může docela zásadním způsobem změnit dění...příběh o tom, že některá tajemství mohou být velmi temná...otázka, zda-li jsme titíž, je-li nám -náct či -cet. Jsme stejní, dá se odpustit něco, čeho jsme se dopustili v dávné minulosti - kdy jsme možná byli smýkáni různými okolnostmi a pořádně jsme nevěděli, čí jsme? Jak přijmout druhého - a umíme ho přijmout i s jeho hříchy? Kde začíná a končí naše zodpovědnost? Byl to poměrně chytrý film, jako obvykle bravurně natočený a byť Hřebejka příliš ráda nemám, Líbánky mne docela nadchly. (04.07.2013)

Môžeš byť rýchly ako Usain Bolt, minulosť Ťa dobehne. A možno aj nie, ak si dokonalý zmrd. Dráma so zlým názvom ale zase neobyčajným príbehom. Tak ako aj v živote, sú zlí ľudia a ľudia, ktorí kvôli ním trpia. Zaujímavo spravené, keďže do konca filmu divák nevie kde je pravda. Dokonca, vraj je to aj podľa skutočného príbehu, nuž veľmi zaujímavé. Treba vidieť. (30.09.2014)

Hřebejkův pokus o norské drama bohužel pro mě zde naprosto nevyšel. Myšlenka o nezvaném hostovi, který přijde na svatbu a práskne na manžela věci, o kterých neměl nikdo nikdy vědět se proměňuje v sadistické týrání diváka. Také nepochopitelné přecházení v mluvě Jana Bendy (Jiří Černý) ze spisovných hloubavých replik do normální mluvy pro mě vytvářelo rušivý a nepochopený element. Film, ze kterého mi bohužel bylo až fyzicky zle hodnotím za dva jen díky zdařilé kameře Martina Štrby a kapele Dudlajda, která hraje na svatební hostině. (07.01.2015)

Celkem zajímavé drama, kdy ženicha dostihne minulost skrz nepozvaného hosta přímo na svatební hostině. Skvěle obsazené ( prakticky start S.Majera v celovečerním filmu), dobrá skorokrimilinka a zaujalo to. (26.11.2017)

Tady moc nechápu hodnocení (59%). Jedná se totiž o hodně zajímavé psychologické drama s prvky thrilleru, nebojím se říci skoro až evropských standardů. Zvlášť první polovina, kdy zůstává utajena identita nezvaného hosta svatby umožňuje divákovi naplno rozvinout svoji fantazii, jak se asi dál film bude ubírat a kdo ten chlap sakra je. Poté napětí trochu opadá, ale i tak nemůžu hodnotit níže. Jen ta postava Ani Geislerové není úplně dokončená. (18.05.2020)

Nezvaný host a náhle se zjevující přízraky minulosti pořádně zamíchají zdánlivě pevným vztahem a idylickou svatbou. Z námětu viny za dávné události v dospívání se jistě dalo vytěžit víc, určitě bych vytkl šroubovanost některých dialogů, hlavně toho klíčového, i některé další momenty, které ve scénáři lehce zaskřípou. Celý film směřuje pouze do interakce ženicha, nevěsty a hosta, ostatní postavy jsou de facto zbytečné a Jarchovský tak trochu neví, co s nimi. Na druhou stranu snímek získává výrazné plusové body za režii (nakonec oceněnou festivalovou porotou KVIFF 2013) i výkony Ani Geislerové a Stanislava Majera, skvělou kameru i střih. Na pomezí tří a čtyř hvězdiček. (30.06.2013)

Pokud se vám líbil Kawasaki a Nevinnost, bude se vám líbit i tohle. Příběh se odkrývá pozvolna a dlouho není jisté, o co komu jde a kde je vlastně pravda. Na závěr se ji ale dozvíte, což je dobře, protože vina v mnoha případech není jen subjektivní. (08.07.2013)

Hrebejk s Jarchovskym se rozhodli zkrizit Svatou ctverici s Bergmanem, hodili do toho trochu Melancholie, trochu Rodinne oslavy a v necem to smrncli Caché od Hanekeho. Bohuzel pri primichavani prisad postupovali jak pejsek s kocickou. Film je to nepravdivy v detailech i v celku, dramaturgie a strih je neuveritelne roztekana. Trapnost vtipu i doslovnost dramaticke linky zachranuji jen skveli herci (a o to je smutnejsi, kdyz Jiri Cerny s klidem uhraje na uveritelne papirem sustici vety, kdyz to cele vypada tak jak vypada). Celkove si ale myslim, ze pri pohledu na tohleto musi byt mladsi generace ceskych filmaru neskutecne frustrovana a citit se, jako kdyby ji Hrebejk a spol sikanovali za dohledu Fondu pro rozvoj a podporu kinematografie, ktera tohle nasili zamete pod koberec a priste to znovu podpori. (17.09.2013)

Stále stejná písnička. Podle Hřebejkovsko-Jarchovského mustru - hrozný scénář plný nelogičností a vynucených situací a zápletek, a Geislerová hrající po x-té to samé. Body k dobru jdou jako vždy za velmi dobrý vizuál a řekl bych, že i Hřebejk se asi ještě snaží režijně něco vymyslet. Plusové body mu jdou za to naposledy, protože spolupracovníky si vybírá sám a měl by si uvědomit, že tudy cesta nevede. 3/10 P.S .Proč se to jmenuje Líbánky?? (10.02.2014)

Velice dobře natočená konverzačka, ve které nepřesvědčivé herecké výkony jenom podporují scénář. Geislerová je úžasná (jako vždy) a Hřebejk dokazuje, že dokáže natočit i serióznější téma velice obstojně. Výsledkem je velice zajímavý a vyspělý film, který si neoddiskutovatelně zaslouží lepší místo, než to "modré" zde. Překvapení roku. (15.04.2015)

Líbánky pro mě byly docela dost příjemným překvapením. O tento film jsem zavadila už několikrát, ale nikdy jsem se nedostala k tomu, abych jej shlédla. A to ani přes to, že mě jeho námět i herecké obsazení docela dost zaujalo. Trochu mě zdejší hodnocení zaráželo, ale nenechala jsem se vůbec odradit ... Teď už vím, proč je hodnocení tohoto filmu tak nízké ... Většina lidí totiž asi čeká úplně jiné "tajemství z minulosti". Musím se přiznat, že jsem si o filmu moc informací před shlédnutím nezjistila, za což jsem opravdu velmi hodně ráda. To, že se jedná o film s LGBT tématikou mi došlo až v průběhu. A o to silnější pocity to ve mě po shlédnutí zanechalo ... Ze začátku má film sice pomalejší tempo, ale i přesto se zápletka velmi dobře rozvíjí. A i když se ono tajemství dozvíme už v půlce filmu, napínavost se táhne až do konce filmu. Velmi mě zaujalo zpracování, ve kterém se na problematiku LGBT komunity díváme "z druhé strany", tedy ne z pohledu samotného homosexuála. Tímto bych ráda poděkovala tvůrcům, že se to tak silného tématu pustili, protože Líbánky jsou velmi dobrým a krásným filmem, který opravdu stojí za to vidět! (14.09.2015)

Kdyby se dávala Nobelova cena za Nesmyslnou zbytečnou debilitu, myslím, že Jarchovský by mohl chystat poličku a ukázat Vrchlickému dlouhý nos. Dvě hvězdičky za to, že jsem u toho něco dělal a tak zhovadilost a trapné neumětelství tohoto filmu může být částečně moje chyba.....ale není. (24.06.2020)

60% - Celkem zajímavý film. Trochu mi k němu neseděla hudba a také dost dlouhý monolog jedné z hlavních postav, která vyprávěla takovým spíše knižním než hovorovým stylem o tom, „jak to tenkrát bylo“. Konec začínal dostávat nečekané grády (tedy nečekané na začátku filmu, ale očekávané od okamžiku, kdy se „děda s bábi“ vrátili sami), ale autoři se ho nejspíš zalekli a proto ho značně otupili. Ačkoliv nejsem fanouškem násilí ve filmu, tady by asi nekompromisní závěr filmu přidal na jeho celkovém vyznění. Naopak považuji za naprosto zbytečné scény, kde nám všem bylo ukázáno, kdo mluvil pravdu a kdo se stále jenom vymlouval. (26.08.2013)

Preveľká škoda,že sa nepodarilo zachovať po celý film úžasnú atmosféru prvej polovici filmu.....od polovici až do konca filmu je to totálna tragédia scenára ktorý totálne skazil celkovú chladnú a perfektne zvládnutú atmosféru filmu...niekto tu písal,že film vás necháva v neistote...to je pravda...žiaľ potom nastúpi istota...a to doslovne 100 % istota,že budete vedieť aj to čo v žiadnom prípade nechce rozumný divák vedieť...vidieť..počuť ..... (09.02.2014)

Na české poměry hodně povedené drama, kde exceluje moje oblíbenkyně Aňa Geislerová. Uznávám, že některé dialogy jsou zbytečně dlouhé a diváka to semtam mírně nudí ale prolínání s příběhem co mrazí to vše vyrovnává. Rozhodně doporučuji zkouknout (05.03.2014)

Nevím jak to lépe vyjádřit, ale sledování některých filmů této tvůrčí dvojice mě doslova trýzní a bolí, ale v tom dobrém slova smyslu. I tento film mě emočně a citově kompletně rozdrásal. Miluju ten pocit, když vyjdu z multiplexu, usmívám se/případně lapám po dechu a nechápu mé míjející spolu diváky jak v klidu klábosí, chystají se jíst a jdou prožít zbytek dne, jen tak. Tento stav mi pár hodin po zhlédnutí hodně tvůrců nedovolí a ne jinak tomu bylo i nyní. Postupné gradování do nekompromisního konce tak jako u Kawasakiho růže či Nevinnosti - excelentní. (06.05.2014)

Jak Hřebejk potkal artovou skandinávii. Akorát Kodaň vyměnil za Třeboň a přidal špetku Dudlajdy. K tolik přirovnávané Rodinné oslavě T. Vinterberga (když nehledím na formu) mají Líbánky obsahově i drásavě stále daleko, ale jako svébytný výlet do severských vod filmařského stylu funguje. Vyzdvyhnout musím pěkně padnoucí, gradující klavírní téma a výkon J. Černého. P.S.: 59% tak strašné to přeci nebylo ne? (08.01.2015)

Shrnul bych to takto: Námět dobrý, scénář horší, režie tragická a herecké výkony proměnlivé. Jakýsi český pokus o tíživé společenské (psycho) drama, které ale působí hrozně splácaným dojmem. Místy to vypadá jako letní romantická komedie ze svatby, následuje artový záběr, poté zase téměř divadelní monolog (jak zabít tajemství a napětí? 15 minutovým vyprávěním vsedě). Paradoxně nejlepších je posledních 5 minut, které ale VŮBEC filmařsky nekorespondují se zbytkem filmu. Některé moudra ve scénáři by se skutečně měla někam vytesat, aby si je mohla další generace scénáristů brát za špatný příklad. Aňa Geislerová v hlavní roli není špatná, ale více mě zaujal manžel Stanislav Majer. Moc jsem nevydýchal Jiřího Černého, sice typově je na "divnocha" dobrý, ale herecky se nevytáhl. Takže další průměrný český film, na kterém alespoň oceňuji ten nápad, něco takového natočit. Hřebejk by však měl zůstat u komedií... (BTW. proč se to jmenuje Líbánky, když se to ani na líbánkách neodehrává a ani se tam o ně vůbec nejedná?) (08.01.2015)