Profesionál

,,Myslíš, že umřu?" ,,Ano." Jeden z těch filmů, které potěší i po letech. I když slovo potěší není asi zcela na místě, jelikož se jedná o snímek krutý a pro hlavního hrdinu bezvýchodný. Pokud tedy nebereme jako uspokojení prohlášení - pomsta je má či pomsta chutná sladce. Stále aktuální politické téma, kdy stát se neštítí žádných praktik, chce-li prosadit svou, kdy policie místo ochrany mlátí svědky a kdy síla tisku pomalu padá. A to byl prosím rok 1981. Dnes si většina politiků z médií nic nedělá (zejména u nás). Očekávaný konec připomene další francouzské a italské filmy, mj. třeba s A.Delonem. Dobro zkrátka vždy nevítězí (v životě). (02.10.2017)

Díky Morriconeho legendární hudbě a závěrečné scéně, se jedná o snímek, na který filmový divák jen tak nezapomene. Obzvláště plane-li mu srdce pro francouzské kvalitky. Jako vždy vynikající Belmondo - tentokrát ve vážné roli, i když i zde okamžiky jeho frajerského humoru dostanou prostor, třeba léčka s bezdomovci nebo ''taky jsem tě nechtěl praštit, to má žena mi to poručila''. :) Skvělá automobilová honička po Trocadéru a další scény jako Belmondo kráčející po návratu nádražím v bílém obleku za té skvostné hudby prostě a pomalu rozehraný příběh odplaty zrazeného plukovníka tajné služby, ve kterém nejde couvnout zpátky. :) Při duelu Rosena a Beaumonta mě úplně mrazilo, jak je to skvělý film a k tomu zase TA HUDBA! :) Rosene, řekl jsem, že ti budu v patách. .....................no humor nesmí chybět ani ve vážnějším filmu - Pan Volfoni, sodovky a zmrzliny? - Ano. - Joss Beaumont, špionáš a rvačky! (Bác) :) https://www.youtube.com/watch?v=mykvmbMJakM ********* https://www.youtube.com/watch?v=zWbN7cc_nek (07.11.2016)

"Bílý má vždycky výhodu útoku. Vždycky bude o krok vepředu a bude si s náma krásně zahrávat." Pomsta je svině a když ji vykonává mistr světa v uklízení lidí do skříně Beaumont za zvuku nezapomenutelného Morriconeho hudebního motivu, tak je to hodně zábavné. Nicméně pro ty, kteří Beaumonta raději obětovali, než by ho stáhli z akce, to zase až tak zábavné není, což nemá nic společného s tím, že jsou to proti němu hrozní suchaři. Beaumont zkrátka nenastavuje druhou tvář, ale rovná účty a mě vždycky potěší, když se najde někdo, kdo na to má pořádné koule. Já jsem tedy Beaumontovo přirození nepřeměřoval, ale jsem si jistý, že ty koule se mu jen těžko vejdou do kalhot. (02.02.2017)

Belmondo v roli, která není ani trochu založená na humoru. Typický příběh, čerpající z romantické tradice. Hrdina sám (nebo s pomocí brzy uhynuvšího bubáka) čelí celému světu, a to téměř úspěšně. Happy end něčekat, ovšem filmová hudba mistra Morriconeho je jeden z nejlepších počinů, jaké jsem kdy v tomto oboru zaregistroval. Ozývá se mi v prostoru mezi ušima často v okamžicích, kdy bych to zrovna nečekal. Nedávno takto spustil můj soukromý mozkový audiostroj v momentě, kdy jsem v tescu složitě předjížděl zpomalenou babku mezi regály se zeleninou....A hned z toho byl zážitek naplněný adrenalinem, orámovaný posmutnělou atmosférou úpadku lidských bytostí, zdůrazněno pošmourným stropním osvětlením. Možná jsem tak trošku narušený? Huhl (04.05.2012)

Belmondo má sice charisma na rozdávání a řekne asi 3-4 dobrý hlášky, ale to je tak všechno. Ještě je tam teda krumpáč zabodnutej v zádech a jedna celkem obstojně natočená honička (Fiat 131 Mirafiori vs. Peugeot 504). Jinak mě nenapadá nic, za co bych moh film pochválit. Je to strašně naivní, hloupý a navíc nudný. Je mi líto, že Belmondovi, kterýho mam jinak rád, musim dát tak nízký hodnocení. P.S. Písničku Chi mai od Morriconeho už nikdy v životě nechci slyšet. Ve filmu tahle slavná melodie hraje tak často, že se mi stihla neskutečně zprotivit. (08.08.2012)