Christine
Christine
L'amante pura
Christine
Réžia:
Pierre Gaspard-HuitKamera:
Christian MatrasHudba:
Georges AuricHrajú:
Romy Schneider, Alain Delon, Jean-Claude Brialy, François Chaumette, Jacques Duby, Sophie Grimaldi, Jean Davy, Bernard Dhéran, Jean Galland, Colette Proust (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Mladý důstojník Franz Lobheiner (A. Delon - Poloviční šance) chce ukončit svůj poměr s baronkou Lenou Eggersdorf. Potkává mladičkou Christine (R. Schneider - Smrt v přímém přenosu), zamiluje se do ní a chce se s ní oženit. Zatím však baron Eggersdorf odhalí milostnou aféru své ženy a vyzve Lobheinera na souboj. Jak dopadne tento dramatický milostný čtyřúhelník? (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (32)
Ophüls to samozřejmě není - a teď nemyslím Ophülsovu německou a francouzskou adaptaci (1933) stejné předlohy Liebelei (Flirtování), ale jeho adaptaci jiné Schnitzlerovy hry Reigen. Ovšem Ophülsův Rej (1950) je jen jeden, že. Nicméně, stále platí, že Christine je Schnitzler, což je taková kvalita, že stačilo dobře obsadit a s výborným kameramanem pietně převést na plátno. 🤓 “Dovolila jsem si přišít podšívku. Byla trochu odtržená.” - “Jehla a nit, to jsou nebezpečné první rekvizity manželství.” Pro Delona s Romy to bylo osudové setkání. Alain ve svém druhém filmu je ještě notně prkenný, jakoby v obavách, aby vedle už slavné Romy neudělal chybu. Ale pěkně to zapadá do role společenského outsidera, který se proti své vůli ve filmu i v reálu zamilovává do vídeňské “porcelánové” panenky s těma děsivě optimistickýma dětskýma očima… Tragédie je neodvratná. 🤓 Christian Matras, klasik francouzského filmu, který kameroval s nejvýznamnějšími francouzskými režiséry od Velké iluze po Cartouche a Buñuelovu Mléčnou dráhu, taky Gérarda Philipa v několika jeho nejslavnějších rolích (Idiot, Fanfán Tulipán, Milenci z Montparnassu), měl již za sebou i skvělou sérii výjimečných literárních adaptací s Maxem Ophülsem, rámovanou dvěma přelomovými formálními unikáty - Rejem, s originálními pohyby kamery a kompozicí v klasickém formátu, a Lolou Montès (1955) s originálními pohyby kamery v jedinečně barevně stylizovaném cinemascopu, v objevitelské fázi konstituování možností širokoúhlého filmu (je třeba rozhodně koukat na restaurovanou criterionovou verzi). V Christine se po něm chtělo “jen” brilantně nasnímat barevný kostýmní film se zajímavými herci. Jako bonus příběh naléhavě zpřítomnil vhodně zvolenými detailními záběry. ()
Nádherný příběh o tragické lásce, který nemá šanci zestárnout stejně jako Shakespearovská hra ´Romeo a Julie´. Není to sice tak básnické a umělecké, ale má to silný příběh a svoji veškerou kouzelnost. Chemie mezi Delonem a Schneiderovou tu tak dokonale funguje, že je naprosto jasné, že je toto jejich setkání v soukromém životě taktéž osudové. Je mnoho příběhů z časů Rakousko-Uherska, ale žádný není takovým skvostem jako tento. Překrásný příběh, nádherné kulisy, dokonalé kostýmy, výborná kamera, profesionální herecké výkony i režie. Jeden z nejromantičtějších filmových příběhů všech dob. ()
Půvabná zpívající Romy a křepce jinošský kavalerista Delon jako milenci v kostýmním příběhu z Rakousko-Uherska končícím špatně. Už jen za ně dva navyšuji hodnocení.(50%) ()
Léty tohle dílo značně vyčpělo, ale není čeho litovat. Tváří se to jako něco víc než čtení pro panny a dívky, ale není a ani v době svého vzniku nebylo a to i přes obsazení hlavních postav. ()
Romantický melodram s krásnou výpravou a dobovou atmosférou, ovšem dnes už i působící hodně staromódně a kýčovitě. ()
Krásně barevné, nesmírně ploché, závěr na nudnou romanci nečekaně drsný (poněkud shakespearovský). Shlédla jsem ze studijních důvodů (první společný film Romy a Alaina), obrázky hezké, ale s celkem jsem nespokojena. Dabing tomu taky zrovna neprospěl. Každopádně Delon je tu tak mladej, že si místy ani není podobnej. ()
Už samotná možnost vidět Romy Schneider a Alaina Delona pohromadě je zajímavá. Tím spíše, že se jedná o jeden z prvních Delonových filmů. Už mnohokrát bylo mnou napsáno, že tenkrát se ještě dělaly filmy poctivě. O snímcích z této doby to platí zvlášť. Výborné kostýmy i herecké výkony a ne moc originální zápletka, která se přesto neomrzí. Tehdejší vojáci toho zkrátka neměli moc na starost. Válka v nedohlednu a tak mohli plést holkám hlavy. Ženy a hazardní hry byla taky jejich jediná zábava. Jenže pak případně muselo dojít na souboje. Tento snímek není klasickým romantickým dílkem, ale má v sobě větší potenciál, díky kterému může zaujmout větší část publika než třeba Angelika či Sissi. ()
Nic romantičtějšího jsem ještě neviděl... ()
Rozkošný romantický film, ktorého sladký roztomilý príbeh končí tragicky priamo v duchu Rómea a Júlie. Produkcia je kvalitná a herci hrajú dobre, hoc aj sú ich role nadnesené. Začínajúci Alain Delon tu s plachým šarmom zvádza ostrieľanú Romi Schneider, ktorá už má za sebou úspechy s filmami o Sissi a Jean-Claude Brialy či Micheline Presle sa tiež nenechajú zahanbiť. Z filmu cítiť zašlú slávu viedenského dvora a gavalierskych zábav. Milovníci filmov pre pamätníkov si môžu pridať 20%, ja dám len 60% ()
Krásný mladý Delon, který ještě dle mého neuměl hrát ani trochu, krásná, mladá a o dost lepší herečka Romy v romantickém filmu, který se dost dlouho tváří jako červená knihovna, ale ten konec... ()
Velmi příjemná podívaná, pěkně to odsýpá, a navíc nečekaný, o to zajímavější závěr. 70% a 4*. ()
Z povrchu, díky námětu a skoro šedesáti letům, které utekly, vše může vypadat jako tuctová, jednoduchá, naivní a sladkobolná hříčka, zfilmovaná dle pravidel doby svého vzniku (shlédnuto navíc v německém dabingu). Uvnitř, pokud se člověk ponoří a zahloubá, je příběh plný základních životních pravd a morálních ponaučení, která fungují v jakémkoliv století. Stačí se podívat do očí Romy Schneider.... A stačí mít odvahu se do tohoto téměř již "prastarého" filmu pustit....a pochopit. Protože v dnešních multikinech už bohužel absentuje důležitost výrazu očí, tónu hlasu, či pomalého tempa vyprávění příběhu...... aby člověk mohl přemýšlet. Přehlušila vše akce, spousta efektních, ale nepodstatných pitominek, doprovázená chroustáním popcornu. ()