Doucement les basses
L'uomo di Saint-Michel
Easy Down There!
Réžia:
Jacques DerayKamera:
Jean-Jacques TarbèsHudba:
Claude BollingHrajú:
Alain Delon, Paul Meurisse, Nathalie Delon, Julien Guiomar, Paul Préboist, Lionel Vitrant, Philippe Castelli, Carlo Nell, Georges Guéret, Gilbert Servien (viac)Obsahy(2)
Raději sutanu než chtivou ženu... Jediné, co Simona zajímá, je duchovní rozjímání a služba Bohu. Na ženy chce úplně zapomenout, zejména na svou manželku, která zemřela. Ale najednou se v kostele objeví muž, který tvrdí, že jeho žena žije a on je jejím manželem. Simon je rozpolcen, vstoupil do kněžského řádu a teď se cítí být vydírán. Chce se snad jeho „mrtvá“ žena k němu vrátit? Alain Delon komedii Hlavně v klidu! sám produkoval a samozřejmě se obsadil do hlavní role. (Česká televize)
(viac)Recenzie (19)
Bujará komedie-fraška dokazující mnohostrannost Delonova talentu, krásu jeho někdejší ženy a zajímavá úskalí katolické církve. Delon by se zřejmě neztratil ani v zlatém věku americké grotesky. Humor je to přes veškerou bujnost francouzský (biskup, který si vaří guláš, to je opravdu nevšední gag. Film i zážitek je to v každém případě opravdu nevšední. ()
Delon se mnohokrát neúspěšně snažil hrát si na Belmonda. Vždy to skončilo krachem, zde je to přímo ukázkové fiasko. Tam, kde by charismatický a především živelný Bebel bavil, nudí chladný Delon. Není to až tak úplně špatně napsané, ale je to rozhodně hodně špatně obsazené. Výborný je Meurisse, jeho biskup nepostrádá šarm a grácii, navíc obstarává veškerý humor. Jedna velmi slabounká hvězda pouze za Meurisse. ()
Tak tohle nemělo chybu. Alain Delon v komedii je tak trošku vzácný úkaz, ale tady mě neskutečně bavili, především jeho vnitřní nebo i vnější monology. Chlapík, který se stáhne po umrtí své ženy do kláštera, aby velmi záhy zjistil, že jeho mrtvá žena není až tak mrtvá a usmyslela si, že svého Alánka chce zpět a nějak jí nevadilo, že je vdaná za nějakýho bambulku. Alaina všechny tyhle informace hodně rozloží a tak jednu chvíli před ženou utíká, v jiný kvůli ní rozmlátí celej bar a v jiný rozjímá s církevním otcem "Mají ženy duši, otče?" "o tom nechali kněží hlasovat a vyhrálo, že ano." "aha" "ale bylo to těsné 302 pro a 300 proti." "takže stačily dva hlasy a byly zvířata? " "ano" "a nemohlo by se hlasovat ještě jednou". Prostě pompézní dialogy a krásně komický náhled do chlapovi duše ze kteoru cvičí ženská. Navíc Alain a jeho ex v hlavní roli maj mají mezi sebou neskutečnou jiskru a něco mě říká že se vysloveně protlemili natáčecíma pauzama. ()
Byla by to podprůměrná ne/komedie, kde Delon jezdí na mopedu v dlouhých záběrech po mořské pláži (bez zjevného důvodu) a věřící na něj dlouze tupě čučí, když dostává různě odstupňované hysterické záchvaty na kazatelně. Případně se pere s námořníky ve stylu Buda Spencera a Terence Hilla. K smíchu nebyla jediná scéna. Co však hodnocení ještě srazilo, byl příběh. Delon svou bývalou manželku fackuje, nadává jí, různě jí vyhrožuje, její současný manžel se chlubí tím, jak nakopal několika holkám, které pásl, některým vypálil za „zlobení“ cejch…. A bývalá žena Delona stále miluje, vše dělá jen pro něj, aniž on by projevil jediný náznak jiného citu než žárlivosti a jiného chování než brutality. V dramatu by to možná prošlo, ale v jakože komedii? Ani omylem! SHRNUTÍ: Nuda u násilí vydávaného za legraci. ()
"Otče, jsem manžel vaší ženy." Jacques Deray se po psychologickém dramatu Bazén a stylové gangsterce Borsalino pustil do komedie. Opět s Alainem Delonem a opět s výborným výsledkem. Delon dokázal překvapivě lehce vyměnit image ostrého hocha za kleriku a kolárek, a ač byli v době natáčení s Nathalií už pár let rozvedeni, chemie mezi nimi funguje - alespoň na plátně - bezvadně. Sestavu doplňuje Paul Meurisse jako rozšafný biskup a Julien Guiomar coby manžel č. 2. Třešničkou na dortu je kostelník Paul Préboist, jako obvykle v malé roli, a jako obvykle nezapomenutelný. Opravdu mimořádně zdařilá komedie, kterou divák docení tím víc, čím víc se orientuje v církevních reáliích. "Propast volá! Ámen." ()
Reklama