Policajt alebo darebák

I já jsem se tentokrát (překvapivě!) "spálil", pokud se poznávání hlasů týče, stejně jako kolegové Hal_Moore a jatamansi, protože mi Belmondův dabing přišel jako poněkud zvláštní Tříska (a teď mi vrtá hlavou, kdo tedy nakonec namluvil Kašpárka, kterého jsem shodou nedělních okolností měl možnost též dnes zhlédnout). Až dodneška jsem měl za to, že dabingy JPB existují (hodné uznání) tři - jasně nejlepší v podání Jana Třísky - ze starých časů Jiřího Krampola (výborný) - Jiřího Krampola nově (bída, sotva chudák ještě zvládá mluvit). A hle, objevuje se jako duch Hopkirkův ze záhrobí skvělý počin Miroslava Moravce, našeho pofilipovského krále dabérů. Jako uznání jistě postačí, že je s Třískou zaměnitelný.___ A teď k filmu: Policajt nebo rošťák je asi nejlepší film s Belmondem, který nelze považovat za žánrově čistou komedii. Scénář je brilantní a na dialogy už tu mnoho komentujících kolegů vzpomínalo, Stanislas Borovitz, to je policajt bez servítek, kterému budete ale fandit za jeho činy, a nikoliv za počet vrubů na podrážce jeho bot milovníka. Až na poněkud dětinskou těhotnou čtrnáct a půl letou dceru výborná stylová záležitost. No a Soběslav Sejk v kůži Michela Galabru, to je další lahůdka, jeho hádka s JPB na stanici v okamžiku, kdy Borovitzovi unesli dceru, by se měla dostat do hlasových učebnic VŠECH DNEŠNÍCH DABÉRŮ. (11.04.2010)

Film jsem viděl poprvé, když kdysi každou sobotu dávali na České televizi Film na přání a Policajt nebo rošťák většinou vždy zvítězil. Viděl jsem ho mnohokrát a snímek má svoje zvláštní a neopakovatelné kouzlo. A hudbu. Ta tomu dodává pravou noirovskou atmosféru. A samozřejmě bezchybného Belmonda, který si i v tomto filmu veškeré kaskadérské práce zahrál sám a nepotřeboval dubléra. Je to borec a tady mu to sedne jako vždy a jeho hlášky nemají chybu. I další herecké obsazení je dokonalé (zejména krásná Marie Laforêt, která hrála i ženu zaletníka Belmonda ve filmu Veselé velikonoce). A ještě jedna sakramentsky silná stránka tohoto filmu je prvoligový český dabing v režii K.M.Walló. Kvalita největšího kalibru, ostatně dříve to byla nase devíza. Teďka - radči mlčet a tiše nadávat. (21.12.2015)

Skvělý film včetně dabingu (Moravec!), perfektní hudba, hlášky (Tak co, dobrý? Není to horký? používáme doma snad na všechno), Riviéra a jak je ve francouzských filmech zvykem výborní herci i v těch nejmenších rolích (např. komisař autoškoly nebo "stará Ceruttiová"). No a samozřejmě výborní herci v hlavních rolích:-) Obvyklá parta:-) Michel Beaune, Charles Gérard, Venatino Venatini, pan návladní a můj milovaný Galabru, co krásně mluví s plnou pusou a pije tureckou kávu (aspoň v českém dabingu, jinak pochybuji, že Francouzi vůbec vědí, co to je). Nejlepší hláškou je ovšem moment, kdy mafiánský tvrďák Křupan, který musel mít pěkně ostré lokty a náboje, aby přepral Achilla a ovládl všechny herny na Azurovém pobřeží, pronese nahý v telefonní budce větu hodnou muže jeho kalibru:"Kdo je ten uličník, proboha?!" Ano, ano, přesně takto se mafiánští bossové vyjadřují:-). Partu chlapů hezky doplňuje kouzelná madam Edmonde Piget-Rostandová v kouzelných hábitech tuším od Diora pečující s neskrývanou radostí o Borowitzovu dceru, které je čtrnáct a půl a je prý těhotná:-). (12.01.2010)

Belmondo opět předvádí svoji kreaci poldy, který předpisy studuje jen proto, aby věděl, co porušit. V Dobrodruhovi se mi ta poloha dosti hnusila, v Lautnerově filmu (a to má stejné scénáristy) mi je podstatně sympatištější. Stačilo málo - místo pravačky, levačky a bouchačky neváhá vjíždět auťáky do domů, svlékat zločince do naha na veřejných místech, podpalovat bary, převléknout se do smokingu ve stanu, splachovat drogy a ohánět se přitom sarkastickými bonmoty snad ještě zručněji než zbraněmi. Nic nevyšetřuje a film se nám to ani nesnaří namluvit - prostě s uměleckým zápalem, nefalšovanou radostí a grácií originálně terorizuje mafiány z Nice. +++++ Když je třeba, Lautner dokáže i usadit rozvernou náladu filmu a přejít ke zlověstnější, byť ne vyloženě zlověstné poloze, když nechává na scénu vstoupit protivníky-inspektory Raye a Massarda. Pomůže si jazzem (skvěle vybraným), stop-záběry, úsporností pohybů inspektorů a zmizením či omezeném mluveného slova. Funguje mu to. Zvlášť v úvodní sekvenci s neony Printanie, v níž navíc užívá dělený obraz a krátké statické záběry na zavražděná tělaz různých úhlů, postupně se zaměřující na detaily rukou. Umí, když se snaží. +++++ Bohužel však přece jen chybí nosnější fabule, originalita obtěžování se postupem času zmenšuje a únos Borowitzovy-Belmondovy dcery je nejen očekávaný, působí jako monstr klišé a scénaristická bezradnost v jednom. Čímž nechci říct, že by dcera ve filmu vůbec být neměla :) Silné ***. (07.10.2014)

Belmondo ve své snad nejrošťáčtější roli policejního komisaře, který v utajení jde po úplatných policajtech zapletených i do vražd. Jeho sympatická dcera Charlotte (mě tenkrát v mých patnácti více než jen sympatická ;-) mu zdatně sekundovala při vyšetřování, ale i při jeho záletech . „Ale když to uvážím, myslím že není úplně nutné říkat mamince o madam Edmonde Puqet-Rostand...“ A samozřejmě, jak už jsme u Belmondových filmů zvyklí, výborná hudba, která naprosto přesně dokresluje sice rošťáckou, ale přesto i napínavou atmosféru filmu . (30.12.2012)