Gang

Nevýrazné charaktery členov lúpežníckej bandy sú len krovinatým pozadím pre zdôraznenie príbehu vzostupu a pádu ich vodcu. Rutinná gangsterka s ľúbostným motívom, ktorá, s výnimkou smiešnych Delonových kudrliniek v občasnej kombinácii s čiernymi lenonkami (viď napr. tu http://www.dvdrama.com/imagescrit2/g/a/n/gang_haut.jpg ), neponúka nič zapamätaniahodné. Smiešnosmutné je, že takto upravená hlavná postava je neustále vidieť, a pritom nejde o komédiu. Čo už. Francúzski kaderníci a maskéri sa na Delonovi viackrát tak vyšantili, že jeho konečný výzor zatienil samotný dej. Okrem Gangu sa to výrazne prejavuje napr. aj v Borsalinovi a spol. (09.09.2008)

Proboha, volejte policii! (...) Ta se reorganizuje, madam... Delonovy filmy - ty které režíroval, psal a některé z těch, jenž produkoval, dokonale odpovídají mé představě tzv. "prstících" bijáků 70. a 80. let. Filmů, na které se z jistých důvodů chodilo, ale které vlastně nikoho nezajímaly. Dokonale prázdný je i Le Gang. Derayův oddechový čas, v němž se vše točí okolo Delonova osobního kouzla, zde ohnutého z polohy přirozeného chladného šarmu do tvaru suverénního živelného bonviánství, korunovaného šaškovsky kudrnatou parukou. Exhibice probíhá přesně ve dvou kulisách: V urbánní akci, z nichž jen nádražní honička stojí za pozornost, a na venkově, kde gangster ukazuje svou přívětivou tvář a neméně přívětivou zadnici v trenýrkách při hrátkách s vlčákem a zbytečně oblečenou Nicole Calfan, koupačkách v řece a při pétanque. S hudbou Carla Rustichelliho mají ty veselé časy samopalů v bankovních pobočkách a státovek ve formátu A4 skoro galérkovskou příchuť hříšných lidí nebo takového Fešáka Huberta; pulp fiction předtím, než díky postmoderně začala být cool. Námět by snad v ideálním případě skýtal kromě akčních scén příležitost ohledat dynamiku zločineckých band, ale Deray to drží v poloze drsných hochů, kteří si kryjí za všech okolností záda. Podmanivé a zároveň nudné jako slunečné odpoledne v Provence. (03.04.2021)

Celkem zábavná gangsterka o gangu "předního náhonu", který vznikne po druhé světové válce z touhy se mít dobře. Gang vede Robert (Alain Delon s nezapomenutelnýmy vlasy(, který měl neustále cigáro v ústech a na tváři široký úsměv. Jejich neuvěřitelně hravá drzost je přivedla k mnoha nebezpečným, ale i zábavným situacím. Leč Robertovi se nakonec stalo osudným jeho samozřejmá sebedůvěra a ztráta připravenosti na nečekané události. Další členové gangu: Jo (Xavier Depraz), který se vrátil z koncentráku, řidič Raymond (Roland Bertin), usměvavý Manu (Adalberto Maria Merli) a velmi svérázný Lucien (Maurice Barrier). Nesmí se zapomenout na Marinelle (půvabná Nicole Calfan) a na Cornélia (Raymond Bussieres), venkovský hostinský a častý hostitel Gangu. Byla to taková doba romantických gangsterů, kteří se loupežemi dokázali i dosti pobavit. Nejraději z policejních složek. (30.04.2010)

Ucourané, ospalé. Dobrá je akce s přepadením hospody a retrostylizace, strašná je Delonova paruka (koho a proč to proboha napadlo), dost špatný je dabing Novy (2003). Akorát v té hospodě mají pravdu, Nicole Calfan je fakt kost, škoda že kromě stále sklouzávajícího ramínka "víc" neukázala. Obsah lže, Marinette o pohřbu předem vůbec nevěděla! (09.06.2013)

"Tenkrát ve Francii" existoval gang skládající se z pětice mužů, mezi kterými byl i Robert - Alain Delon, kudrnáč a frajer, který od svých 13 let vyrůstal u jedné barové zpěvačky a krále podsvětí. Tento gang dělá především do propracovaných vloupaček, jsou to dá se říci profesionálové, avšak téměř vždy na místě, kde figuruje žena, nefunguje všechno tak jak má, John Lennon by mohl vypravovat :-) Nesouhlasil bych s některými kolegy, že film nemá spád, řekl bych že byl udělán perfektně. Obvzláště bych ocenil Robertův útěk z nádraží, či skvělou fintu proti policii. 90% (09.09.2008)