Samuraj

Režisér Melville prý hledal černobílou náladu v barevném filmu, a to se mu skutečně podařilo. Vizuálně působivý snímek, špinavě krásný, s magickou noir hudbou a povedeným koncem. Rozhodoval jsem se mezi 3 a 4 hvězdami, ale nakonec mi asi opravdu vadí všechny ty nelogičnosti, co už vypsal Monolog, a navrch tyto další: Jak policie dospěla k zadržení všech podezřelých mužů? To sebrali všechny muže v Paříži, co měli na sobě baloňák? A nestačilo by tedy, kdyby si Jef Costello baloňák prostě sundal? A dále - když je Jef a jeho milenka na křížovém výslechu, nestačilo by pár dobře mířených otázek (např. jakou barvu mělo spodní prádlo ženy), aby byl odhalen jejich komplot? Proč si u výslechu policie počíná tak amatérsky? Ano, chápu, že Samuraj nemá být posuzován jako klasická detektivka, ale spíš jako artová studie samoty. Přesto nelogičnosti v ději vadí, protože film činí nevěrohodným. A pokud ho bereme jako pouhou studii samoty, tak je to příliš dlouhé, monotónní, stále stejně chladné, bez náboje… Člověk si z toho nakonec vezme jen onen pár svítivě modrých očí. Což mi ale za dvě hodiny připadá trochu málo. (06.02.2016)

Prý by to pro některé i býval byl dokonalý film, kdyby byl býval měl jiný scénář. Minimalistický Delon se totiž v perfektní režii pohybuje ve světě, který dává smysl jen pro účely filmu. Precizní nájemný vrah předpokládá své odhalení policií a vytváří si dokonalé alibi, a to takovým způsobem, aby byl následně zadržen a hon na lišku mohl začít. Chápu však, že kdyby se Costello měl skutečně chovat jako profesionál, bylo by daleko složitější zavést jej tam, kam nakonec byl doveden. Film se však dle mého soudu nechce prezentovat jako přísně logický kriminální příběh, který uspokojí i toho nejschopnějšího vyšetřovatele hrdelních zločinů v pantoflích a s dálkovým ovladačem. Samuraj má především kouzlo. Smutné kouzlo osamělosti a zejména v kritizovaném, údajně velmi nelogickém, závěru vybuchuje v očích Jeffa Costella vší silou. Dokonalá pětka. (11.10.2017)

Alain Delon v úsporném režimu mě zaujal, sledovala jsem každý jeho pohyb, každý nezúčastněný pohled, no a mohla jsem na něm oči nechat, líbil se mi. Asi mám slabost pro málomluvné muže, vlastně já žádné v reálu neznám. Tedy k filmu.. osamělý zabiják v kriminálním dramatu, které je studené jako led, si mě získal od prvních záběrů, evidentně nejsem duševně v pořádku, vím o tom. Splněný úkol, odměnou kulka, vyšetřování vraždy, šaráda s policií, ptáček v kleci. Závěr předčil moje očekávání + krásná hudba (zejména mě oslovila půvabná pianistka Cathy Rosier), takže u mě velmi dobrý, stručně řečeno nádherně potemnělá atmosférická pecka. (04.09.2019)

Dobre plynúci, zaujímavý a na svoju dobu aj pomerne korenistý ( myslené vzhľadom k prednesu námetu a jeho nekompromisnosti ). Z hereckých výkonov, ale púta iba ústredná postava a z tých fyzických je určite neprehliadnuteľná Cathy Rosier. Škoda ako celku, pretože iba niektoré zo scén pôsobia, ako by boli točené len nedávno, čiže moderne a dravo. (04.10.2018)

Neosobné a chladné. A stále funkčné. Hrdina je vrah chodí hore-dole, policajt je sviňa a chodí hore-dole. Famme fatale určite netradičná. A film má šmrnc, ktorý sa ťažko popisuje, lebo sa tam vlastne nič extra nedeje... Je to niečo ako Jarmuschove filmy (HRANICE OVLÁDANIA). Samuraj určite ostane v pamäti dosť dlho... (15.03.2016)