Dámy a páni, finálna verzia

Keď po niekoľkých záberoch viete, že film ohodnotíte plným počtom. A to vás v každej minúte prekvapí niečím novým alebo vtipným. A zároveň ide o dôkaz, že každý kvalitný režisér by mal mať toho veľa napozeraného a že každý poctivý divák tiež. Pálfi vytvoril niečo, čo je neopakovateľné a čo by mohol ďalej rozvíjať iba on sám, pretože niekto iný by bol považovaný za plagiátora. Tým myslím, že by takýmto spôsobom mohol nakrútiť napríklad akčný film, sci-fi, či horor, alebo ľubovoľný žáner. Častokrát poteší dokonale vtipná juxtapozícia, ako napríklad v prípade Basic Instinct + Psycho. (18.11.2023)

Pekne, pekne sa s tým pohrali a srší z toho obrovská radosť z filmov. Jednotlivé scény, často len polsekundové sú zostrihané do súvislého príbehu, ktorý je takmer naozaj príbehom a divák si musí len abstrahovať od tvárí hercov a prostredia a nechať sa uniesť hudbou. Hudba scény krásne spája a keď zaznie Morricone a ďalší, už som bol uvarený. Názov Finálny zostrih si dielo určite zaslúži a odporúčam každému, kto videl už zopár filmov, teda aspoň pár tisíc, aby sa v tom nestratil. Neodolal som pokušeniu počas filmu hádať, o aký film ide, so zúfalou snahou spomenúť si na názov „toho“ slávneho filmu, pričom zatiaľ prebehlo päť ďalších, a zároveň ľutovať, koľko iných zaujímavých som ešte nevidel. Na druhej strane som si uvedomil, že aj fantázia a tvorivosť tvorcov má svoje hranice a raz môžeme dôjsť k stavu, že každý ďalší film už bude len obmenou iných, pred ním natočených. (11.02.2016)

Enšpígl, který se směje, když jde do kopce, protože ví, že za chvíli půjde s kopce, hezky říká: "když někdo dává filmu svou lásku, tak já mu za to vždy budu oplácet stejnou mincí." Ze začátku to vypadá stoprocentně, ojedinělý, neopakovatelný nápad. Později však přece jen koncentrace a zájem opadá, vypadá to jako hraní si s herci (kteří vypadají spíš směšně než jinak), koláž se mění v komiks, příběh v banalitu (jaký jiný příběh by asi šel takto zpracovat)... Paralela tu přese všechno přece jen je. Myslím na filmy Slavoje Žižka, který filmové epizody také spojuje, i když jiným, účelovým, a pro mě více objevným způsobem. Tím Enšpígla nepopírám, jenom se snažím něco dodat. (20.06.2015)

Zápory tohoto filmu jsou, že asi nebudu mít nervy na druhé jeho zhlédnutí, a pak to, že i přes poměrně krátkou stopáž působí vlekle a celý ten nápad po určité době prostě začne nudit. Ačkoliv má svůj děj, který překvapivě odněkud někam jde. Líbí se mi ale nejen samotný nápad, kdy Pálfi využil toho, že bez svolení studií a majitelů práv lze zdarma využít dvě až tři sekundy z filmu(ů), nebo samotná snaha, kdy tohle celé sestříhat dohromady muselo dát fušku neskutečnou, a koneckonců mě potěšily tři československé filmy ve výběru, ale líbí se mi, že to není podané až tak vážně a jsou tu různé skvělé zcizující prvky, které svědčí o humorném nadhledu (třeba ten E.T. :-)) A v určité chvíli jsem si říkal, jak je neskutečné, že spousta těch scén se fakt opakuje ve skoro každém filmu a některé jak jsou vlastně úplně blbé. Kolikrát se vám třeba stalo, abyste utíkali přes půl města, abyste si padli do náruče se svou milou? Nebo že by žena tajila své těhotenství tak, až by si manžel myslel, že má milence? Nu a hudební sestřih je také lahůdka a v tomhle highlights pojetí je vidět, vlastně slyšet, jak se některé ty tklivé momenty rády opakují. (15.03.2022)

Maďarům tu originalitu a schopnost posouvat film nečekaným směrem může naše kinematografie jen závidět - nejen Tarr, ale nyní i hravý Pálfi plně dokazuje, že podunajská step je místem filmu zaslíbeném. Úžasné cinefilní orgie, které se nezvrhávají v chladnou poznávačku, ale v emotivní příběh lásky, který chce skrze filmové vyjádření napříč časy a místy dosáhnout až na samotnou esenci. A docela se mu to daří. Divák má skutečně pocit z toho, jak magicky dokáže film přetvářet realitu a Pálfi svým střihovým extempore navíc nabízí nezvratný důkaz, že dokáží proniknout i pod její slupku a být oním pověstným destilátem skutečnosti, který nám otevírá oči i srdce. Kdo ještě neviděl a film mu není lhostejný, ať neváhá ani chvíli! (13.04.2014)