Samotár

Belmondo jako stárnoucí polda, který neodejde do důchodu, dokud nepomství vraždu svého parťáka. Metody, které vedou k cíli, jsou rozhodně hodně hrubé, řekl bych až "dirtyharryovské". Ale na hrubý pytel, hrubá záplata. :-))) Kromě toho, že se hlavní hrdina stará o sirotka po mrtvém kolegovi, není námět až tak inovativní. Což ale nijak zvlášť nevadí, protože Belmondovo charisma z filmu stejně dělá skvost. Asi nejdrsnější Belmondův film, kde musel temné atmosféře ustoupit jinak obvyklý humor. Filmový důkaz, že hard-core krimi umějí točit i v Evropě. (17.09.2007)

Belmondo stárne, ale stále má dobrou formu. Tehdy mu bylo asi 55... Už to není herec, který si může dovolit lézt po římsách ve dvacátém poschodí nebo dělat provazolezce, jeho kousky nejsou tak krkolomné jako v jeho "Mužích", přesto nic neztrácí na svém umění zaujmout diváka, tady i obyčejným lidstvím ve vztahu ke svému osiřelému kmotřenci. Dávám pět hvězdiček, film rozhodně nenudil. (09.09.2018)

Rutinní (a upřimně řečeno - zde na ČSFD poněkud nepochopitelně přeceněná - viz. IMDb) >belmondovka< z druhé půli osmdesátých, poněkud nevyrovnaný (tedy v rámci žánru spíše oddechový) film s místy až (jasně že nechtěně) úsměvně pojatým a toporně inscenovaným (chtěno asi jako že brutálním) násilím a otravnou a dnes již značně vyčpělou hudbou v duchu jakéhosi frenšmenského diskopopu... :-/ . . . Jako >bonus< pak filmem prochází sladce blonďatý chlapeček coby syn v úvodu odstřeleného hrdinova kolegy, jehož roli jsem poněkud nepochopil, protože ač čekal jsem celý film na to, že konečně mu bude nějak ublíženo, nestalo se tomu tak... Tak na co tam byl, Bůh a Bébel suď... - - - - - (Poprvé viděno 10.7.2008 na dvd, komentář zde jako dvaadvacátý - 11.7.2008) (11.07.2008)

Za Belmonda ušmudlaná třetí hvězdička. Ten tu sice hraje jen tak na jistotu, ale stačí to na to, aby film dotáhl aspoň k průměru (a nemůže za to, že Jiří Krampol jeho předabování do češtiny tentokrát trochu odflinknul). Nevím, čí byl nápad prezentovat tento film jako druhého Profesionála, každopádně jeho kvalit zdaleka nedosahuje. (28.04.2009)

A opět příběh o nadpolicajtovi, který honí svého zločince, až ho nakonec dopadne. Později šéf protiteroristického oddělení Stan Jalard (Jean-Paul Belmondo) honí brutálního vraha a lupiče Charlyho Schneidera (Jean-Pierre Malo), který zabil Jalardova nejlepšího přítele Simona (Michel Creton). Oba mají společnou vlastnost, jsou to sadisti, jen Jalard může svoji brutalitu skrývat svým povoláním při boji proti zločincům. Všechny lumpy zmáčkne a když mu slouží, je vše v pořádku. Pokud ovšem ne, začne nejdříve určité fyzické a psychické týrání a následuje vězení. A když vyjde najevo, že ten dotyčný pro něj práská? Tak je nejlepším řešením utéci pryč. Schneider loupí, aby se měl dobře a přitom může ukojit svoji zvrhlou bestialitu, se kterou bere životy svých obětí. Ale blázen není, ví přesně kdy si co může dovolit. A tak Jalard bojuje se svým žárlivým kolegou Pezzlolim (dobrý Michel Beaune), využívá, či snaží se využít zločince jako René Pignon (Francois Dunoyer), Rocky (Laurent Gendron), Sumatra (Guy Pannequin), či Aldo Benani (Eric Denize). A pokud je nikdo nezabije, tak raději poslouchají, protože vybrat si mezi dvěma sadisty je velmi obtížné. Jen nějaká stálá žena je nahrazena dítětem: Christian (Franck Ayas) je pozůstalým synem Simona a kod jiný by se o něj měl starat než skvělý Jalard. Jinak je to poměrně napínavá kriminálka o jednom superpoldovi. (03.05.2010)