Comme un boomerang
Il figlio del gangster
Like a Boomerang
Boomerang
Réžia:
José GiovanniKamera:
Pierre-William GlennHudba:
Georges DelerueHrajú:
Alain Delon, Carla Gravina, Dora Doll, Suzanne Flon, Reinhard Kolldehoff, Charles Vanel, Laurent Malet, Robert Klein, Louisa Colpeyn, Monique Chaumette (viac)Obsahy(2)
Jacques Batkin se domníval, že svou gangsterskou minulost nechal za sebou. Podařilo se mu vybudovat prosperující dopravní společnost, ale co je pro něj ještě důležitější, má respekt a úctu svých zaměstnanců. Asi se měl více věnovat svému synovi a nenechat ho přátelit se zlatou mládeží. Na jedné párty, kde zdaleka nezůstalo jen u alkoholu, zabije jeho pubertální kluk pod vlivem drog policistu. Případ se ihned dostane na přední stránky novin, policie a veřejnost nehodlá Jacquesi Batkinovi nic odpustit, naopak. Batkin najímá nejlepšího advokáta a pouští se do boje, zatímco je jeho syn ve vězení konfrontován nejen se svým svědomím, ale i s otcovou minulostí. (Česká televize)
(viac)Recenzie (31)
Dobrá hudba pomáhá zachraňovat plytký scénář, tím velkým zachráncem této průměrné trošinku tendenční podívané je ale Alain Delon. Slavné jméno zapříčinilo, že celuloidová kopie filmu ještě není obrostlá mechem a přihrádka s ní není pokrytá pavučinami. José Giovanni nutí diváky aby se postavili na stranu zjevných zločinců, kteří mají být obětmi bezohledného soudního systému. Poněkud podivínský děj místy nelze brát zcela vážně i tak je nutno poznamenat, že když se něco jako bumerang hodí, může se to taky vrátit zpátky. ()
Každý, kdo trochu zná tvorbu José Giovanniho, si musí vzpomenout na téma defitivní zaškatulkování druhdy kriminálníka, dnes normálního člověka, které je nejvíce cítit ve filmu Dva muži ve městě. Boomerang takovou sílu neměl, přesto obviňuje soudní předpojatost a policejní zlovůli a výkon Delona zde působil absolutně věrohodně a v kombinaci s perfektní hudnou, jsem si film opravdu vychutnal. ()
Alain Delon sa nám tu predstavuje v úplne rozdielnej úlohe, na aké sme boli v tomto období uňho zvyknutí. Má síce na sebe oblek a občas aj dlhý baloňák, ale inak ide o podnikateľa, ktorý netasí zbraň a (väčšinou) nepoužíva päste ako Delonovi policajti či gangstri. Film sa snaží problematizovať otázku toho, kto je v spoločnosti do akej miery zločinec a dobre z toho nevychádzajú ani polícia, ani justícia a už vôbec nie tlač. Nie žeby Batkinov syn bol vo veci nevinne, drogy mu nikto brať nekázal, ale svoj podiel viny na smrti policajta tak majú aj dílery drog. Posolstvo je tak teda jasné, nie je cielené iba na dobové francúzske reálie, ale otázka viny-neviny, vinníka či obete je v každej dobe a krajine zovšeobecniteľná. ()
Delon producent se často stavěl do rolí hrdinů, kteří přes nepřízeň osudu hlasitě volají po divácké přízni. Tahle stylizace je někdy hodně špatně skrývanou falešnou skromností, jindy lépe skrývanou, někdy možná nezáměrně. Začátek je unylý, ale konec akční pecka, v níž musíte fandit padouchům, protože maličké gesto polaritu otočí. Chytré, scenárista na pochvalu. Smutné, drsné téma, zvláště když se snažíte vcítit do kůže AD. Další z mnoha důkazů, že trest smrti má smysl. ()
Velké děti, velké starosti. Elegantní ramínko na kabát značky Delon se vyrovnává s důsledkem a snaží se odstranit příčiny, ale ty úplně prvotní jej nakonec stejně doženou.. Klasická Giovanniho terapie, která se rozhlasem reportovaným finále marně snaží dohnat akční resty a svou poslední scénou mírně připomene Veberovy Uprchlíky (samozřejmě s nohou na brzdovém pedálu optimismu). Děkuji tvůrcům, že mi umožnili ukojit fetiš na hranaté renaulty a peugeoty ze sedmdesátek.. ()
Reklama